Fact check: Neukončil 8 válek, kvůli oteplování lidé umírají. Trump pronesl v OSN řadu nepravdivých výroků

Prezident ve svém vystoupení opakoval tvrzení, že od vstupu do úřadu urovnal osm válek. Zmínil například konflikty mezi Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Arménií a Ázerbájdžánem nebo situaci v Pásmu Gazy. V minulosti mezi tyto konflikty řadil také spor mezi Egyptem a Etiopií a loňský krátký střet mezi Izraelem a Íránem.

Tento výčet je však výraznou nadsázkou. Situace mezi Egyptem a Etiopií představovala diplomatický spor o přehradu, nikoli válečný konflikt, a za válku nelze označit ani spory mezi Srbskem a Kosovem. Válka v Demokratické republice Kongo navíc pokračuje i přes dohodu zprostředkovanou americkou administrativou. Stejně tak v Pásmu Gazy pokračují útoky navzdory příměří. V případě Íránu sice Trump přispěl ke konci střetu v roce 2025, nicméně v roce 2026 se Spojené státy spolu s Izraelem zapojily do nového konfliktu s touto zemí.

Další část projevu věnoval prezident klimatickým změnám, přičemž zpochybňoval varování ohledně umělé inteligence i globálního oteplování. Tvrdil, že pojem globální oteplování byl přejmenován na změnu klimatu z důvodu ochlazování planety, a odmítl tvrzení, že by v důsledku oteplování někdo zemřel. Vědecká data i definice odborných institucí však ukazují jinou realitu.

Pojmy globální oteplování a změna klimatu jsou vědeckou komunitou i agenturou NASA používány současně, jelikož popisují odlišné jevy. První označuje trend růstu teplot, druhý jeho důsledky. Data Světové meteorologické organizace a NASA potvrzují, že planeta se stále otepluje a roky 2023, 2024 a 2025 patřily k nejteplejším v historii měření. Odborníci zároveň přisuzují dopadům klimatických změn miliony úmrtí a Světová zdravotnická organizace odhaduje, že mezi lety 2030 a 2050 způsobí změna klimatu ročně přibližně 250 tisíc dodatečných úmrtí.

V oblasti ekonomiky Trump prohlásil, že Spojené státy získaly přísliby nových investic z celého světa ve výši 21 bilionů dolarů. Bílý dům přitom na svých webových stránkách uvádí pouze 11,2 bilionu dolarů v oznámených investicích během jeho druhého funkčního období. Oficiální seznam Bílého domu navíc započítává i obecné přísliby týkající se obchodní výměny nebo závazky amerických firem. Podle federálních dat činily nové přímé zahraniční investice ve Spojených státech za rok 2025 přibližně 232 miliard dolarů.

Téma vojenských zásob otevřel prezident při obhajobě konfliktu s Íránem, když odmítl zprávy o nedostatku munice a tvrdil, že USA mají více zásob než kdy dříve. Zprávy Generálního inspekce Ministerstva obrany USA i nestranického Rozpočtového úřadu Kongresu z minulého týdne však poukazují na opak. Podle těchto dokumentů vedlo nasazení munice ke strategickým nedostatkům v zásobách a odhalilo úzká hrdla v obranném průmyslu, přičemž obnovení zásob střel proti vzdušným hrozbám může trvat nejméně pět let.

V závěru se americký prezident dotkl také bezpečnostní situace ve Washingtonu, D.C., kde deklaroval pokles kriminality o 87 procent od svého nástupu do úřadu v lednu minulého roku. Statistiky místního policejního sboru sice potvrzují celkový pokles kriminality, nicméně k uvedenému datu šlo o snížení o přibližně 23 procent ve srovnání s rokem 2024. Víc než osmdesátiprocentní pokles zaznamenaly úřady pouze u specifických kategorií, jako jsou případy žhářství.