Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.
Ruská federace pod vedením Vladimira Putina udělala to, k čemu se žádná velmoc neodvážila za celou studenou válku. Ať už v Kremlu nebo Bílém domě seděl jakýkoli jestřábí lídr, žádný z nich nikdy neeskaloval situaci takovýmto způsobem. Vypovídá to mnoho o současném ruském režimu, která nezvládá přijmout zodpovědnost za žádná rozhodnutí.
Daleko silnější ruská armáda v únoru 2022 překročila hranice suverénní Ukrajiny a začala s dobýváním. Západní země začaly ukrajinskou armádu podporovat všemi možnými cestami s tím, že tato podpora dosáhla vrcholu tento týden – Ukrajinci nově mohou proti hloubi ruského území americké střely dlouhého doletu ATACMS a francouzsko-britské Storm Shadow.
Poté, co ukrajinská armáda této možnosti využila a několikrát ruské území zasáhla, Moskva se ihned uchýlila k něčemu naprosto bezprecedentnímu. Z Astrachaňské oblasti na jihu země vypálila mezikontinentální balistickou střelu (ICBM), která zasáhla ukrajinské město Dnipro.
ICBM jsou schopné nést jaderné hlavice, a tedy jejich vypálení znamená jasnou zprávu: „Jsme připraveni použít všechny prostředky.“ Hlásná trouba Kremlu Dmitrij Medveděv sám několikrát avizoval připravenost jeho země na jadernou válku a „zničení“ západní civilizace. Rusko čtvrtečním činem prokázalo, že se neštítí ničeho.
Neštítilo se zaútočit na sousední zemi, což je v rozporu s Chartou OSN. Odnímá ukrajinské děti od jejich rodičů, kvůli čemuž Putin a jeho komisařka pro práva dětí Marie Lvova-Belova čelí zatykači ze strany Mezinárodního trestního soudu. Bezohledné použití ICBM je v rozporu se všemi konvencemi a dohodami o nešíření jaderných zbraní, které jaderné mocnosti uzavřely během studené války.
Nejenže jsou ukrajinská města terčem ruského ostřelování už bezmála tři roky, Putin k tomu ještě přidal prvek jaderného zastrašení – navíc proti nejaderné zemi. Po zásahu Dnipra ICBM jen málokterý Ukrajinec bude mít klidný spánek. Přesně po takovém teroru Kreml touží a věří, že mu vyhraje válku.
Jenže Ukrajinci za poslední roky prokázali, že je žádný teror nedonutí vzdát se Rusům. Obrannou válku proti ruské agresi vedou tak dlouho, až se z toho na Západě stala v podstatě jakási „norma“. Nejde totiž pouze o plnohodnotnou invazi z roku 2022, nýbrž také o válku na Donbase a anexi Krymského poloostrova, které probíhají už od roku 2014.
Rusko v boji proti daleko slabšímu soupeři ohýbá mezinárodní právo a reaguje tak, jak se mu to v danou chvíli nejlépe hodí. Kreml neustále hovoří o nových a nových červených liniích, které jsou podle něj „nepřekročitelné“. Jenže otázkou zůstává – kdy Rusko samo překročí červené linie, které má Západ?
Není jasné, jestli Moskva jen vyčkává na moment, kdy Washingtonu skutečně dojde trpělivost. Využití ICBM se nebude líbit ani nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, protože právě tyto zbraně poznamenaly vztahy USA a SSSR na velice dlouhou dobu. Po jejich vzniku se rozjela studená válka naplno a začalo být jasné, že pokud spolu obě supervelmoci půjdou do konfliktu, zničí celý svět.
Dnes se díváme na situaci, která je daleko horší než Karibská krize z roku 1962 – Rusko to prokázalo použitím mezikontinentální střely. Navíc použití ICBM je z vojenského hlediska vcelku nelogické. Logiku však má z hlediska propagandistického či zastrašení, protože si Moskva patrně myslí, že po vypálení ICBM Západ stáhne ocas a Ukrajině použití střel dlouhého doletu opět zakáže.
To je ale přesně věc, kterou Washington a Londýn nesmí udělat. Jestli tak učiní, pohladí Putinovi ego a ruská armáda na Ukrajině bude ještě krvelačnější. Použití ICBM nutně neznamená konec světa, naopak může sloužit jako vzkaz západním spojencům, čeho je Rusko schopné – a proti čemu je nutné velice rychle zakročit.
Související
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub