Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

K vydání tohoto pokynu mělo dojít během září v reakci na to, že se ruským jednotkám nedaří dosahovat stanovených cílů na bojišti, zejména v oblasti Donbasu. Moskva proto podle ukrajinského prezidenta záměrně rozšířila seznam svých cílů a snaží se vyvíjet tlak na obyvatelstvo. Útoky na školy, nemocnice, telekomunikační síť či datová centra mají za cíl zastrašit civilisty, donutit je k odchodu z měst a oslabit schopnost země dále se bránit. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně tvrzení odmítl a prohlásil, že ruské síly na školy ani nemocnice neútočí.

Zelenskyj poskytl rozhovor v krytu jedné z kyjevských škol, kterou den předtím zasáhl ruský dron s proudovým pohonem. V krytu se v době úderu nacházelo 104 žáků a 60 učitelů, kterým se podařilo včas ukrýt. Padesátikilogramová bojová hlavice bezpilotního letounu prorazila podlahu budovy, ale neexplodovala. Náraz nicméně způsobil škody na majetku a vyvolal požár, přičemž trosky dronu nesly ruská označení i rukou psané texty.

Ruské síly v posledních dnech výrazně stupňují letecké údery na samotné hlavní město i další oblasti. V Kyjevě zasáhly například Národní akademii věd a opakovaně poškodily most přes řeku Dněpr, což výrazně zkomplikovalo městskou dopravu. Útoky z konce září poškodily také klíčová datová centra, což vedlo k výpadkům internetového připojení pro obyvatele metropole. Podle údajů ukrajinského ministerstva školství zasáhla válka od začátku invaze přes 4 700 vzdělávacích zařízení.

Během jediného dne vyslalo Rusko nad ukrajinské území přibližně 500 bezpilotních prostředků, z nichž zhruba polovinu tvořily nové modely s proudovým pohonem. Tyto drony létají podstatně rychleji než dosud používané stroje typu Šáhid, což ukrajinským obráncům zkracuje čas na jejich odhalení a zneškodnění. Zatímco u klasických dronů dosahuje ukrajinská protivzdušná obrana úspěšnosti sestřelů mezi 85 a 90 procenty, u proudových typů je to pouze 57 procent. Nasazení těchto strojů se mezi červnem a srpnem zvýšilo osminásobně.

Efektivním prostředkem v boji proti novému typu dronů se ukázaly být stíhačky F-16, Ukrajina však čelí problémům s jejich dostupností. Přibližně polovina flotily těchto strojů se totiž nachází mimo území státu z důvodu dlouhotrvající údržby a oprav. Kyjevská vláda se proto snaží přesvědčit západní partnery k přesunu servisních prací přímo na Ukrajinu, což by umožnilo rychlejší návrat letounů do služby. Země zároveň testuje pět vlastních modelů rychlých stíhacích dronů, přičemž masové výrobě zatím brání nedostatek motorů a financí.

Ukrajinský prezident v rozhovoru rovněž podrobil kritice přístup Spojených států a evropských zemí. Spojenci podle něj nevyvíjejí na ruské vedení dostatečný ekonomický ani diplomatický tlak, který by mohl válku ukončit. Přestože západní státy disponují podle Zelenského potřebnými pákami ke zvýšení ceny invaze pro Moskvu, chybí jim k jejich plnému využití dostatečná politická vůle.