ANALÝZA | Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Íránské hrozby a opakované útoky na plavidla v Perském zálivu zvýšily riziko tranzitu natolik, že se doprava v této oblasti téměř zastavila. Americký prezident Donald Trump sice hovoří o diplomatických snahách o ukončení blokády, zároveň však do regionu vysílá tisíce dalších vojáků. Washington rovněž zvažuje možnost, že by americké námořnictvo poskytovalo ropným tankerům ozbrojený doprovod, aby zajistilo jejich bezpečnou plavbu.

Navzdory vojenské síle USA má však Írán v této oblasti v mnoha ohledech navrch. Jeho převaha pramení především z kombinace specifické geografie a využívání metod nekonvenčního válčení. Teherán sází na levné drony a námořní miny, což jsou prostředky, proti kterým se tradičním vojenským plavidlům brání jen velmi obtížně. Tato realita komplikuje jakoukoli snahu o trvalé zabezpečení průlivu vojenskou cestou.

Geografické podmínky hrají Íránu přímo do karet. Hormuzský průliv měří ve svém nejužším bodě pouze 38 kilometrů a téměř veškerá doprava je stlačena do dvou hlavních plavebních drah. Odborníci oslovení webem CNN se shodují, že se jedná o unikátní úzké hrdlo, protože pro lodě zde neexistuje žádná alternativní trasa. Na otevřeném oceánu se lze hrozbě vyhnout změnou kurzu, v tomto sevřeném prostoru je to však nemožné.

Íránská armáda tak nemusí své cíle složitě vyhledávat, stačí jí pouze vyčkat, až lodě vplují do připravené pasti. Analytici hovoří o vytvoření takzvané „zóny zabíjení“, kde varování před útokem může trvat pouhých několik sekund. Hornatý a členitý profil íránského pobřeží, které se táhne v délce tisíce mil, navíc poskytuje ideální úkryt pro mobilní baterie protilodních střel.

Obrovskou výhodou pro Írán je i fakt, že jeho pobřeží není rovinaté. Kopce, údolí a četné ostrovy ztěžují detekci přicházejících hrozeb a umožňují snadno maskovat zbraňové systémy. I když se Spojeným státům podařilo oslabit část konvenčních íránských námořních sil, největší nebezpečí stále představuje nekonvenční arzenál. Ten zahrnuje rychlé útočné čluny nebo dálkově ovládaná plavidla naplněná výbušninami.

Záludnost íránské taktiky spočívá i v jednoduchosti kladení min. Ty mohou být nenápadně svrženy do moře i z paluby běžně vypadající plachetnice nebo obchodní lodi. Vedle velkých ponorek, se kterými americké plány pravděpodobně počítají, musí spojenecké síly brát v úvahu i existenci trpasličích ponorek. Ty jsou schopny operovat v mělkých vodách a zůstat dlouho neodhaleny.

Pro Írán je udržení kontroly nad průlivem také vysoce lukrativní záležitostí. Tamní představitelé již dříve naznačili, že budou za bezpečný průjezd některých tankerů vybírat poplatky. Podle zpráv námořních analytiků již nejméně dvě plavidla zaplatila vysoké částky, aby mohla oblastí proplout. Jedna z lodí měla za volnou cestu zaplatit poplatek ve výši dvou milionů dolarů.

Aktuálně je v Perském zálivu uvězněno téměř dva tisíce plavidel, což potvrzuje i Mezinárodní námořní organizace. I kdyby se podařilo dopravu ropy okamžitě obnovit, potrvá značnou dobu, než se tento obrovský logistický uzel uvolní. Zatímco Trumpova administrativa mluví o diplomatickém pokroku, Teherán oficiální jednání s USA popírá, ačkoliv připouští výměnu zpráv prostřednictvím prostředníků.

Vojenská přítomnost USA v regionu se mezitím dále stupňuje. Do oblasti míří expediční jednotky námořní pěchoty a výsadkové lodi, jako je USS Tripoli. Tyto jednotky jsou obvykle určeny pro mise, které vyžadují přesun z moře na břeh, což vyvolává spekulace o možných pozemních operacích. Washington sice přímý pozemní útok na íránské území prozatím vyloučil, ale přítomnost těchto sil má sloužit jako silný odstrašující prvek.

Napětí se vyostřilo minulý pátek, kdy americká armáda zasáhla vojenská zařízení na ostrově Kharg, přes který prochází většina íránského exportu ropy. Ačkoliv samotné terminály zatím zasaženy nebyly, Donald Trump varoval, že pokud bude blokáda průlivu pokračovat, mohou být tyto energetické cíle další na řadě. To by představovalo zásadní eskalaci konfliktu s nepředvídatelnými následky pro celý svět. 

Související

Více souvisejících

Hormuzský průliv ,  Írán

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy