Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Vydání pořadu doprovázela řada reálných bezpečnostních varování napříč Evropou. Polský premiér Donald Tusk upozornil parlament na zpravodajské informace naznačující riziko ruských útoků bezpilotními letouny nebo raketami na území Severoatlantické aliance. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski zároveň varoval Moskvu, že reakce aliance by v případě napadení pobaltských států nebyla pouze obranná, ale také útočná. Švédsko a Finsko navíc vyslaly stíhací letouny k zachycení ruských vojenských strojů nad Finským zálivem.

Televizní simulace vytvořená bezpečnostní redaktorkou Deborah Haynesovou vychází z několikaletého výzkumu. Do svých rolí byli obsazeni bývalý šéf obranného štábu Richard Barrons, bývalý poradce pro národní bezpečnost Kim Darroch či bývalý šéf rozvědky Christopher Steele. Příběh se zaměřuje na sérii hybridních operací, mezi které patří sabotáže a atentáty nedosahující prahu pro aktivaci článku 5 o společné obraně. Dokument ukazuje neschopnost Velké Británie odstrašit útočníka nebo na podobné akce adekvátně reagovat.

Celý koncept pořadu navazuje na zjištění, že britští úředníci prohledávali archivní záznamy z doby studené války s cílem zjistit postupy pro přechod země do válečného stavu. Během simulovaných jednání vládního kabinetu se ukázala značně omezená kapacita britských ozbrojených sil z důvodu údržby a nedostatečného vybavení. Politici v diskusích ustupovali od předchozí ostré rétoriky a vzájemně se obviňovali ze selhání diplomacie. Podobné nedostatky v připravenosti odhalují i reálné manévry na evropském území.

Při reálných vojenských cvičeních v Estonsku a Švédsku prověřovali jednotky NATO ukrajinští operátoři dronů vystupující v roli protivníka. Během těchto manévrů dokázala malá skupina zkušených pilotů způsobit aliančním silám značné ztráty. Ukrajinští velitelé následně poukázali na to, že zvyk armád NATO shromažďovat vojsko a techniku do kompaktních skupin je v současné válce téměř sebevražedný. Podobný způsob boje musela ukrajinská i ruská armáda na základě zkušeností z bojiště již dříve opustit.

Další simulace organizovaná v Německu prověřovala scénář, kdy Kreml pod záminkou humanitární krize v Kaliningradské oblasti obsadil litevské město Marijampolė. Výsledky ukázaly, že absence amerického vedení a zaváhání evropských států by umožnily Moskvě získat kontrolu nad Pobaltskem během několika dnů za použití pouhých patnácti tisíc vojáků. Analytici upozornili, že západní země mají vnitřně nastavenou tendenci k deeskalaci, jakmile čelí eskalační rétorice z ruské strany. Spojené království z tohoto důvodu plánuje na rok 2027 vlastní rozsáhlé cvičení k prověření domobrany pod názvem Albiston Shadow.

Zpravodajské služby pobaltských států zároveň mírní obavy z bezprostředního ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Ředitel lotyšské bezpečnostní služby Normunds Mežviets uvedl, že neexistují žádné indikace o připravovaném vojenském útoku proti zemím Severoatlantické aliance. Zástupci estonského ministerstva zahraničí rovněž vyzvali veřejnost ke klidu a k ignorování paniky na sociálních sítích. Podobné vyvolávání strachu a nejistoty je podle odborníků součástí psychologických operací Kremlu s cílem ovlivnit západní rozhodování.

Vojenské i ekonomické parametry Ruska zůstávají ve srovnání s aliancí výrazně slabší. Ruská armáda utrpěla v dosavadním konfliktu na Ukrajině obrovské ztráty na životech a ovládá pouze část ukrajinského území. Ruská ekonomika je mnohonásobně menší než ekonomika zemí NATO a výdaje na obranu dosahují jen zlomku aliančních rozpočtů. Moskva se proto spoléhá především na hybridní operace a využívá nájemné kriminálníky k provádění žhářství a sabotáží po celé Evropě.

Britská rozvědka MI5 potvrdila zmaření řady nepřátelských záměrů ruských agentů na britské půdě. Incidenty zahrnovaly plánované útoky na nákladní letadla v Německu i podezřelé akce v britských logistických centrech. Tyto agresivní operace mají za cíl především oslabit ochotu evropských států dále finančně a vojensky podporovat Ukrajinu. Rostoucí napětí a vzájemné provokace však zároveň zvyšují riziko chybné kalkulace a neúmyslné eskalace celého konfliktu.