Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Tradiční evropští dárci odmítají převádět finanční prostředky přímo na účty Rady míru. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide zdůraznil, že jeho země dává přednost spolupráci se zavedenými mezinárodními finančními institucemi, jako je Světová banka. Nově vzniklý orgán totiž nezveřejňuje svou organizační strukturu ani podrobnosti o rozpočtu, což znemožňuje naplnění evropských pravidel pro finanční výkaznictví. Norsko i další dárcovské státy proto volí paralelní financování projektů přímo přes agentury Organizace spojených národů.
Pragmatickou spolupráci potvrdila během setkání na okraji Valného shromáždění Organizace spojených národů evropská komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová. Oznámila evropské financování dvou konkrétních projektů v Gaze, které budou realizovány v souladu s prioritami Rady míru. Evropská komise v oficiálním prohlášení uvedla, že masivní potřeby obnovy v Gaze vyžadují koordinaci na všech úrovních. Většina členských států Evropské unie se k orgánu původně odmítla připojit z obav, že by mohl nahradit roli Organizace spojených národů.
Šéf Rady míru, bulharský diplomat Nickolay Mladenov, se pravidelně setkává s evropskými zástupci a účastní se brífinků Rady bezpečnosti. Dřívější opatrnost mírní i vedení Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, které radu označilo za hlavní aktivní subjekt, jejž je nutné v praxi podpořit. Podporu pragmatické spolupráci vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Oana-Silvia Țoiuová v případech, kdy existuje vzájemná provázanost projektů. Na druhé straně francouzští představitelé nadále trvají na tom, že hlavním fórem pro politická jednání a distribuci pomoci musí zůstat Organizace spojených národů.
Kritici z řad nevládních organizací upozorňují, že hlavní rozhodování uvnitř orgánu zůstává pod silným vlivem izraelské politiky. Amjad Iraqi z organizace International Crisis Group uvedl, že struktura funguje jako spojnice mezi Washingtonem a palestinskými technokraty, praktické kroky však podléhají schválení Izraele. Izraelské úřady nadále omezují dovoz těžké techniky potřebné k rekonstrukci a její uvolnění podmiňují úplným odzbrojením hnutí Hamás. Plán na odzbrojení militantních skupin však stagnuje, zatímco vojenské úderné operace v regionu v omezené míře pokračují.
Ali Shaath, který vede palestinský technokratický výbor spadající pod Radu míru, představil plány na sjednocení roztříštěné správy v Gaze. Desítky tisíc zaměstnanců Palestinské samosprávy, místních samospráv i mezinárodních organizací mají být integrovány pod jedno správní centrum. Výbor uplatňuje princip jedné autority, jednoho zákona a jedné zbraně na celém území. Zástupci orgánu se rovněž snaží vytvořit bezpečnostní mechanismy, které by zabránily přímým ozbrojeným střetům v enklávě.
Rada míru nedávno zveřejnila seznam šedesáti šesti projektů v hodnotě téměř dvou a půl miliardy dolarů, které se zaměřují na opravy nemocnic, veřejné dopravy či dočasného bydlení. Jared Kushner, člen výkonného výboru rady, přirovnal celý projekt k budování velkého firemního startupu. Zahraničněpolitičtí experti, jako je bývalý americký diplomat Tom Warrick, nicméně kritizují chybějící konkrétní harmonogramy a jasné kroky k zahájení jednotlivých staveb. Nickolay Mladenov přiznal, že současná jednání s izraelskými představiteli komplikují nadcházející parlamentní volby v Izraeli.
Související
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
Slovensko zvou Američané do Trumpovy Rady míru
Aktuálně se děje
včera
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
včera
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
včera
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
včera
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
včera
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
včera
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
včera
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno včera
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
včera
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
včera
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
včera
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
včera
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
včera
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
včera
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
včera
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
včera
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
včera
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
4. listopadu 2026 21:43
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
4. listopadu 2026 20:22
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
4. listopadu 2026 19:14
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.
Zdroj: Libor Novák