Komentáře

Související články:

Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Laškování s Putinem jako poslední hřebíček do rakve. Guterres musí skončit v čele OSN

Generální tajemník OSN António Guterres se setkává s lidmi, kteří bezostyšně porušují Chartu OSN a ignorují mezinárodní právo. Mezitím denně odsuzuje Izrael a veřejně lituje situace v Pásmu Gazy a Libanonu, jíž způsobila hlavně teroristická hnutí Hizballáh a Hamás.  

Chladná vypočitatelnost. Kim může dosáhnout konfliktu, který nevznikl ani během studené války

Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě velmi ochotně přijal nabídku vojenské pomoci od severokorejského diktátora Kim Čong-una. Vojáci z KLDR už zřejmě brzy budou bojovat na Ukrajině. Pokud se tak stane, Jižní Korea nebude váhat nasadit vlastní vojáky – což může vyústit i v zapojení Spojených států. Jde o velice černý, ale nikoliv nereálný scénář.

NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc

Spojené státy a Evropa za poslední století vytvořily na první pohled nepřekonatelné spojenectví, které čelilo nacistickému Německu, Sovětskému svazu i imperialistickému modernímu Rusku. Jenže všechno má své meze a každá krize nebo změna ve světě mohou vést k tomu, že celá transatlantická kooperace padne. Evropa se nutně potřebuje spolehnout na sebe samou, jinak ruské agresi nedokáže odolávat dlouho.

Z Libanonu je failed state. Místní jsou na to zvyklí a porážka Hizballáhu nic nezmění

Libanon zřejmě už přijal svůj osud – stát se takzvaných failed state neboli státem, který selhal. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem opět ukázala, že libanonské úřady, ozbrojené složky ani banky nemají kontrolu nad územím, které mezinárodní společenství uznává jako samostatný a suverénní stát – zřejmě už zcela zbytečně.

Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší

Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.

Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svým občanům plán na ukončení války. Stalo se tak poté, co ho za uplynulé týdny a měsíce představoval předním západním lídrům. Plán je to tak troufalý, že prakticky neexistuje šance na jeho uskutečnění – leda, pokud se do války zapojí i západní spojenci. Což se ale nestane.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

Válka na Ukrajině může skončit mírem za ruských podmínek. Co by to znamenalo?

Ukrajina nutně potřebuje mír, ale ne za ruských podmínek. Pokud Moskva ovládne mírová jednání svými požadavky, miliony Ukrajinců na novém „ruském“ území čeká krutý osud. Je čas zapojit veškeré diplomatické snažení do toho, aby se výsledná dohoda co nejvíce blížila návrhům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svět další genocidu skutečně nepotřebuje. Pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se na ni muset dívat.

Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?

Americká pozice světové velmoci se otřásá v základech. Zatímco Čína rychle roste a vojensky dominuje v Jihočínském moři, USA ztrácejí vliv v různých koutech světa, od Blízkého východu až po Latinskou Ameriku. Výsledkem je narůstající geopolitická izolace a úpadek hegemonie.

Z podnikatelů populisty: Babiš a Trump jsou v podstatě totéž

Může být velký podnikatel dobrý politik? Záleží na mnoha faktorech, osobnosti jako Donald Trump nebo Andrej Babiš ale ukázaly, že jim jde hlavní o vlastní image (a profit). Hranice mezi politikem-podnikatelem takového formátu a populistou je velice tenká a oba muži ji zdárně překročili.

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.

Partneři prezidentů si zaslouží plat od státu. Pavlová ukázala, že první dáma je důležitá

Česká republika potřebuje fungující první dámu a měl by tomu odpovídat i plat od státu. Role partnerů prezidentů či prezidentek je důležitá a pro reprezentaci země mohou znamenat mnoho. Obzvlášť, pokud se podíváme na mimořádně aktivní Evu Pavlovou.

Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.

Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války

Bývalý německý diplomat Wolfgang Ischinger vyzývá Západ k určení vlastních červených linií vůči Rusku, zejména kvůli útokům na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Západ dosud reagoval převážně sankcemi a vojenskou pomocí, ale bez jasného signálu, který by Moskvu odradil od dalších agresivních kroků.

Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.

Proč bychom měli válku na Blízkém východě vnímat úplně jinak?

Současný konflikt na Blízkém východě může být interpretován jako střet Západu, který Izrael kulturně reprezentuje, a islámské civilizace, ke které patří Írán a jeho spojenci. Politické a historické faktory však hrají v těchto bojích také zásadní roli. Všechno napětí v regionu bychom měli vnímat úplně jinak. Nejde totiž o válku takového formátu, na jakou jsme do jisté míry zvyklí.