Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.
Plán zahrnuje zmrazení frontových linií v oblastech Záporožské a Chersonské, což znamená de facto uznání současného status quo. Jak realistické je očekávat, že ukrajinské vedení toto přijme, a jaká politická nebo vojenská rizika v tom vidíte?
Musím zdůraznit, že musíme být velmi opatrní s definicemi a slovy, abychom nenásledovali praxi Steva Witkoffa, protože mnoho zdrojů uvádí, že on ruské požadavky nechápe správně.
Za prvé, na světě není nikdo, kdo by si přál mír tak moc jako Ukrajinci.
Opatření k příměří, která by mohla zmrazit frontové linie, byla navržena a projednána v březnu a dubnu tohoto roku. Zdá se, že to bylo před sto lety. Putin odmítl přijmout Trumpův návrh, zatímco Volodymyr Zelenskyj jej bezpodmínečně podpořil.
Ukrajina však nikdy neuzná okupovaná území kvůli Ukrajincům, kteří v těchto okupovaných regionech žijí. To je nemožné jak z legislativního, tak z humanitárního hlediska. Ukrajinské vedení nebude obchodovat s ukrajinským územím.
Podle různých zdrojů návrh počítá s trvalým statusem těchto oblastí mimo kontrolu Ukrajiny – to by mohlo vytvořit precedens pro další územní nároky. Jak podle vás zareaguje ukrajinská veřejnost a jaký dopad by to mělo na důvěru ve vládu?
Jak jsem již řekl, tato otázka nemá žádný základ. O „trvalém statusu“ a jeho významu jsem nic neslyšel. Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí. Okupace Krymu a Donbasu od roku 2014 však hodně vypovídá o tom, jak Rusové zacházejí s okupovanými územími, kde dochází k mučení, únosům a vraždám. Válka na těchto územích neskončí. Mezinárodní společenství by jen přestalo vnímat to, čeho jsme byli svědky posledních 10 let.
Plán také navrhuje, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO. Jaký signál by to vyslalo regionální bezpečnostní architektuře – a myslíte si, že je to pro Ukrajinu stále přijatelný kompromis?
Zástupkyně stálého zástupce Ukrajiny při OSN Khrystyna Hayovyshyn se k této otázce již vyjádřila a uvedla, že Ukrajina si sama zvolí svůj postoj, zda se připojí k mezinárodním organizacím, či nikoli.
Osobně však mám dojem, že NATO v současné době neexistuje, vzhledem k posledním provokacím v Rumunsku, Polsku, Litvě, Estonsku a Velké Británii. Tyto provokace velmi často zůstávají bez odezvy a Kreml používá „salámovou taktiku“.
Jediným cílem je získat pro Ukrajinu nějaké hmatatelné záruky, protože jsme si po 20 letech uvědomili, že dřívější záruky poskytnuté za odmítnutí třetího největšího jaderného arzenálu na světě nebyly žádnými zárukami.
Tento podvod na Ukrajině stál naše děti jejich dětství pod bombami a raketami a některé z nich i život. Jakékoli rozhodnutí o vstupu či nevstupu do něčeho musí být podloženo vědomím, že se tato noční můra nebude opakovat v příští generaci.
Dokument údajně také obsahuje ustanovení omezující velikost ukrajinských ozbrojených sil. Mohlo by to oslabit schopnost země odrazit budoucí ruské útoky – jak vážné riziko to podle vás představuje?
Podtrhuji, že jsme zatím žádný dokument neviděli, a vzhledem k tomu, že dlouhodobě sleduji americká média, nebudu své názory zakládat na tom, co v nich čtu.
Mohu říci, že Ukrajina se nevzdá své suverenity, včetně rozhodování o ukrajinských ozbrojených silách.
Existují odkazy na větší roli ruského jazyka a pravoslavné církve v ukrajinském státě. Mohlo by to být vnímáno jako kulturní a ideologický ústupek, který by podkopal identitu země? Jaký dopad by to podle vás mělo na občanskou soudržnost?
Za prvé, Ukrajina již má velkou roli ruského jazyka, jak je uvedeno v ukrajinské ústavě. Nechápu, co znamená „větší role“. Úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština. Pravoslavná církev je velmi respektovaná a nezávislá. Rusko nikdy nepřestane tyto otázky využívat jako zbraň. Nicméně i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v srpnu 2025 prohlásil, že Rusko nemá požadavky na to, aby se ruština stala úředním jazykem Ukrajiny.
Proto zcela nechápu, proč o této otázce stále diskutujeme.
Jak byste zhodnotil možný dlouhodobý dopad tohoto plánu na stabilitu v regionu – je to cesta k trvalému míru, nebo jen dočasné zmrazení konfliktu, které se může kdykoli zvrtnout?
Myslím si, že veškerý humbuk kolem spolupráce mezi Dmitrijevem, Witkoffem a Jaredem Kushnerem je Vladimíru Putinovi potřebný pouze k odložení zavedení nových amerických sankcí, o kterých se dnes hlasuje v americkém Kongresu. Pan Trump bude mít právo je okamžitě zavést svým podpisem. Aby se tomu Kreml vyhnul, zorganizoval další humbuk kolem stejných otázek, které již byly mnohokrát diskutovány. Jelikož jsou tyto návrhy vytvořeny tak, aby je Ukrajinci nemohli přijmout, pokud se tak stane, válka neskončí, ale může se jen zhoršit.
Pokud část plánu skutečně zahrnuje ústupky, které bude obtížné vysvětlit veřejnosti, jak byste doporučil ukrajinskému vedení komunikovat se svými občany, aby si udrželo podporu i při přijímání méně populárních opatření?
Znovu zdůrazňuji tři klíčové věci. Za prvé, „plán“ je příležitostí k dialogu, ale všichni víme, že ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán. Zadruhé, ukrajinské vedení neobchoduje s územím, chce pouze okamžité zastavení války. Zatřetí, nejméně „populárním krokem“ je prodloužení války, ale tento krok učinil Vladimir Putin tisíckrát. Zastavení války je velmi populární krok a Volodymyr Zelenskyj je plně připraven jej učinit.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Dmytro Zolotukhin , válka na Ukrajině , Ukrajina , Armáda Ukrajina , Ruská armáda , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě