Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Zapojení aliance do přímého konfliktu by podle Medveděva znamenalo globální katastrofu, které se západní země budou chtít vyhnout. Prohlásil, že v případě nutnosti reagovat na kroky Vilniusu se za Litvu nikdo nepostaví. Ruský funkcionář současně podle webu Kyiv Post odmítl tvrzení, že by Moskva představovala přímou hrozbu pro evropské státy. Učinil tak navzdory narůstajícím provokacím, hybridním operacím a opakovanému narušování vzdušného prostoru NATO ruskými drony.

Chystaná změna litevské ústavy má otevřít cestu k tomu, aby Severoatlantická aliance mohla na území této pobaltské republiky v budoucnu rozmístit své jaderné síly. Strany litevského parlamentu se na předložení ústavních změn dohodly již v červenci, přičemž návrh podpořilo padesát poslanců. Příslušný parlamentní výbor pro právní záležitosti nedávno schválil návrh poměrem hlasů sedm ku dvěma. Konečné hlasování o zrušení letitého zákazu se očekává počátkem nadcházejícího roku.

K aktuálnímu vývoji se vyjádřil také litevský prezident Gitanas Nausėda po setkání s lídry parlamentních stran. Zdůraznil, že se geopolitická situace v regionu neustále zhoršuje a bezpečnostní prostředí je závažné. Poukázal na to, že současná litevská ústava vznikala ve zcela odlišných geopolitických podmínkách, než jaké panují dnes. Litva tak reaguje na podobný krok Finska, které zrušilo svůj zákaz rozmístění a přepravy jaderných zbraní o měsíc dříve.

Litva patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v Evropě a nachází se v geopoliticky exponované oblasti. Na západě sousedí s ruskou kaliningradskou exklávou a na jihu s Běloruskem, které je klíčovým spojencem Moskvy. Běloruský režim poskytuje Rusku své území i důležité komponenty pro výrobu zbraní. Ruská federace začala na běloruském území rozmisťovat své vlastní taktické jaderné zbraně již v červnu roku 2023.

V květnu uspořádaly Rusko a Bělorusko společné vojenské cvičení zaměřené na použití jaderných zbraní a související operační podporu. V prosinci roku 2025 navíc Moskva v Bělorusku rozmístila balistické rakety středního doletu Orešník schopné nést jaderné hlavice. Tyto raketové systémy byly následně poprvé v historii bojově nasazeny v konfliktu na Ukrajině. Bělorusko se sice nadále prezentuje jako neutrální stát, fakticky však zůstává klíčovým partnerem ruské armády.