Carney se veřejně vysmál Trumpovi. V projevu parodoval jeho gestikulaci

Změna postoje přichází po osmnácti měsících v úřadu, během nichž se kanadskému premiérovi neosvědčila strategie diplomacie a smířlivosti. Vzájemná obchodní jednání mezi oběma tradičními spojenci totiž opět uvízla na mrtvém bodě. Kanada navíc nedávno zavedla odvetná cla vůči USA poté, co srpnové rozhovory zkrachovaly. Podle odborníků na kanadsko-americké vztahy Carney postupně odkládá svou původní opatrnost centrálního bankéře a začíná americkému prezidentovi adresovat ostré poznámky.

Když Donald Trump v květnu minulého roku opakovaně nadnesl myšlenku udělat z Kanady padesátý první stát USA, Carney reagoval s klidem a úsměvem. V Oválné pracovně tehdy poznamenal, že z oblasti nemovitostí je známé, že některé nemovitosti prostě nejsou nikdy na prodej. Tento vstřícný tón charakterizoval Carneyho přístup k Bílému domu po většinu jeho dosavadního působení. Ačkoliv Trump narušoval vzájemné vztahy neustálými slovními útoky, Carney se snažil vystupovat přátelsky a obhajovat kanadské zájmy.

Carney původně nastoupil do funkce s cílem urovnat napjaté vztahy s Washingtonem, které se zhoršily už za jeho předchůdce Justina Trudeaua. Kanadský premiér vycházel americkému prezidentovi vstříc dokonce i v situacích, kdy se hospodářské rozpory mezi oběma zeměmi prohlubovaly. Při setkání v říjnu označil Trumpa za transformativního prezidenta a ocenil jeho snahu o urovnávání globálních konfliktů. Ve snaze dosáhnout zrušení amerických cel navíc Kanada posílila opatření proti pašování fentanylu a ustoupila od plánované daně z digitálních služeb.

Ochota ke kompromisům zahrnovala také veřejnou omluvu za kanadskou antikampaň zaměřenou proti cílům Washingtonu, která Trumpa popudila. Carney se zároveň k americkému prezidentovi choval velmi zdvořile, což předvedl například při výměně židlí na summitu G7, když si Trump stěžoval na nízké posezení. Dále veřejně podpořil americkou zahraniční politiku v citlivých otázkách, jako byla válka v Íránu. Obchodním lídrům v New Yorku dokonce vzkázal, že silná Kanada pomůže udělat Ameriku znovu skvělou.

Americký prezident však své výpady vůči sousední zemi nepřestal stupňovat a kanadského premiéra oslovoval pouze křestním jménem nebo jako guvernéra. Ve svých veřejných prohlášeních o něm hovořil jako o nevděčném či nepříjemném člověku. Na sociálních sítích dokonce sdílel obrázek vygenerovaný umělou inteligencí, na kterém stál nad zraněným Carneym na ledové ploše a vyzýval ho ke vstávání. Kanadský předseda vlády tyto osobní útoky dlouho přehlížel bez veřejného komentáře.

První ostřejší reakce přišla ve chvíli, kdy se americký ministr obrany Pete Hegseth na síti X vysmíval členům kanadského mládežnického kadetního programu. Carney tehdy americké administrativě vzkázal, aby přestala tvořit internetové memy a snažila se působit drsně. Blatantnější tón pak zvolil i při svém vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku poté, co Evropská unie nabídla Kanadě status přidruženého člena. V reakci na Trumpovy nové hrozby cly Carney zdůraznil, že nová aliance nemá za cíl vytvořit rivala, ale pouze partnerství s lepšími způsoby.

Rovněž při srpnovém selhání čtecího zařízení na tiskové konferenci si Carney neodpustil narážku na Trumpovy dřívější výroky o sabotáži na půdě OSN. Poznamenal tehdy, že na rozdíl od jistého světového lídra nepovažuje technickou závadu za spiknutí. Politologové uvádějí, že dosavadní smírná diplomacie nepřinesla Kanadě žádné hmatatelné výsledky, což si vyžádalo změnu strategie. Jemné dobírání může být účinné, protože americký prezident je známý svou citlivostí na jakýkoliv náznak nedostatku respektu.

Změna rétoriky nachází pozitivní odezvu u kanadské veřejnosti, která podporuje tvrdší obhajobu národních zájmů. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že výrazně vzrostl podíl obyvatel Kanady, kteří považují Spojené státy za nepřátelskou zemi. Většina dotázaných však zároveň uvádí, že by svůj postoj změnila v případě konce Trumpova působení v úřadu. Odborníci se shodují, že otevřené utahování si z amerického prezidenta ze strany úřadujícího premiéra značí historicky nejchladnější období ve vzájemných vztazích obou zemí.