Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti

Město Olešky, které se nachází na jižním břehu Dněpru naproti Chersonu, bylo ruskou armádou obsazeno na počátku invaze. V následujícím období utrpělo rozsáhlé škody v důsledku zničení nedaleké vodní elektrárny a následných zničujících záplav. Ruské okupační orgány v průběhu doby fakticky ukončily jakékoli snahy o zajištění dodávek potravin, plynu, elektřiny, léků i čisté vody pro místní obyvatelstvo. V oblasti v současnosti přežívají více než dva tisíce civilistů, mezi nimiž je také přes padesát dětí.

Situace se v místě ještě více vyostřila poté, co ruská armáda zřídila silniční zátarasy a zcela uzavřela veškerý pohyb civilistů směrem do města i ven z něj. Okupační správa prohlásila město i přilehlé území za zónu nikoho a vystavila ho neustálým leteckým a dronovým úderům. Do zasažené oblasti navíc nemají přístup ani mezinárodní humanitární organizace, které by mohly doručit nejdůležitější pomoc. Místní obyvatelé jsou tak podle webu Kyiv Post vystaveni plné blokádě bez možnosti získat podporu ze strany vnějšího světa.

Lidé v blokovaném městě se podle ukrajinského ministra zahraničí pokoušejí přežít v extrémních podmínkách a hledají zbytky jídla nebo sbírají trávu. Závažným rozměrem ruského jednání je podle ukrajinských představitelů také přímý lov na civilní obyvatele pomocí bezpilotních prostředků. Ruské drony FPV aktivně pronásledují a napadají lidi v ulicích, což činí i pouhý pokus o opuštění domova smrtelně nebezpečným. Běžný pohyb po městě se tak pro zbývající obyvatele stal téměř nemožným.

Ukrajinská delegace při OSN dostala jasné pokyny k tomu, aby na Valném shromáždění podrobně zdokumentovala ruskou odpovědnost za vzniklou katastrofu. Cílem ukrajinské diplomacie je přimět mezinárodní společenství k vyvinutí tlaku na Rusko, aby umožnilo vstup pracovníkům Červeného kříže. Se žádostí o pomoc a intervenci ve prospěch obyvatel Olešek se na papeže obrátilo také vedení ukrajinské pravoslavné církve. Mezinárodní výbor Červeného kříže již potvrdil svou připravenost se na případné humanitární akci podílet.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na ukrajinská obvinění neobvykle přiznal, že situace s dodávkami potravin a léků ve městě je kritická. Zodpovědnost za vzniklé problémy však připsal ukrajinské straně a tvrdil, že zásobování komplikuje ukrajinské ostřelování a útoky drony. Podle Peskova se ruská armáda snaží vzniklou situaci v místě řešit. Ruské úřady přitom dlouhodobě odmítají jakýkoli přímý podíl na vyvolání humanitární krize v obsazených regionech.

Ukrajinský poslanec Serhij Kozar potvrdil, že ve městě v současnosti nefunguje žádná správa a není tam přítomna okupantská moc ani armáda. Lidé se nacházejí ve stavu polohladovění a nemohou z města odejít, protože veškeré únikové cesty jsou zaminované. Informace ze zasažené oblasti rovněž ukazují, že při záplavách v předchozím období zemřelo více než pět set místních obyvatel. V širším regionu je bez přístupu k vodě, jídlu a lékařské péči celkově přes šest tisíc lidí.

Podle ukrajinského ochránce práv Dmytra Lubince brání ruské síly nejen dodávkám základního zboží, ale i bezpečné evakuaci civilistů organizované mezinárodními složkami. Někteří obyvatelé se v bezvýchodné situaci pokoušejí opustit oblast na vlastní pěst skrze zaminovaná pole. V regionu navíc dochází k tomu, že se ruské vojenské náborové orgány snaží využít zoufalé situace nezaměstnaných mužů a nabízejí jim smlouvy k vstupu do ruské armády. Pozemní komunikace v celé oblasti zůstávají dlouhodobě přerušené.

Ačkoli pozemní bojové operace podél dolního toku Dněpru ustaly v polovině roku 2024, oblast zůstává dějištěm intenzivní letecké a dronové aktivity. Obě strany v nepřehledném terénu nadále provádějí nájezdy komand přes řeku a přilehlé močály. Ukrajinské letectvo občasně podniká údery na struktury v Oleškách, ve kterých se podle rozvědky nacházejí ruské jednotky. Závěrečné vyhodnocení situace ukazuje rozsáhlé škody na obytných domech v důsledku požárů a výbuchů.

Podle stanov Organizace spojených národů má Ukrajina právo zařadit svá obvinění vůči Rusku na pořad jednání Valného shromáždění. Valné shromáždění může většinou hlasů přijmout právně nezávaznou rezoluci odsuzující ruské jednání nebo vyzvat ke zpřístupnění oblasti pro Červený kříž. Případné nasazení mírových sil OSN nebo využití větších zdrojů by však vyžadovalo souhlas Rady bezpečnosti, kde má Ruská federace právo veta.