ROZHOVOR | Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin

Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.

Plán zahrnuje zmrazení frontových linií v oblastech Záporožské a Chersonské, což znamená de facto uznání současného status quo. Jak realistické je očekávat, že ukrajinské vedení toto přijme, a jaká politická nebo vojenská rizika v tom vidíte? 

Musím zdůraznit, že musíme být velmi opatrní s definicemi a slovy, abychom nenásledovali praxi Steva Witkoffa, protože mnoho zdrojů uvádí, že on ruské požadavky nechápe správně.

Za prvé, na světě není nikdo, kdo by si přál mír tak moc jako Ukrajinci.

Opatření k příměří, která by mohla zmrazit frontové linie, byla navržena a projednána v březnu a dubnu tohoto roku. Zdá se, že to bylo před sto lety. Putin odmítl přijmout Trumpův návrh, zatímco Volodymyr Zelenskyj jej bezpodmínečně podpořil.

Ukrajina však nikdy neuzná okupovaná území kvůli Ukrajincům, kteří v těchto okupovaných regionech žijí. To je nemožné jak z legislativního, tak z humanitárního hlediska. Ukrajinské vedení nebude obchodovat s ukrajinským územím.

Podle různých zdrojů návrh počítá s trvalým statusem těchto oblastí mimo kontrolu Ukrajiny – to by mohlo vytvořit precedens pro další územní nároky. Jak podle vás zareaguje ukrajinská veřejnost a jaký dopad by to mělo na důvěru ve vládu?

Jak jsem již řekl, tato otázka nemá žádný základ. O „trvalém statusu“ a jeho významu jsem nic neslyšel. Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí. Okupace Krymu a Donbasu od roku 2014 však hodně vypovídá o tom, jak Rusové zacházejí s okupovanými územími, kde dochází k mučení, únosům a vraždám. Válka na těchto územích neskončí. Mezinárodní společenství by jen přestalo vnímat to, čeho jsme byli svědky posledních 10 let.

Plán také navrhuje, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO. Jaký signál by to vyslalo regionální bezpečnostní architektuře – a myslíte si, že je to pro Ukrajinu stále přijatelný kompromis?

Zástupkyně stálého zástupce Ukrajiny při OSN Khrystyna Hayovyshyn se k této otázce již vyjádřila a uvedla, že Ukrajina si sama zvolí svůj postoj, zda se připojí k mezinárodním organizacím, či nikoli.

Osobně však mám dojem, že NATO v současné době neexistuje, vzhledem k posledním provokacím v Rumunsku, Polsku, Litvě, Estonsku a Velké Británii. Tyto provokace velmi často zůstávají bez odezvy a Kreml používá „salámovou taktiku“.

Jediným cílem je získat pro Ukrajinu nějaké hmatatelné záruky, protože jsme si po 20 letech uvědomili, že dřívější záruky poskytnuté za odmítnutí třetího největšího jaderného arzenálu na světě nebyly žádnými zárukami.

Tento podvod na Ukrajině stál naše děti jejich dětství pod bombami a raketami a některé z nich i život. Jakékoli rozhodnutí o vstupu či nevstupu do něčeho musí být podloženo vědomím, že se tato noční můra nebude opakovat v příští generaci.

Dokument údajně také obsahuje ustanovení omezující velikost ukrajinských ozbrojených sil. Mohlo by to oslabit schopnost země odrazit budoucí ruské útoky – jak vážné riziko to podle vás představuje?

Podtrhuji, že jsme zatím žádný dokument neviděli, a vzhledem k tomu, že dlouhodobě sleduji americká média, nebudu své názory zakládat na tom, co v nich čtu.

Mohu říci, že Ukrajina se nevzdá své suverenity, včetně rozhodování o ukrajinských ozbrojených silách.

Existují odkazy na větší roli ruského jazyka a pravoslavné církve v ukrajinském státě. Mohlo by to být vnímáno jako kulturní a ideologický ústupek, který by podkopal identitu země? Jaký dopad by to podle vás mělo na občanskou soudržnost?

Za prvé, Ukrajina již má velkou roli ruského jazyka, jak je uvedeno v ukrajinské ústavě. Nechápu, co znamená „větší role“. Úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština. Pravoslavná církev je velmi respektovaná a nezávislá. Rusko nikdy nepřestane tyto otázky využívat jako zbraň. Nicméně i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v srpnu 2025 prohlásil, že Rusko nemá požadavky na to, aby se ruština stala úředním jazykem Ukrajiny.

Proto zcela nechápu, proč o této otázce stále diskutujeme.

Jak byste zhodnotil možný dlouhodobý dopad tohoto plánu na stabilitu v regionu – je to cesta k trvalému míru, nebo jen dočasné zmrazení konfliktu, které se může kdykoli zvrtnout?

Myslím si, že veškerý humbuk kolem spolupráce mezi Dmitrijevem, Witkoffem a Jaredem Kushnerem je Vladimíru Putinovi potřebný pouze k odložení zavedení nových amerických sankcí, o kterých se dnes hlasuje v americkém Kongresu. Pan Trump bude mít právo je okamžitě zavést svým podpisem. Aby se tomu Kreml vyhnul, zorganizoval další humbuk kolem stejných otázek, které již byly mnohokrát diskutovány. Jelikož jsou tyto návrhy vytvořeny tak, aby je Ukrajinci nemohli přijmout, pokud se tak stane, válka neskončí, ale může se jen zhoršit.

Pokud část plánu skutečně zahrnuje ústupky, které bude obtížné vysvětlit veřejnosti, jak byste doporučil ukrajinskému vedení komunikovat se svými občany, aby si udrželo podporu i při přijímání méně populárních opatření?

Znovu zdůrazňuji tři klíčové věci. Za prvé, „plán“ je příležitostí k dialogu, ale všichni víme, že ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán. Zadruhé, ukrajinské vedení neobchoduje s územím, chce pouze okamžité zastavení války. Zatřetí, nejméně „populárním krokem“ je prodloužení války, ale tento krok učinil Vladimir Putin tisíckrát. Zastavení války je velmi populární krok a Volodymyr Zelenskyj je plně připraven jej učinit.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Dmytro Zolotukhin válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina Ruská armáda Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

včera

Pavel má nového spolupracovníka, působil v Černínském paláci

Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy