Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.
Ruská federace pod vedením Vladimira Putina udělala to, k čemu se žádná velmoc neodvážila za celou studenou válku. Ať už v Kremlu nebo Bílém domě seděl jakýkoli jestřábí lídr, žádný z nich nikdy neeskaloval situaci takovýmto způsobem. Vypovídá to mnoho o současném ruském režimu, která nezvládá přijmout zodpovědnost za žádná rozhodnutí.
Daleko silnější ruská armáda v únoru 2022 překročila hranice suverénní Ukrajiny a začala s dobýváním. Západní země začaly ukrajinskou armádu podporovat všemi možnými cestami s tím, že tato podpora dosáhla vrcholu tento týden – Ukrajinci nově mohou proti hloubi ruského území americké střely dlouhého doletu ATACMS a francouzsko-britské Storm Shadow.
Poté, co ukrajinská armáda této možnosti využila a několikrát ruské území zasáhla, Moskva se ihned uchýlila k něčemu naprosto bezprecedentnímu. Z Astrachaňské oblasti na jihu země vypálila mezikontinentální balistickou střelu (ICBM), která zasáhla ukrajinské město Dnipro.
ICBM jsou schopné nést jaderné hlavice, a tedy jejich vypálení znamená jasnou zprávu: „Jsme připraveni použít všechny prostředky.“ Hlásná trouba Kremlu Dmitrij Medveděv sám několikrát avizoval připravenost jeho země na jadernou válku a „zničení“ západní civilizace. Rusko čtvrtečním činem prokázalo, že se neštítí ničeho.
Neštítilo se zaútočit na sousední zemi, což je v rozporu s Chartou OSN. Odnímá ukrajinské děti od jejich rodičů, kvůli čemuž Putin a jeho komisařka pro práva dětí Marie Lvova-Belova čelí zatykači ze strany Mezinárodního trestního soudu. Bezohledné použití ICBM je v rozporu se všemi konvencemi a dohodami o nešíření jaderných zbraní, které jaderné mocnosti uzavřely během studené války.
Nejenže jsou ukrajinská města terčem ruského ostřelování už bezmála tři roky, Putin k tomu ještě přidal prvek jaderného zastrašení – navíc proti nejaderné zemi. Po zásahu Dnipra ICBM jen málokterý Ukrajinec bude mít klidný spánek. Přesně po takovém teroru Kreml touží a věří, že mu vyhraje válku.
Jenže Ukrajinci za poslední roky prokázali, že je žádný teror nedonutí vzdát se Rusům. Obrannou válku proti ruské agresi vedou tak dlouho, až se z toho na Západě stala v podstatě jakási „norma“. Nejde totiž pouze o plnohodnotnou invazi z roku 2022, nýbrž také o válku na Donbase a anexi Krymského poloostrova, které probíhají už od roku 2014.
Rusko v boji proti daleko slabšímu soupeři ohýbá mezinárodní právo a reaguje tak, jak se mu to v danou chvíli nejlépe hodí. Kreml neustále hovoří o nových a nových červených liniích, které jsou podle něj „nepřekročitelné“. Jenže otázkou zůstává – kdy Rusko samo překročí červené linie, které má Západ?
Není jasné, jestli Moskva jen vyčkává na moment, kdy Washingtonu skutečně dojde trpělivost. Využití ICBM se nebude líbit ani nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, protože právě tyto zbraně poznamenaly vztahy USA a SSSR na velice dlouhou dobu. Po jejich vzniku se rozjela studená válka naplno a začalo být jasné, že pokud spolu obě supervelmoci půjdou do konfliktu, zničí celý svět.
Dnes se díváme na situaci, která je daleko horší než Karibská krize z roku 1962 – Rusko to prokázalo použitím mezikontinentální střely. Navíc použití ICBM je z vojenského hlediska vcelku nelogické. Logiku však má z hlediska propagandistického či zastrašení, protože si Moskva patrně myslí, že po vypálení ICBM Západ stáhne ocas a Ukrajině použití střel dlouhého doletu opět zakáže.
To je ale přesně věc, kterou Washington a Londýn nesmí udělat. Jestli tak učiní, pohladí Putinovi ego a ruská armáda na Ukrajině bude ještě krvelačnější. Použití ICBM nutně neznamená konec světa, naopak může sloužit jako vzkaz západním spojencům, čeho je Rusko schopné – a proti čemu je nutné velice rychle zakročit.
Související
Válka na Ukrajině: Rusové masivně zaútočili na Charkov
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
Aktuálně se děje
před 7 minutami
USA žijí kauzou vraždy ředitele zdravotní pojišťovny. Pachateli hrozí nejvyšší trest
Aktualizováno před 46 minutami
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
před 2 hodinami
Hasiči stále zasahují u požáru v Bruntále, pomáhá jim těžká technika
před 2 hodinami
Tři princezny viděly více než dva miliony lidí. ČT zaujala nejvíce diváků
před 3 hodinami
Tragický vánoční požár ve Zlíně nepřežil jeden člověk
před 4 hodinami
V Praze vybuchla zábavní pyrotechnika v bytě. Čtyři lidé se zranili
před 5 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové masivně zaútočili na Charkov
před 7 hodinami
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
včera
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
včera
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
včera
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno včera
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
včera
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
včera
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
včera
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
včera
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
včera
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
včera
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
včera
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
včera
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
Žalobci z amerického státu Nové Mexiko vzdali svou snahu o opětovné vznesení obvinění vůči Alecu Baldwinovi kvůli smrti kameramanky Haliny Hutchinsové během natáčení westernu Rust. Informovala o tom stanice CBS News.
Zdroj: Lucie Podzimková