Komentáře

Související články:

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.
I. světová válka

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babiš ukazuje, jak se z Česka nejlepší místo pro život nedělá

Prezident Petr Pavel jmenoval třetí vládu Andreje Babiše, která se od počátku opírá o velká slova a omezený respekt k realitě. Ambice učinit z České republiky „nejlepší místo pro život“ kontrastuje s personálním složením kabinetu, jenž je produktem koaličního handlu. Vedle několika relativně kompetentních jmen stojí posílení partnerů s problematickým profilem, kteří obsadili strategické resorty. Výsledkem je kabinet, jenž vzbuzuje spíše pochybnosti než důvěru – a oprávněně.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.
Ilustrační foto

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.
Petr Macinka a Filip Turek

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.
Steve Witkoff

Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko se stalo tím, proti čemu bojovalo. Každý další útok na Ukrajině je důkazem

Ruská agrese proti Ukrajině už čtvrtým rokem odhaluje svou skutečnou povahu: nejde o žádnou „operaci“, ale o útočnou válku vedenou s vědomou brutalitou a cynismem. Kreml likviduje města, terorizuje civilisty a používá metody, které odporují elementární lidskosti. Každý další útok, každá rozbořená čtvrť a každé dítě vytažené z trosek jen potvrzují, že ruská moc se dobrovolně stala tím, proti čemu sami Rusové bojovali.
Robert Fico

Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc

Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.
Prezident Trump

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.
Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL).

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.
Vladimir Putin a Donald Trump se setkali na Aljašce. (15.8.2025)

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odhalil, jak hluboko je v ruské politice zakořeněna víra ve válku jako přirozený stav existence. Jeho slova o „válečných genech“ vycházejí z ideologického rámce, který propojuje náboženství, mytologii a militarismus do jednotné doktríny. Jeho světový názor, utvářený od Krymu přes Stalingrad až po dnešní Ukrajinu, činí z války morální povinnost a z kompromisu slabost. Západ – a zejména Donald Trump – tak stojí tváří v tvář mocnosti, pro niž není cílem mír, ale boj za ruskou civilizaci.
Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu.

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.
Další články

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů

Americká automobilka Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů. Na trůnu ji vystřídal čínský konkurent BYD, který v uplynulém roce zaznamenal strmý vzestup. Pro firmu Elona Muska byl rok 2025 velmi náročný, provázený nejen rostoucí konkurencí z Asie, ale i kontroverzemi kolem politických aktivit jejího šéfa, což se projevilo na poklesu prodejů druhým rokem v řadě.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

před 7 hodinami

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu

Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.

před 11 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

před 12 hodinami

Kyjev

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.

před 15 hodinami

včera

včera

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

První den se jezdí za nové ceny. Dálniční známky podražily

První lednový den je každoročně okamžikem, kdy některé schválené změny vstupují v platnost. Řidiči tak například od dnešního dne koupí dálniční známku za vyšší cenu než v uplynulém roce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy