Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem

Úvodní část svého projevu věnoval americký prezident připomínce dvěstěpadesátého výročí založení Spojených států amerických a prezentaci svých domácích úspěchů. Zmínil například snížení daní, rekordní hodnoty na akciových trzích, pokles kriminality nebo zpřísnění kontroly hranic. V souvislosti s imigrací prohlásil, že hranice Spojených států je nyní nejbezpečnější v historii země. Podle jeho slov nebyl za posledních šestnáct měsíců do země vpuštěn ani jeden nelegální imigrant.

V zahraničněpolitické části vystoupení se prezident zaměřil na téma Íránu a obhajoval vojenský konflikt, který zahájil počátkem tohoto roku. Prohlásil, že nenechává problémy hnisat, protože se pak stávají hůře řešitelnými. Bílý dům podle něj jednal s cílem zabránit íránskému režimu v získání jaderné zbraně v situaci, kdy ostatní země tento problém ignorovaly. Íránský režim označil za fanatický a obvinil jej z šíření krveprolití a chaosu po dobu padesáti jedné let.

Šéf Bílého domu před shromážděnými státníky ostře varoval teheránský režim před následky, pokud nepřistoupí na dohody. Prohlásil, že pokud Írán nekapituluje a neuzavře dohodu, je připraven zemi zničit a srazit do pekla bez naděje na budoucnost. Zároveň formuloval volbu mezi dohodou umožňující obnovu země a úplným zničením islámské republiky. Následně však vyjádřil přesvědčení, že Teherán dohodu uzavře po nadcházejících amerických volbách.

Lídr Spojených států amerických se také zmínil o válce na Ukrajině, která trvá již přes čtyři a půl roku. Podle slov amerického prezidenta už toho obě strany konfliktu ve východní Evropě mají dost. V té souvislosti prohlásil, že diplomaty vyjednaný konec války je za rohem. Washington úzce spolupracuje s Vladimirem Putinem i Volodymyrem Zelenským. 

Prezidentský projev se uskutečnil v době napjaté mezinárodní situace poznamenané řadou globálních konfliktů a diplomatických sporů. Válka s Íránem zasáhla celý region a výrazně ovlivnila světové energetické trhy. Spojené státy navíc čelí zhoršeným vztahům s tradičními spojenci v Evropě i Kanadě, což je důsledkem diplomacie a zavádění obchodních cel. 

Americká administrativa v poslední době předvedla výrazné usilování o vliv v západní hemisféře. Zaznamenány byly hrozby vůči Dánsku ohledně předání Grónska i zahájení operací proti pašování drog v Karibiku a Tichém oceánu. Spojené státy rovněž provedly zásah ve Venezuele, kde zadržely tamního lídra a nahradily ho tvárnějším představitelem. Současně Washington zavedl tvrdé sankce vůči Kubě s cílem dosáhnout změny tamního režimu.