ROZHOVOR | Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin

Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.

Plán zahrnuje zmrazení frontových linií v oblastech Záporožské a Chersonské, což znamená de facto uznání současného status quo. Jak realistické je očekávat, že ukrajinské vedení toto přijme, a jaká politická nebo vojenská rizika v tom vidíte? 

Musím zdůraznit, že musíme být velmi opatrní s definicemi a slovy, abychom nenásledovali praxi Steva Witkoffa, protože mnoho zdrojů uvádí, že on ruské požadavky nechápe správně.

Za prvé, na světě není nikdo, kdo by si přál mír tak moc jako Ukrajinci.

Opatření k příměří, která by mohla zmrazit frontové linie, byla navržena a projednána v březnu a dubnu tohoto roku. Zdá se, že to bylo před sto lety. Putin odmítl přijmout Trumpův návrh, zatímco Volodymyr Zelenskyj jej bezpodmínečně podpořil.

Ukrajina však nikdy neuzná okupovaná území kvůli Ukrajincům, kteří v těchto okupovaných regionech žijí. To je nemožné jak z legislativního, tak z humanitárního hlediska. Ukrajinské vedení nebude obchodovat s ukrajinským územím.

Podle různých zdrojů návrh počítá s trvalým statusem těchto oblastí mimo kontrolu Ukrajiny – to by mohlo vytvořit precedens pro další územní nároky. Jak podle vás zareaguje ukrajinská veřejnost a jaký dopad by to mělo na důvěru ve vládu?

Jak jsem již řekl, tato otázka nemá žádný základ. O „trvalém statusu“ a jeho významu jsem nic neslyšel. Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí. Okupace Krymu a Donbasu od roku 2014 však hodně vypovídá o tom, jak Rusové zacházejí s okupovanými územími, kde dochází k mučení, únosům a vraždám. Válka na těchto územích neskončí. Mezinárodní společenství by jen přestalo vnímat to, čeho jsme byli svědky posledních 10 let.

Plán také navrhuje, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO. Jaký signál by to vyslalo regionální bezpečnostní architektuře – a myslíte si, že je to pro Ukrajinu stále přijatelný kompromis?

Zástupkyně stálého zástupce Ukrajiny při OSN Khrystyna Hayovyshyn se k této otázce již vyjádřila a uvedla, že Ukrajina si sama zvolí svůj postoj, zda se připojí k mezinárodním organizacím, či nikoli.

Osobně však mám dojem, že NATO v současné době neexistuje, vzhledem k posledním provokacím v Rumunsku, Polsku, Litvě, Estonsku a Velké Británii. Tyto provokace velmi často zůstávají bez odezvy a Kreml používá „salámovou taktiku“.

Jediným cílem je získat pro Ukrajinu nějaké hmatatelné záruky, protože jsme si po 20 letech uvědomili, že dřívější záruky poskytnuté za odmítnutí třetího největšího jaderného arzenálu na světě nebyly žádnými zárukami.

Tento podvod na Ukrajině stál naše děti jejich dětství pod bombami a raketami a některé z nich i život. Jakékoli rozhodnutí o vstupu či nevstupu do něčeho musí být podloženo vědomím, že se tato noční můra nebude opakovat v příští generaci.

Dokument údajně také obsahuje ustanovení omezující velikost ukrajinských ozbrojených sil. Mohlo by to oslabit schopnost země odrazit budoucí ruské útoky – jak vážné riziko to podle vás představuje?

Podtrhuji, že jsme zatím žádný dokument neviděli, a vzhledem k tomu, že dlouhodobě sleduji americká média, nebudu své názory zakládat na tom, co v nich čtu.

Mohu říci, že Ukrajina se nevzdá své suverenity, včetně rozhodování o ukrajinských ozbrojených silách.

Existují odkazy na větší roli ruského jazyka a pravoslavné církve v ukrajinském státě. Mohlo by to být vnímáno jako kulturní a ideologický ústupek, který by podkopal identitu země? Jaký dopad by to podle vás mělo na občanskou soudržnost?

Za prvé, Ukrajina již má velkou roli ruského jazyka, jak je uvedeno v ukrajinské ústavě. Nechápu, co znamená „větší role“. Úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština. Pravoslavná církev je velmi respektovaná a nezávislá. Rusko nikdy nepřestane tyto otázky využívat jako zbraň. Nicméně i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v srpnu 2025 prohlásil, že Rusko nemá požadavky na to, aby se ruština stala úředním jazykem Ukrajiny.

Proto zcela nechápu, proč o této otázce stále diskutujeme.

Jak byste zhodnotil možný dlouhodobý dopad tohoto plánu na stabilitu v regionu – je to cesta k trvalému míru, nebo jen dočasné zmrazení konfliktu, které se může kdykoli zvrtnout?

Myslím si, že veškerý humbuk kolem spolupráce mezi Dmitrijevem, Witkoffem a Jaredem Kushnerem je Vladimíru Putinovi potřebný pouze k odložení zavedení nových amerických sankcí, o kterých se dnes hlasuje v americkém Kongresu. Pan Trump bude mít právo je okamžitě zavést svým podpisem. Aby se tomu Kreml vyhnul, zorganizoval další humbuk kolem stejných otázek, které již byly mnohokrát diskutovány. Jelikož jsou tyto návrhy vytvořeny tak, aby je Ukrajinci nemohli přijmout, pokud se tak stane, válka neskončí, ale může se jen zhoršit.

Pokud část plánu skutečně zahrnuje ústupky, které bude obtížné vysvětlit veřejnosti, jak byste doporučil ukrajinskému vedení komunikovat se svými občany, aby si udrželo podporu i při přijímání méně populárních opatření?

Znovu zdůrazňuji tři klíčové věci. Za prvé, „plán“ je příležitostí k dialogu, ale všichni víme, že ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán. Zadruhé, ukrajinské vedení neobchoduje s územím, chce pouze okamžité zastavení války. Zatřetí, nejméně „populárním krokem“ je prodloužení války, ale tento krok učinil Vladimir Putin tisíckrát. Zastavení války je velmi populární krok a Volodymyr Zelenskyj je plně připraven jej učinit.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Dmytro Zolotukhin válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina Ruská armáda Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

včera

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy