KOMENTÁŘ | Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Ruská federace pod vedením Vladimira Putina udělala to, k čemu se žádná velmoc neodvážila za celou studenou válku. Ať už v Kremlu nebo Bílém domě seděl jakýkoli jestřábí lídr, žádný z nich nikdy neeskaloval situaci takovýmto způsobem. Vypovídá to mnoho o současném ruském režimu, která nezvládá přijmout zodpovědnost za žádná rozhodnutí.

Daleko silnější ruská armáda v únoru 2022 překročila hranice suverénní Ukrajiny a začala s dobýváním. Západní země začaly ukrajinskou armádu podporovat všemi možnými cestami s tím, že tato podpora dosáhla vrcholu tento týden – Ukrajinci nově mohou proti hloubi ruského území americké střely dlouhého doletu ATACMS a francouzsko-britské Storm Shadow.

Poté, co ukrajinská armáda této možnosti využila a několikrát ruské území zasáhla, Moskva se ihned uchýlila k něčemu naprosto bezprecedentnímu. Z Astrachaňské oblasti na jihu země vypálila mezikontinentální balistickou střelu (ICBM), která zasáhla ukrajinské město Dnipro.

ICBM jsou schopné nést jaderné hlavice, a tedy jejich vypálení znamená jasnou zprávu: „Jsme připraveni použít všechny prostředky.“ Hlásná trouba Kremlu Dmitrij Medveděv sám několikrát avizoval připravenost jeho země na jadernou válku a „zničení“ západní civilizace. Rusko čtvrtečním činem prokázalo, že se neštítí ničeho.

Neštítilo se zaútočit na sousední zemi, což je v rozporu s Chartou OSN. Odnímá ukrajinské děti od jejich rodičů, kvůli čemuž Putin a jeho komisařka pro práva dětí Marie Lvova-Belova čelí zatykači ze strany Mezinárodního trestního soudu. Bezohledné použití ICBM je v rozporu se všemi konvencemi a dohodami o nešíření jaderných zbraní, které jaderné mocnosti uzavřely během studené války.

Nejenže jsou ukrajinská města terčem ruského ostřelování už bezmála tři roky, Putin k tomu ještě přidal prvek jaderného zastrašení – navíc proti nejaderné zemi. Po zásahu Dnipra ICBM jen málokterý Ukrajinec bude mít klidný spánek. Přesně po takovém teroru Kreml touží a věří, že mu vyhraje válku.

Jenže Ukrajinci za poslední roky prokázali, že je žádný teror nedonutí vzdát se Rusům. Obrannou válku proti ruské agresi vedou tak dlouho, až se z toho na Západě stala v podstatě jakási „norma“. Nejde totiž pouze o plnohodnotnou invazi z roku 2022, nýbrž také o válku na Donbase a anexi Krymského poloostrova, které probíhají už od roku 2014.

Rusko v boji proti daleko slabšímu soupeři ohýbá mezinárodní právo a reaguje tak, jak se mu to v danou chvíli nejlépe hodí. Kreml neustále hovoří o nových a nových červených liniích, které jsou podle něj „nepřekročitelné“. Jenže otázkou zůstává – kdy Rusko samo překročí červené linie, které má Západ?

Není jasné, jestli Moskva jen vyčkává na moment, kdy Washingtonu skutečně dojde trpělivost. Využití ICBM se nebude líbit ani nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, protože právě tyto zbraně poznamenaly vztahy USA a SSSR na velice dlouhou dobu. Po jejich vzniku se rozjela studená válka naplno a začalo být jasné, že pokud spolu obě supervelmoci půjdou do konfliktu, zničí celý svět.

Dnes se díváme na situaci, která je daleko horší než Karibská krize z roku 1962 – Rusko to prokázalo použitím mezikontinentální střely. Navíc použití ICBM je z vojenského hlediska vcelku nelogické. Logiku však má z hlediska propagandistického či zastrašení, protože si Moskva patrně myslí, že po vypálení ICBM Západ stáhne ocas a Ukrajině použití střel dlouhého doletu opět zakáže.

To je ale přesně věc, kterou Washington a Londýn nesmí udělat. Jestli tak učiní, pohladí Putinovi ego a ruská armáda na Ukrajině bude ještě krvelačnější. Použití ICBM nutně neznamená konec světa, naopak může sloužit jako vzkaz západním spojencům, čeho je Rusko schopné – a proti čemu je nutné velice rychle zakročit.

Související

Více souvisejících

Rusko komentář

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Aktualizováno před 46 minutami

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek se zhruba sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 30 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí

Žalobci z amerického státu Nové Mexiko vzdali svou snahu o opětovné vznesení obvinění vůči Alecu Baldwinovi kvůli smrti kameramanky Haliny Hutchinsové během natáčení westernu Rust. Informovala o tom stanice CBS News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy