Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ve svém vystoupení na setkání Valdajského diskusního klubu v Moskvě uvedl, že nemá v plánu zaútočit na žádnou evropskou zemi, ale odpoví na jakoukoli západní agresi. Podle jeho slov se otázka nasazení kompletního vojenského arzenálu stane nevyhnutelnou, pokud bude přímo ohroženo ruské území. Ruský lídr zároveň upozornil na rostoucí napětí v širším baltickém regionu.

Kaliningradská oblast představuje ruské území vklíněné mezi členské státy Severoatlantické aliance Polsko a Litvu. Putinovo varování přišlo v návaznosti na nedávná vojenská cvičení NATO v Baltu, která aliance označila za obranné manévry k posílení odstrašení. Moskva již dříve varovala, že na jakékoli pokusy o blokádu exklávy ze vzduchu nebo z moře bude reagovat odvetnými opatřeními. Ruská strana vnímá tyto aktivity jako přímou hrozbu pro svou bezpečnost a logistické spojení s exklávou.

Ruský prezident během svého projevu kritizoval opakovaná alianční cvičení v Baltu a snahy o zadržování ruských lodí. Prohlásil, že tyto kroky představují jasnou eskalaci napětí ze strany západních zemí. V případě přímého útoku na Ruskou federaci nebo na Kaliningrad se podle něj na pořad jednání dostane použití všech zbraní, které má země k dispozici. Zároveň zdůraznil, že takový vývoj by byl za daných okolností zcela nevyhnutelný.

Současně s varováním Západu čelí Ruská federace dopadům ukrajinských dronových úderů na své ropné rafinérie. Tyto útoky způsobily v řadě velkých ruských měst nedostatek pohonných hmot a dlouhé fronty na čerpacích stanicích. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tyto údery za sankce s dlouhým doletem, jejichž cílem je snížit příjmy Moskvy a její vojenské kapacity. Zasaženy byly rovněž velké ruské internetové obchody, což dále zvýšilo tlak na válečnou ekonomiku země.

Vladimir Putin ve svém projevu k akademikům a expertům na mezinárodní vztahy poprvé přiznal ekonomické škody způsobené ukrajinskými údery. Uvedl, že tyto útoky stály Ruskou federaci přibližně jedno procento jejího hrubého domácího produktu. Šéf Kremlu zároveň zmínil situaci v Černém moři, kde podle jeho slov ukrajinské síly vyřadily z provozu více než sto ruských plavidel. Dodal, že Černé moře se stalo bojovou zónou, v níž ruská armáda útočila na vojenské lodě a plavidla přepravující vojenský materiál.

Ruský prezident označil ukrajinské útoky na rafinérie za cíl poškodit ruské hospodářství. Podle Putina na tyto kroky Moskva odpověděla zrcadlovými opatřeními v podobě intenzivního ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury a Kyjeva. Rusko vystupňovalo své údery na ukrajinské hlavní město a energetickou síť zejména před nadcházející zimou. Putin přitom opomenul zmínit, že plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájila v únoru 2022 právě Moskva.

Přiznání hospodářských ztrát zaznělo pouhý den poté, co Putin hovořil k nově zvoleným poslancům Státní dumy o stabilitě ruské ekonomiky. Ve Státní dumě si vládní strana Jednotné Rusko podle očekávání udržela nadpoloviční většinu. Ruský lídr ve svém projevu k zákonodárcům kritizoval závislost Kyjeva na finanční pomoci západních spojenců. Prohlásil, že Rusko na rozdíl od jiných zemí nebude obcházet svět a ponižovat se žadoněním o finanční podporu.

I přes Putinova prohlášení o jednotě obyvatelstva ukázal srpnový průzkum nezávislého centra Levada, že padesát devět procent Rusů preferuje přechod k mírovým jednáním. Rozpočtové dokumenty přesto naznačují, že Moskva plánuje pokračovat ve vojenských operacích bez zpomalení. V roce 2027 hodlá Rusko vynaložit na obranu 17,1 bilionu rublů, což je přibližně 205 miliard dolarů. Tato částka představuje nárůst o dvacet sedm procent oproti původním plánům a dosahuje nejvyšší úrovně od začátku invaze.