Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska

Předseda litevské vlády zdůraznil, že úřady připravují strategické postupy pro celou řadu různých krizových scénářů. Jako konkrétní příklad zmínil plány na plynulou evakuaci seniorů z velkých měst s cílem předejít dopravním zácpám. Sinkevičius zároveň upozornil, že ne všechny připravované varianty jsou veřejně diskutovány. Litva jakožto členský stát Severoatlantické aliance sdílí pozemní hranici s ruskou Kaliningradskou enklávou.

V souvislosti s globální bezpečností litevský premiér poznamenal, že by Velká Británie měla změnit svůj přístup k otázkám obrany. Připomněl přitom, že Litva se nachází geograficky blíže k hranicím i k samotné hrozbě. Prohlášení přišlo týden poté, co stíhačky NATO sestřelily dron, který narušil litevský vzdušný prostor. Incident podtrhl napětí, které v celém pobaltském regionu panuje.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas k incidentu uvedl, že bezpilotní letoun přiletěl ze směru od sousedního Běloruska. Běloruský režim je vnímán jako klíčový spojenec Ruské federace. Britský ministr obrany Wes Streeting vyzdvihl rychlou a profesionální reakci litevských a italských sil při ochraně vzdušného prostoru. Moskva se k celému incidentu oficiálně nevyjádřila.

Průniky vojenských dronů do vzdušného prostoru evropských států se staly častějšími po zahájení rusko-ukrajinského konfliktu. Obyvatelé litevského hlavního města Vilniusu byli nuceni vyhledat úkryt během květnového poplachu vyvolaného přítomností dronu. Tato událost na krátkou dobu zcela zastavila leteckou i železniční dopravu v oblasti. Vzniklá situace ukázala na zranitelnost civilní infrastruktury při podobných incidentech.

Stíhací letouny NATO musely v tomto roce několikrát startovat také k zachycení zbloudilých dronů v sousedním Estonsku a Lotyšsku. Ukrajinská strana přisuzuje tyto incidenty působení ruských systémů elektronického boje. Tyto technologie jsou navrženy tak, aby záměrně měnily letové trasy ukrajinských bezpilotních prostředků. V důsledku toho dochází k neplánovaným přeletům hranic členských států aliance.

Litva, Estonsko i Lotyšsko vstoupily do Severoatlantické aliance v roce 2004. Všechny tři pobaltské země jsou od té doby chráněny článkem 5 Severoatlantické smlouvy. Toto klíčové ustanovení stanovuje, že ozbrojený útok proti jednomu členu aliance je považován za útok proti všem členským státům.