Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.
Íránské hrozby a opakované útoky na plavidla v Perském zálivu zvýšily riziko tranzitu natolik, že se doprava v této oblasti téměř zastavila. Americký prezident Donald Trump sice hovoří o diplomatických snahách o ukončení blokády, zároveň však do regionu vysílá tisíce dalších vojáků. Washington rovněž zvažuje možnost, že by americké námořnictvo poskytovalo ropným tankerům ozbrojený doprovod, aby zajistilo jejich bezpečnou plavbu.
Navzdory vojenské síle USA má však Írán v této oblasti v mnoha ohledech navrch. Jeho převaha pramení především z kombinace specifické geografie a využívání metod nekonvenčního válčení. Teherán sází na levné drony a námořní miny, což jsou prostředky, proti kterým se tradičním vojenským plavidlům brání jen velmi obtížně. Tato realita komplikuje jakoukoli snahu o trvalé zabezpečení průlivu vojenskou cestou.
Geografické podmínky hrají Íránu přímo do karet. Hormuzský průliv měří ve svém nejužším bodě pouze 38 kilometrů a téměř veškerá doprava je stlačena do dvou hlavních plavebních drah. Odborníci oslovení webem CNN se shodují, že se jedná o unikátní úzké hrdlo, protože pro lodě zde neexistuje žádná alternativní trasa. Na otevřeném oceánu se lze hrozbě vyhnout změnou kurzu, v tomto sevřeném prostoru je to však nemožné.
Íránská armáda tak nemusí své cíle složitě vyhledávat, stačí jí pouze vyčkat, až lodě vplují do připravené pasti. Analytici hovoří o vytvoření takzvané „zóny zabíjení“, kde varování před útokem může trvat pouhých několik sekund. Hornatý a členitý profil íránského pobřeží, které se táhne v délce tisíce mil, navíc poskytuje ideální úkryt pro mobilní baterie protilodních střel.
Obrovskou výhodou pro Írán je i fakt, že jeho pobřeží není rovinaté. Kopce, údolí a četné ostrovy ztěžují detekci přicházejících hrozeb a umožňují snadno maskovat zbraňové systémy. I když se Spojeným státům podařilo oslabit část konvenčních íránských námořních sil, největší nebezpečí stále představuje nekonvenční arzenál. Ten zahrnuje rychlé útočné čluny nebo dálkově ovládaná plavidla naplněná výbušninami.
Záludnost íránské taktiky spočívá i v jednoduchosti kladení min. Ty mohou být nenápadně svrženy do moře i z paluby běžně vypadající plachetnice nebo obchodní lodi. Vedle velkých ponorek, se kterými americké plány pravděpodobně počítají, musí spojenecké síly brát v úvahu i existenci trpasličích ponorek. Ty jsou schopny operovat v mělkých vodách a zůstat dlouho neodhaleny.
Pro Írán je udržení kontroly nad průlivem také vysoce lukrativní záležitostí. Tamní představitelé již dříve naznačili, že budou za bezpečný průjezd některých tankerů vybírat poplatky. Podle zpráv námořních analytiků již nejméně dvě plavidla zaplatila vysoké částky, aby mohla oblastí proplout. Jedna z lodí měla za volnou cestu zaplatit poplatek ve výši dvou milionů dolarů.
Aktuálně je v Perském zálivu uvězněno téměř dva tisíce plavidel, což potvrzuje i Mezinárodní námořní organizace. I kdyby se podařilo dopravu ropy okamžitě obnovit, potrvá značnou dobu, než se tento obrovský logistický uzel uvolní. Zatímco Trumpova administrativa mluví o diplomatickém pokroku, Teherán oficiální jednání s USA popírá, ačkoliv připouští výměnu zpráv prostřednictvím prostředníků.
Vojenská přítomnost USA v regionu se mezitím dále stupňuje. Do oblasti míří expediční jednotky námořní pěchoty a výsadkové lodi, jako je USS Tripoli. Tyto jednotky jsou obvykle určeny pro mise, které vyžadují přesun z moře na břeh, což vyvolává spekulace o možných pozemních operacích. Washington sice přímý pozemní útok na íránské území prozatím vyloučil, ale přítomnost těchto sil má sloužit jako silný odstrašující prvek.
Napětí se vyostřilo minulý pátek, kdy americká armáda zasáhla vojenská zařízení na ostrově Kharg, přes který prochází většina íránského exportu ropy. Ačkoliv samotné terminály zatím zasaženy nebyly, Donald Trump varoval, že pokud bude blokáda průlivu pokračovat, mohou být tyto energetické cíle další na řadě. To by představovalo zásadní eskalaci konfliktu s nepředvídatelnými následky pro celý svět.
Související
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
před 2 hodinami
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
před 4 hodinami
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
před 5 hodinami
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
před 6 hodinami
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
před 7 hodinami
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
před 8 hodinami
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
před 9 hodinami
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
před 10 hodinami
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
před 11 hodinami
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
před 11 hodinami
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
před 12 hodinami
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
před 13 hodinami
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
před 14 hodinami
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
před 14 hodinami
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
před 16 hodinami
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
včera
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
včera
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
včera
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
včera
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák