Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.
Ruská federace pod vedením Vladimira Putina udělala to, k čemu se žádná velmoc neodvážila za celou studenou válku. Ať už v Kremlu nebo Bílém domě seděl jakýkoli jestřábí lídr, žádný z nich nikdy neeskaloval situaci takovýmto způsobem. Vypovídá to mnoho o současném ruském režimu, která nezvládá přijmout zodpovědnost za žádná rozhodnutí.
Daleko silnější ruská armáda v únoru 2022 překročila hranice suverénní Ukrajiny a začala s dobýváním. Západní země začaly ukrajinskou armádu podporovat všemi možnými cestami s tím, že tato podpora dosáhla vrcholu tento týden – Ukrajinci nově mohou proti hloubi ruského území americké střely dlouhého doletu ATACMS a francouzsko-britské Storm Shadow.
Poté, co ukrajinská armáda této možnosti využila a několikrát ruské území zasáhla, Moskva se ihned uchýlila k něčemu naprosto bezprecedentnímu. Z Astrachaňské oblasti na jihu země vypálila mezikontinentální balistickou střelu (ICBM), která zasáhla ukrajinské město Dnipro.
ICBM jsou schopné nést jaderné hlavice, a tedy jejich vypálení znamená jasnou zprávu: „Jsme připraveni použít všechny prostředky.“ Hlásná trouba Kremlu Dmitrij Medveděv sám několikrát avizoval připravenost jeho země na jadernou válku a „zničení“ západní civilizace. Rusko čtvrtečním činem prokázalo, že se neštítí ničeho.
Neštítilo se zaútočit na sousední zemi, což je v rozporu s Chartou OSN. Odnímá ukrajinské děti od jejich rodičů, kvůli čemuž Putin a jeho komisařka pro práva dětí Marie Lvova-Belova čelí zatykači ze strany Mezinárodního trestního soudu. Bezohledné použití ICBM je v rozporu se všemi konvencemi a dohodami o nešíření jaderných zbraní, které jaderné mocnosti uzavřely během studené války.
Nejenže jsou ukrajinská města terčem ruského ostřelování už bezmála tři roky, Putin k tomu ještě přidal prvek jaderného zastrašení – navíc proti nejaderné zemi. Po zásahu Dnipra ICBM jen málokterý Ukrajinec bude mít klidný spánek. Přesně po takovém teroru Kreml touží a věří, že mu vyhraje válku.
Jenže Ukrajinci za poslední roky prokázali, že je žádný teror nedonutí vzdát se Rusům. Obrannou válku proti ruské agresi vedou tak dlouho, až se z toho na Západě stala v podstatě jakási „norma“. Nejde totiž pouze o plnohodnotnou invazi z roku 2022, nýbrž také o válku na Donbase a anexi Krymského poloostrova, které probíhají už od roku 2014.
Rusko v boji proti daleko slabšímu soupeři ohýbá mezinárodní právo a reaguje tak, jak se mu to v danou chvíli nejlépe hodí. Kreml neustále hovoří o nových a nových červených liniích, které jsou podle něj „nepřekročitelné“. Jenže otázkou zůstává – kdy Rusko samo překročí červené linie, které má Západ?
Není jasné, jestli Moskva jen vyčkává na moment, kdy Washingtonu skutečně dojde trpělivost. Využití ICBM se nebude líbit ani nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, protože právě tyto zbraně poznamenaly vztahy USA a SSSR na velice dlouhou dobu. Po jejich vzniku se rozjela studená válka naplno a začalo být jasné, že pokud spolu obě supervelmoci půjdou do konfliktu, zničí celý svět.
Dnes se díváme na situaci, která je daleko horší než Karibská krize z roku 1962 – Rusko to prokázalo použitím mezikontinentální střely. Navíc použití ICBM je z vojenského hlediska vcelku nelogické. Logiku však má z hlediska propagandistického či zastrašení, protože si Moskva patrně myslí, že po vypálení ICBM Západ stáhne ocas a Ukrajině použití střel dlouhého doletu opět zakáže.
To je ale přesně věc, kterou Washington a Londýn nesmí udělat. Jestli tak učiní, pohladí Putinovi ego a ruská armáda na Ukrajině bude ještě krvelačnější. Použití ICBM nutně neznamená konec světa, naopak může sloužit jako vzkaz západním spojencům, čeho je Rusko schopné – a proti čemu je nutné velice rychle zakročit.
Související
Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Výbor Sněmovně nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání
před 43 minutami
Trump ostře zkritizoval vystoupení politiků na MSC. Podal si Clintonovou i Newsoma
před 1 hodinou
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
před 2 hodinami
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
před 3 hodinami
Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou
před 3 hodinami
EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA
před 4 hodinami
Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib
před 5 hodinami
CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán
před 5 hodinami
Zemřel legendární oscarový herec Robert Duvall. Proslavil ho Kmotr
před 5 hodinami
Clintonová obvinila Trumpovu administrativu ze snahy o utajování Epsteinových dokumentů
před 7 hodinami
Počasí na přelomu zimy a jara. Bude se oteplovat
včera
Čech ve Vídni kradl čokolády v supermarketu. Skončil v rukou policie
včera
První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže
včera
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
včera
Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku
včera
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
včera
Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková
včera
Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar
včera
Novinky o počasí. Sněžit má až do úterního dopoledne, platí varování
včera
Vláda rozhodla, kdo na postu předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nahradí Drábovou
Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rozhodla o obsazení postu předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Nástupcem dlouholeté šéfky Dany Drábové se stane sedmačtyřicetiletý Štěpán Kochánek, který doposud v rámci úřadu vedl sekci jaderné bezpečnosti. Do funkce, která má pětiletý mandát, oficiálně nastoupí 18. února.
Zdroj: Libor Novák