Rozhovory

Související články:

Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Lidé mají větší hrůzu z vystupování, než ze smrti, říká Vojnar pro EZ. Ministr Vojtěch mu zní v uších dodnes

Jak se může trémista proměnit v sebevědomého řečníka? Proč se vlastně zabývat něčím takovým, jako jsou komunikační dovednosti? A jak si poradit s nervozitou při vystupování před publikem či kamerou? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Petra Vojnara, moderátora, herce, ale především experta na rétoriku a komunikační dovednosti.

Turek by měl Starostům poděkovat za kampaň, kterou pro něj odvedli, říká politický konzultant pro EZ

Politický konzultant a stratég Karel Komínek ze společnosti IPM Consultning a zakladatel Institutu politického marketingu v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč ve volbách do Evropského parlamentu uspěla koalice Přísahy a Motoristů. Podle něj by měl lídr kandidátky Filip Turek poděkovat hnutí STAN za kampaň, kterou pro něj odvedl. „Tím, že na něj začali reagovat z pozice strany, která sedí ve vládě, legitimizovali pozici pana Turka coby vyzyvatele a dodali mu tolik potřebnou relevanci a dosah,“ říká.

Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.

Přísaha a Motoristé jednají o budoucí spolupráci. Proč bořit něco, co funguje, ptá se Šlachta v rozhovoru pro EZ

Koalice Přísahy a Motoristé ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty. EuroZprávy.cz v této souvislosti oslovily předsedu hnutí Přísaha Roberta Šlachtu. Odmítl, že by jeho hnutí upozadilo svůj program kvůli spolupráci s Motoristy sobě. „Nikola Bartůšek a Filip Turek spolu skvěle fungují jako tým. Nikola jako odbornice na migraci a Filip jako odborník na Green Deal a průmysl. A to jsou dvě základní témata, o které dalších pět let v Evropě půjde,“ říká. 

Prohlédněte si galerii

Zdechovský pro EZ: Úspěch Turka či Konečné je varováním, musíme zabrat. Do kampaně jsem dal maximum

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) bude europoslancem i dalších pět let, v evropských volbách získal téměř 67 tisíc preferenčních hlasů. V předvolební kampani se podle svých slov vyždímal na maximum. Všímá si přitom toho, že k úspěchu vede cesta i přes sociální sítě jako TikTok či Instagram. Na nového europoslance Filipa Turka je v Bruselu upřímně zvědavý. Zdechovský se dále v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjadřuje k výběru nového českého eurokomisaře či k náplni své práce v Evropském parlamentu.

Politolog zchladil úspěch komunistů a Přísahy: 4 poslanci EP bez dalšího zásadního dopadu

Politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity v Brně serveru EuroZprávy.cz poskytl rozhovor o výsledcích voleb do Evropského parlamentu ve střední Evropě. Popsal možné dopady výsledků na českou, německou, maďarskou i slovenskou politiku. 

Vedení ÚSTR: Čelíme obviněním z vyprázdněnosti, ústav přitom vstává jako Fénix z popela

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v reakci na komentář historika Matěje Bílého ze začátku května požádalo o možnost poskytnout pro EuroZprávy.cz rozhovor s tím, že si přeje uvést věci na pravou míru. Odpovědi poskytl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický. Oba reagovali na obvinění z netransparentního rozdělování prémií či odborné ostrakizace, ředitel Kudrna se navíc obhajoval, že jeho habilitační práce nebyla plagiátem.

Jak se chovají Češi na dovolené? Rádi si připlatí za luxusnější služby, říká manažerka cestovky

V posledních letech je vidět rostoucí zájem o nákup dovolených mezi seniory. Meziročně se zdvojnásobil počet lidí ve věku nad 70 let, kteří si objednali letní zájezd. Obecně pak platí, že v České republice roste zájem o dovolené a zájem nesnížily ani vyšší životní náklady. Loňské predikce ekonomů, kteří vyhrožovaly propadem zájmu o dovolené se nenaplnil, zájezdy se kupují vesele dál. Češi si naopak rádi připlatí za luxusnější dovolenkové zážitky, ať už jde o dopravu letadlem či all inclusive služby, říká v rozhovoru PR managerka Invia.cz Jiřina Ekrt Jirušková.

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner

Jaké výzvy stojí před Evropskou unií? Bude třeba reformovat Green Deal? Jak se Evropě daří bojovat s dezinformacemi a migrací? Nejen na tyto otázky se EuroZPrávy.cz zeptaly Martina Exnera, poslance za STAN a místopředsedy Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. 

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel.