Komentáře

Související články:

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Do pěti let budeme mít platy jako Němci, slíbil Fiala. Ve skutečnosti to nebude ani za dalších 35 let

Že by Češi mohli dohnat Němce a Rakušany ve mzdách? Zřejmě ani za dalších 35 let, vždyť v posledních pěti letech se zaostávání Čechů za nimi dále citelně prohloubilo, Češi jsou na tom nejhůře ze všech zemí OECD.

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

Zachrání někdo rozvojové země, než je zničí počasí? Plamenné projevy Guterrese a spol. jsou bez činů k ničemu

Globální klimatická konference COP29 je v plném proudu. V ázerbájdžánském Baku už vystoupili první lídři s doslova plamennými projevy. Zatímco se přední světové mocnosti dohadují o podpoře pro rozvojové a méně bohaté země, v ohrožení jsou životy milionů lidí.

Trump si vybírá zkušený a loajální tým. Nová administrativa bude rázná a nekompromisní

Nově zvolený americký prezident Donald Trump už má jasno v některých jménech, která chce dosadit do své vládní administrativy. Většinou se jedná o zkušené osobnosti s úzkými vazbami nejen na Trumpa, nýbrž i na Republikánskou stranu či dokonce bývalé prezidenty.

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Prohlédněte si galerii

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Šachová partie o třech hráčích začala. Trump, Zelenskyj a Putin odstartovali geopolitické hry

Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je Ukrajině i Rusku jasné, že musejí přistoupit na jednání o míru. Zatímco Kyjev k nim je svolnější, Moskva ohlašuje až nesmyslné požadavky.

Trump může ukázat, jak za 24 hodin vyřeší konflikt na Ukrajině. Co znamená jeho vítězství pro svět?

Americké prezidentské volby jsou jedním z nejsledovanějších politických procesů na světě. Prezident Spojených států, jako představitel jedné z nejvýznamnějších světových mocností, má rozsáhlý vliv na mezinárodní vztahy a globální bezpečnost. Každé čtyři roky proto volby přitahují pozornost státníků, odborníků na mezinárodní vztahy i veřejnosti, která očekává, jakým směrem se politika USA vydá. Role USA na světové scéně a její závazky v rámci mezinárodních organizací činí z každé změny prezidenta událost s potenciálně dalekosáhlými dopady. Nynější vítězství Donalda Trumpu ve volbách je proto další důležitou kapitolou.

Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.

Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť

Elon Musk, jeden z nejbohatších lidí světa, se angažuje v politice i přes to, že mu k tomu nikdo nedal mandát. Jeho moc neúměrně roste a Donaldu Trumpovi kupuje voliče po celých Spojených státech. Na ruku mu zřejmě už jde i Vladimir Putin, který ho dokonce prosil, aby nad Tchaj-wanem nespustil Starlink.

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Laškování s Putinem jako poslední hřebíček do rakve. Guterres musí skončit v čele OSN

Generální tajemník OSN António Guterres se setkává s lidmi, kteří bezostyšně porušují Chartu OSN a ignorují mezinárodní právo. Mezitím denně odsuzuje Izrael a veřejně lituje situace v Pásmu Gazy a Libanonu, jíž způsobila hlavně teroristická hnutí Hizballáh a Hamás.  

Chladná vypočitatelnost. Kim může dosáhnout konfliktu, který nevznikl ani během studené války

Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě velmi ochotně přijal nabídku vojenské pomoci od severokorejského diktátora Kim Čong-una. Vojáci z KLDR už zřejmě brzy budou bojovat na Ukrajině. Pokud se tak stane, Jižní Korea nebude váhat nasadit vlastní vojáky – což může vyústit i v zapojení Spojených států. Jde o velice černý, ale nikoliv nereálný scénář.

NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc

Spojené státy a Evropa za poslední století vytvořily na první pohled nepřekonatelné spojenectví, které čelilo nacistickému Německu, Sovětskému svazu i imperialistickému modernímu Rusku. Jenže všechno má své meze a každá krize nebo změna ve světě mohou vést k tomu, že celá transatlantická kooperace padne. Evropa se nutně potřebuje spolehnout na sebe samou, jinak ruské agresi nedokáže odolávat dlouho.

Z Libanonu je failed state. Místní jsou na to zvyklí a porážka Hizballáhu nic nezmění

Libanon zřejmě už přijal svůj osud – stát se takzvaných failed state neboli státem, který selhal. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem opět ukázala, že libanonské úřady, ozbrojené složky ani banky nemají kontrolu nad územím, které mezinárodní společenství uznává jako samostatný a suverénní stát – zřejmě už zcela zbytečně.

Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší

Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.

Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svým občanům plán na ukončení války. Stalo se tak poté, co ho za uplynulé týdny a měsíce představoval předním západním lídrům. Plán je to tak troufalý, že prakticky neexistuje šance na jeho uskutečnění – leda, pokud se do války zapojí i západní spojenci. Což se ale nestane.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin.