ANALÝZA | Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Íránské hrozby a opakované útoky na plavidla v Perském zálivu zvýšily riziko tranzitu natolik, že se doprava v této oblasti téměř zastavila. Americký prezident Donald Trump sice hovoří o diplomatických snahách o ukončení blokády, zároveň však do regionu vysílá tisíce dalších vojáků. Washington rovněž zvažuje možnost, že by americké námořnictvo poskytovalo ropným tankerům ozbrojený doprovod, aby zajistilo jejich bezpečnou plavbu.

Navzdory vojenské síle USA má však Írán v této oblasti v mnoha ohledech navrch. Jeho převaha pramení především z kombinace specifické geografie a využívání metod nekonvenčního válčení. Teherán sází na levné drony a námořní miny, což jsou prostředky, proti kterým se tradičním vojenským plavidlům brání jen velmi obtížně. Tato realita komplikuje jakoukoli snahu o trvalé zabezpečení průlivu vojenskou cestou.

Geografické podmínky hrají Íránu přímo do karet. Hormuzský průliv měří ve svém nejužším bodě pouze 38 kilometrů a téměř veškerá doprava je stlačena do dvou hlavních plavebních drah. Odborníci oslovení webem CNN se shodují, že se jedná o unikátní úzké hrdlo, protože pro lodě zde neexistuje žádná alternativní trasa. Na otevřeném oceánu se lze hrozbě vyhnout změnou kurzu, v tomto sevřeném prostoru je to však nemožné.

Íránská armáda tak nemusí své cíle složitě vyhledávat, stačí jí pouze vyčkat, až lodě vplují do připravené pasti. Analytici hovoří o vytvoření takzvané „zóny zabíjení“, kde varování před útokem může trvat pouhých několik sekund. Hornatý a členitý profil íránského pobřeží, které se táhne v délce tisíce mil, navíc poskytuje ideální úkryt pro mobilní baterie protilodních střel.

Obrovskou výhodou pro Írán je i fakt, že jeho pobřeží není rovinaté. Kopce, údolí a četné ostrovy ztěžují detekci přicházejících hrozeb a umožňují snadno maskovat zbraňové systémy. I když se Spojeným státům podařilo oslabit část konvenčních íránských námořních sil, největší nebezpečí stále představuje nekonvenční arzenál. Ten zahrnuje rychlé útočné čluny nebo dálkově ovládaná plavidla naplněná výbušninami.

Záludnost íránské taktiky spočívá i v jednoduchosti kladení min. Ty mohou být nenápadně svrženy do moře i z paluby běžně vypadající plachetnice nebo obchodní lodi. Vedle velkých ponorek, se kterými americké plány pravděpodobně počítají, musí spojenecké síly brát v úvahu i existenci trpasličích ponorek. Ty jsou schopny operovat v mělkých vodách a zůstat dlouho neodhaleny.

Pro Írán je udržení kontroly nad průlivem také vysoce lukrativní záležitostí. Tamní představitelé již dříve naznačili, že budou za bezpečný průjezd některých tankerů vybírat poplatky. Podle zpráv námořních analytiků již nejméně dvě plavidla zaplatila vysoké částky, aby mohla oblastí proplout. Jedna z lodí měla za volnou cestu zaplatit poplatek ve výši dvou milionů dolarů.

Aktuálně je v Perském zálivu uvězněno téměř dva tisíce plavidel, což potvrzuje i Mezinárodní námořní organizace. I kdyby se podařilo dopravu ropy okamžitě obnovit, potrvá značnou dobu, než se tento obrovský logistický uzel uvolní. Zatímco Trumpova administrativa mluví o diplomatickém pokroku, Teherán oficiální jednání s USA popírá, ačkoliv připouští výměnu zpráv prostřednictvím prostředníků.

Vojenská přítomnost USA v regionu se mezitím dále stupňuje. Do oblasti míří expediční jednotky námořní pěchoty a výsadkové lodi, jako je USS Tripoli. Tyto jednotky jsou obvykle určeny pro mise, které vyžadují přesun z moře na břeh, což vyvolává spekulace o možných pozemních operacích. Washington sice přímý pozemní útok na íránské území prozatím vyloučil, ale přítomnost těchto sil má sloužit jako silný odstrašující prvek.

Napětí se vyostřilo minulý pátek, kdy americká armáda zasáhla vojenská zařízení na ostrově Kharg, přes který prochází většina íránského exportu ropy. Ačkoliv samotné terminály zatím zasaženy nebyly, Donald Trump varoval, že pokud bude blokáda průlivu pokračovat, mohou být tyto energetické cíle další na řadě. To by představovalo zásadní eskalaci konfliktu s nepředvídatelnými následky pro celý svět. 

Související

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

Více souvisejících

Hormuzský průliv Írán

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

před 1 hodinou

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

před 2 hodinami

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

před 3 hodinami

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

před 5 hodinami

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

před 5 hodinami

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy