ROZHOVOR | Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin

Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.

Plán zahrnuje zmrazení frontových linií v oblastech Záporožské a Chersonské, což znamená de facto uznání současného status quo. Jak realistické je očekávat, že ukrajinské vedení toto přijme, a jaká politická nebo vojenská rizika v tom vidíte? 

Musím zdůraznit, že musíme být velmi opatrní s definicemi a slovy, abychom nenásledovali praxi Steva Witkoffa, protože mnoho zdrojů uvádí, že on ruské požadavky nechápe správně.

Za prvé, na světě není nikdo, kdo by si přál mír tak moc jako Ukrajinci.

Opatření k příměří, která by mohla zmrazit frontové linie, byla navržena a projednána v březnu a dubnu tohoto roku. Zdá se, že to bylo před sto lety. Putin odmítl přijmout Trumpův návrh, zatímco Volodymyr Zelenskyj jej bezpodmínečně podpořil.

Ukrajina však nikdy neuzná okupovaná území kvůli Ukrajincům, kteří v těchto okupovaných regionech žijí. To je nemožné jak z legislativního, tak z humanitárního hlediska. Ukrajinské vedení nebude obchodovat s ukrajinským územím.

Podle různých zdrojů návrh počítá s trvalým statusem těchto oblastí mimo kontrolu Ukrajiny – to by mohlo vytvořit precedens pro další územní nároky. Jak podle vás zareaguje ukrajinská veřejnost a jaký dopad by to mělo na důvěru ve vládu?

Jak jsem již řekl, tato otázka nemá žádný základ. O „trvalém statusu“ a jeho významu jsem nic neslyšel. Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí. Okupace Krymu a Donbasu od roku 2014 však hodně vypovídá o tom, jak Rusové zacházejí s okupovanými územími, kde dochází k mučení, únosům a vraždám. Válka na těchto územích neskončí. Mezinárodní společenství by jen přestalo vnímat to, čeho jsme byli svědky posledních 10 let.

Plán také navrhuje, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO. Jaký signál by to vyslalo regionální bezpečnostní architektuře – a myslíte si, že je to pro Ukrajinu stále přijatelný kompromis?

Zástupkyně stálého zástupce Ukrajiny při OSN Khrystyna Hayovyshyn se k této otázce již vyjádřila a uvedla, že Ukrajina si sama zvolí svůj postoj, zda se připojí k mezinárodním organizacím, či nikoli.

Osobně však mám dojem, že NATO v současné době neexistuje, vzhledem k posledním provokacím v Rumunsku, Polsku, Litvě, Estonsku a Velké Británii. Tyto provokace velmi často zůstávají bez odezvy a Kreml používá „salámovou taktiku“.

Jediným cílem je získat pro Ukrajinu nějaké hmatatelné záruky, protože jsme si po 20 letech uvědomili, že dřívější záruky poskytnuté za odmítnutí třetího největšího jaderného arzenálu na světě nebyly žádnými zárukami.

Tento podvod na Ukrajině stál naše děti jejich dětství pod bombami a raketami a některé z nich i život. Jakékoli rozhodnutí o vstupu či nevstupu do něčeho musí být podloženo vědomím, že se tato noční můra nebude opakovat v příští generaci.

Dokument údajně také obsahuje ustanovení omezující velikost ukrajinských ozbrojených sil. Mohlo by to oslabit schopnost země odrazit budoucí ruské útoky – jak vážné riziko to podle vás představuje?

Podtrhuji, že jsme zatím žádný dokument neviděli, a vzhledem k tomu, že dlouhodobě sleduji americká média, nebudu své názory zakládat na tom, co v nich čtu.

Mohu říci, že Ukrajina se nevzdá své suverenity, včetně rozhodování o ukrajinských ozbrojených silách.

Existují odkazy na větší roli ruského jazyka a pravoslavné církve v ukrajinském státě. Mohlo by to být vnímáno jako kulturní a ideologický ústupek, který by podkopal identitu země? Jaký dopad by to podle vás mělo na občanskou soudržnost?

Za prvé, Ukrajina již má velkou roli ruského jazyka, jak je uvedeno v ukrajinské ústavě. Nechápu, co znamená „větší role“. Úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština. Pravoslavná církev je velmi respektovaná a nezávislá. Rusko nikdy nepřestane tyto otázky využívat jako zbraň. Nicméně i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v srpnu 2025 prohlásil, že Rusko nemá požadavky na to, aby se ruština stala úředním jazykem Ukrajiny.

Proto zcela nechápu, proč o této otázce stále diskutujeme.

Jak byste zhodnotil možný dlouhodobý dopad tohoto plánu na stabilitu v regionu – je to cesta k trvalému míru, nebo jen dočasné zmrazení konfliktu, které se může kdykoli zvrtnout?

Myslím si, že veškerý humbuk kolem spolupráce mezi Dmitrijevem, Witkoffem a Jaredem Kushnerem je Vladimíru Putinovi potřebný pouze k odložení zavedení nových amerických sankcí, o kterých se dnes hlasuje v americkém Kongresu. Pan Trump bude mít právo je okamžitě zavést svým podpisem. Aby se tomu Kreml vyhnul, zorganizoval další humbuk kolem stejných otázek, které již byly mnohokrát diskutovány. Jelikož jsou tyto návrhy vytvořeny tak, aby je Ukrajinci nemohli přijmout, pokud se tak stane, válka neskončí, ale může se jen zhoršit.

Pokud část plánu skutečně zahrnuje ústupky, které bude obtížné vysvětlit veřejnosti, jak byste doporučil ukrajinskému vedení komunikovat se svými občany, aby si udrželo podporu i při přijímání méně populárních opatření?

Znovu zdůrazňuji tři klíčové věci. Za prvé, „plán“ je příležitostí k dialogu, ale všichni víme, že ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán. Zadruhé, ukrajinské vedení neobchoduje s územím, chce pouze okamžité zastavení války. Zatřetí, nejméně „populárním krokem“ je prodloužení války, ale tento krok učinil Vladimir Putin tisíckrát. Zastavení války je velmi populární krok a Volodymyr Zelenskyj je plně připraven jej učinit.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Dmytro Zolotukhin válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina Ruská armáda Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 1 hodinou

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 3 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 12 hodinami

Aktualizováno před 12 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy