Ruská armáda

raketa Orešnik

Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou střelou Orešnik. Jde o vzácné nasazení jedné z jeho nejmodernějších zbraní během probíhajících mrazů. Moskva tuto zbraň, která může nést více konvenčních i jaderných hlavic, použila po více než roce. Ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení potvrdilo, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu odpálenými ze země i z moře.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.
Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.
Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 
Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 
Ruská armáda Analýza

Nekvalitní mír může znamenat ruské tanky u hranic se Slovenskem. Ukrajina nevydrží každý Trumpův rozmar

Ukrajina čelí rostoucímu tlaku, aby přijala územní ústupky Rusku výměnou za příměří. Kyjev to odmítá s tím, že by šlo jen o odklad další agrese. Současně se objevují návrhy, které ohrožují nejen Donbas, ale i další částečně okupované regiony. Pokud by jednání selhala a podpora Západu slábla, hrozí scénář kolapsu celé Ukrajiny s možným posunem ruské fronty až k hranicím Evropské unie a NATO.
NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?

Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek

Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.
Ruská armáda

Pokrovsk nepadnul, tvrdí experti. Rusko ovládá jen část města

Situace v silně napadeném městě Pokrovsk ve východní ukrajinské Doněcké oblasti zůstává nejasná, přestože Rusko ohlásilo jeho dobytí. Podle Emila Kastehelmiho, vojenského analytika ze skupiny Black Bird Group, která monitoruje válku pomocí otevřených zdrojů, ruské síly ovládají západní a jižní části města. Zbývající oblasti, tedy východ a sever, popisuje jako „šedou zónu“.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko oznámilo dobytí klíčového Pokrovsku. Hlasitá prohlášení před jednáním, reaguje Ukrajina

Rusko v pondělí prohlásilo, že dobylo východoukrajinské město Pokrovsk, což by bylo významné vítězství pro jeho ozbrojené síly, pokud by se tvrzení potvrdilo. Kyjev tato slova označuje za „hlasitá prohlášení“ ze strany Moskvy, jejichž cílem je ovlivnit nadcházející jednání o ukončení války. Toto ruské tvrzení, které nelze nezávisle ověřit, přichází po měsících těžkých bojů o kontrolu nad tímto strategicky důležitým místem. Moskva při svém útoku na město utrpěla tisíce mrtvých a zraněných.

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Aktualizováno před 13 minutami

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

před 3 hodinami

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

před 4 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 7 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 8 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 10 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 12 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 14 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 15 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy