KOMENTÁŘ | Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Ruská federace pod vedením Vladimira Putina udělala to, k čemu se žádná velmoc neodvážila za celou studenou válku. Ať už v Kremlu nebo Bílém domě seděl jakýkoli jestřábí lídr, žádný z nich nikdy neeskaloval situaci takovýmto způsobem. Vypovídá to mnoho o současném ruském režimu, která nezvládá přijmout zodpovědnost za žádná rozhodnutí.

Daleko silnější ruská armáda v únoru 2022 překročila hranice suverénní Ukrajiny a začala s dobýváním. Západní země začaly ukrajinskou armádu podporovat všemi možnými cestami s tím, že tato podpora dosáhla vrcholu tento týden – Ukrajinci nově mohou proti hloubi ruského území americké střely dlouhého doletu ATACMS a francouzsko-britské Storm Shadow.

Poté, co ukrajinská armáda této možnosti využila a několikrát ruské území zasáhla, Moskva se ihned uchýlila k něčemu naprosto bezprecedentnímu. Z Astrachaňské oblasti na jihu země vypálila mezikontinentální balistickou střelu (ICBM), která zasáhla ukrajinské město Dnipro.

ICBM jsou schopné nést jaderné hlavice, a tedy jejich vypálení znamená jasnou zprávu: „Jsme připraveni použít všechny prostředky.“ Hlásná trouba Kremlu Dmitrij Medveděv sám několikrát avizoval připravenost jeho země na jadernou válku a „zničení“ západní civilizace. Rusko čtvrtečním činem prokázalo, že se neštítí ničeho.

Neštítilo se zaútočit na sousední zemi, což je v rozporu s Chartou OSN. Odnímá ukrajinské děti od jejich rodičů, kvůli čemuž Putin a jeho komisařka pro práva dětí Marie Lvova-Belova čelí zatykači ze strany Mezinárodního trestního soudu. Bezohledné použití ICBM je v rozporu se všemi konvencemi a dohodami o nešíření jaderných zbraní, které jaderné mocnosti uzavřely během studené války.

Nejenže jsou ukrajinská města terčem ruského ostřelování už bezmála tři roky, Putin k tomu ještě přidal prvek jaderného zastrašení – navíc proti nejaderné zemi. Po zásahu Dnipra ICBM jen málokterý Ukrajinec bude mít klidný spánek. Přesně po takovém teroru Kreml touží a věří, že mu vyhraje válku.

Jenže Ukrajinci za poslední roky prokázali, že je žádný teror nedonutí vzdát se Rusům. Obrannou válku proti ruské agresi vedou tak dlouho, až se z toho na Západě stala v podstatě jakási „norma“. Nejde totiž pouze o plnohodnotnou invazi z roku 2022, nýbrž také o válku na Donbase a anexi Krymského poloostrova, které probíhají už od roku 2014.

Rusko v boji proti daleko slabšímu soupeři ohýbá mezinárodní právo a reaguje tak, jak se mu to v danou chvíli nejlépe hodí. Kreml neustále hovoří o nových a nových červených liniích, které jsou podle něj „nepřekročitelné“. Jenže otázkou zůstává – kdy Rusko samo překročí červené linie, které má Západ?

Není jasné, jestli Moskva jen vyčkává na moment, kdy Washingtonu skutečně dojde trpělivost. Využití ICBM se nebude líbit ani nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, protože právě tyto zbraně poznamenaly vztahy USA a SSSR na velice dlouhou dobu. Po jejich vzniku se rozjela studená válka naplno a začalo být jasné, že pokud spolu obě supervelmoci půjdou do konfliktu, zničí celý svět.

Dnes se díváme na situaci, která je daleko horší než Karibská krize z roku 1962 – Rusko to prokázalo použitím mezikontinentální střely. Navíc použití ICBM je z vojenského hlediska vcelku nelogické. Logiku však má z hlediska propagandistického či zastrašení, protože si Moskva patrně myslí, že po vypálení ICBM Západ stáhne ocas a Ukrajině použití střel dlouhého doletu opět zakáže.

To je ale přesně věc, kterou Washington a Londýn nesmí udělat. Jestli tak učiní, pohladí Putinovi ego a ruská armáda na Ukrajině bude ještě krvelačnější. Použití ICBM nutně neznamená konec světa, naopak může sloužit jako vzkaz západním spojencům, čeho je Rusko schopné – a proti čemu je nutné velice rychle zakročit.

Související

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

Více souvisejících

Rusko komentář

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

včera

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

včera

včera

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

včera

včera

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy