Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Vztahy mezi oběma sousedními zeměmi se výrazně vyostřily po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Americký prezident opakovaně hovořil o Kanadě jako o možném padesátém prvním státě Unie. Přestože v minulosti vyloučil přímé použití vojenské síly k anexi, zmiňoval možnost využití ekonomického tlaku. Právě tato opakovaná rétorika přiměla kanadské představitele k analýze obranných a bezpečnostních scénářů.

Napětí mezi Ottawou a Washingtonem přerostlo v otevřenou obchodní válku poté, co selhala bilaterální jednání. Spojené státy zavedly vysoká cla na kanadské zboží v hodnotě desítek miliard dolarů, na což Kanada odpověděla odvetnými poplatky. Následně došlo k dalšímu zpřísnění opatření, když americká strana zablokovala dovoz některých kanadských produktů a potravin. Obchodní roztržka tak dále prohloubila nedůvěru mezi tradičními spojenci.

Případný vojenský střet obou severoamerických sousedů by byl z hlediska sil zcela nevyrovnaný. Americké ozbrojené síly disponují více než dvěma miliony vojáků v aktivní službě a zálohách, zatímco kanadská armáda čítá necelých dvě stě tisíc příslušníků. Značný rozdíl panuje také v námořním vybavení, kde mají Spojené státy desítky ponorek oproti pouhým čtyřem kanadským plavidlům. Kanada se však spoléhá na svou specifickou geografickou polohu a rozsáhlé území.

Kanada se pyšní nejdelším pobřežím na světě a rozsáhlou arktickou oblastí, což ji staví do klíčové strategické pozice. Právě roztávající Arktida a rostoucí globální hrozby vedly Carneyho vládu k rozhodnutí výrazně navýšit obranný rozpočet. Součástí těchto opatření je také největší vojenská rekrutační kampaň za posledních třicet let. Ottawa se snaží posílit své vlastní schopnosti pro ochranu svrchovanosti a severních hranic.

V rámci modernizace armády schválila kanadská vláda nákup dvanácti nových ponorek z Německa, což představuje největší zakázku svého druhu v historii země. Zároveň však probíhá přehodnocení dřívějšího plánu na pořízení amerických stíhaček F-35. Kanada se rovněž snaží snížit svou závislost na amerických technologiích, včetně satelitní sítě Starlink. Carneyho kabinet tímto krokem usiluje o větší diverzifikaci v oblastech obrany i infrastruktury.

K vyjádření premiéra se vyjádřil kanadský ministr obrany David McGuinty, který zdůraznil, že armády po celém světě běžně analyzují různé krizové scénáře. Podle něj je vyhodnocování všech potenciálních rizik zcela standardním postupem pro zajištění bezpečnosti Severní Ameriky. Také další členové kanadské vlády označili přípravu na nepravděpodobné události za prozíravou a odpovědnou. Nikdo z oficiálních činitelů však neposkytl podrobnější informace o konkrétních opatřeních.

I přes vyostřenou obchodní rétoriku a zhoršené vztahy premiér Carney potvrdil, že s americkým prezidentem zůstává v pravidelném telefonickém kontaktu. Rozhovory mezi oběma lídry probíhají přímočaře a otevřeně, což obě strany považují za efektivní způsob komunikace. Carney zdůraznil, že dokáže oddělit osobní dialog od sporných politických otázek. Podle jeho názoru stále existuje prostor pro obnovení obchodních vyjednávání a dosažení vzájemně výhodné dohody.