ROZHOVOR | Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin

Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.

Plán zahrnuje zmrazení frontových linií v oblastech Záporožské a Chersonské, což znamená de facto uznání současného status quo. Jak realistické je očekávat, že ukrajinské vedení toto přijme, a jaká politická nebo vojenská rizika v tom vidíte? 

Musím zdůraznit, že musíme být velmi opatrní s definicemi a slovy, abychom nenásledovali praxi Steva Witkoffa, protože mnoho zdrojů uvádí, že on ruské požadavky nechápe správně.

Za prvé, na světě není nikdo, kdo by si přál mír tak moc jako Ukrajinci.

Opatření k příměří, která by mohla zmrazit frontové linie, byla navržena a projednána v březnu a dubnu tohoto roku. Zdá se, že to bylo před sto lety. Putin odmítl přijmout Trumpův návrh, zatímco Volodymyr Zelenskyj jej bezpodmínečně podpořil.

Ukrajina však nikdy neuzná okupovaná území kvůli Ukrajincům, kteří v těchto okupovaných regionech žijí. To je nemožné jak z legislativního, tak z humanitárního hlediska. Ukrajinské vedení nebude obchodovat s ukrajinským územím.

Podle různých zdrojů návrh počítá s trvalým statusem těchto oblastí mimo kontrolu Ukrajiny – to by mohlo vytvořit precedens pro další územní nároky. Jak podle vás zareaguje ukrajinská veřejnost a jaký dopad by to mělo na důvěru ve vládu?

Jak jsem již řekl, tato otázka nemá žádný základ. O „trvalém statusu“ a jeho významu jsem nic neslyšel. Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí. Okupace Krymu a Donbasu od roku 2014 však hodně vypovídá o tom, jak Rusové zacházejí s okupovanými územími, kde dochází k mučení, únosům a vraždám. Válka na těchto územích neskončí. Mezinárodní společenství by jen přestalo vnímat to, čeho jsme byli svědky posledních 10 let.

Plán také navrhuje, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO. Jaký signál by to vyslalo regionální bezpečnostní architektuře – a myslíte si, že je to pro Ukrajinu stále přijatelný kompromis?

Zástupkyně stálého zástupce Ukrajiny při OSN Khrystyna Hayovyshyn se k této otázce již vyjádřila a uvedla, že Ukrajina si sama zvolí svůj postoj, zda se připojí k mezinárodním organizacím, či nikoli.

Osobně však mám dojem, že NATO v současné době neexistuje, vzhledem k posledním provokacím v Rumunsku, Polsku, Litvě, Estonsku a Velké Británii. Tyto provokace velmi často zůstávají bez odezvy a Kreml používá „salámovou taktiku“.

Jediným cílem je získat pro Ukrajinu nějaké hmatatelné záruky, protože jsme si po 20 letech uvědomili, že dřívější záruky poskytnuté za odmítnutí třetího největšího jaderného arzenálu na světě nebyly žádnými zárukami.

Tento podvod na Ukrajině stál naše děti jejich dětství pod bombami a raketami a některé z nich i život. Jakékoli rozhodnutí o vstupu či nevstupu do něčeho musí být podloženo vědomím, že se tato noční můra nebude opakovat v příští generaci.

Dokument údajně také obsahuje ustanovení omezující velikost ukrajinských ozbrojených sil. Mohlo by to oslabit schopnost země odrazit budoucí ruské útoky – jak vážné riziko to podle vás představuje?

Podtrhuji, že jsme zatím žádný dokument neviděli, a vzhledem k tomu, že dlouhodobě sleduji americká média, nebudu své názory zakládat na tom, co v nich čtu.

Mohu říci, že Ukrajina se nevzdá své suverenity, včetně rozhodování o ukrajinských ozbrojených silách.

Existují odkazy na větší roli ruského jazyka a pravoslavné církve v ukrajinském státě. Mohlo by to být vnímáno jako kulturní a ideologický ústupek, který by podkopal identitu země? Jaký dopad by to podle vás mělo na občanskou soudržnost?

Za prvé, Ukrajina již má velkou roli ruského jazyka, jak je uvedeno v ukrajinské ústavě. Nechápu, co znamená „větší role“. Úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština. Pravoslavná církev je velmi respektovaná a nezávislá. Rusko nikdy nepřestane tyto otázky využívat jako zbraň. Nicméně i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v srpnu 2025 prohlásil, že Rusko nemá požadavky na to, aby se ruština stala úředním jazykem Ukrajiny.

Proto zcela nechápu, proč o této otázce stále diskutujeme.

Jak byste zhodnotil možný dlouhodobý dopad tohoto plánu na stabilitu v regionu – je to cesta k trvalému míru, nebo jen dočasné zmrazení konfliktu, které se může kdykoli zvrtnout?

Myslím si, že veškerý humbuk kolem spolupráce mezi Dmitrijevem, Witkoffem a Jaredem Kushnerem je Vladimíru Putinovi potřebný pouze k odložení zavedení nových amerických sankcí, o kterých se dnes hlasuje v americkém Kongresu. Pan Trump bude mít právo je okamžitě zavést svým podpisem. Aby se tomu Kreml vyhnul, zorganizoval další humbuk kolem stejných otázek, které již byly mnohokrát diskutovány. Jelikož jsou tyto návrhy vytvořeny tak, aby je Ukrajinci nemohli přijmout, pokud se tak stane, válka neskončí, ale může se jen zhoršit.

Pokud část plánu skutečně zahrnuje ústupky, které bude obtížné vysvětlit veřejnosti, jak byste doporučil ukrajinskému vedení komunikovat se svými občany, aby si udrželo podporu i při přijímání méně populárních opatření?

Znovu zdůrazňuji tři klíčové věci. Za prvé, „plán“ je příležitostí k dialogu, ale všichni víme, že ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán. Zadruhé, ukrajinské vedení neobchoduje s územím, chce pouze okamžité zastavení války. Zatřetí, nejméně „populárním krokem“ je prodloužení války, ale tento krok učinil Vladimir Putin tisíckrát. Zastavení války je velmi populární krok a Volodymyr Zelenskyj je plně připraven jej učinit.

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Více souvisejících

rozhovor Dmytro Zolotukhin válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina Ruská armáda Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy