Putin odmítl evropské ultimátum na příměří, přišel s vlastním návrhem

Společné ultimátum západních lídrů, přednesené během návštěvy v ukrajinské metropoli, obsahovalo varování, že pokud Rusko nepřijme příměří, dojde k výraznému posílení západních sankcí a vojenské pomoci Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že „nastal čas, aby Putin ukázal, zda to s mírem myslí vážně“, a dodal, že v opačném případě západní spojenci pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zintenzivní tlak na Moskvu.

Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a nový německý kancléř Friedrich Merz dorazili do Kyjeva v sobotu ráno stejným vlakem. Předseda polské vlády Donald Tusk přicestoval odděleně. Společně se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským, a následně se prostřednictvím videohovoru spojili s americkým prezidentem. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrija Sybihy bylo celé jednání zaměřeno na přípravu příměří a mírového procesu.

Sybiha oznámil, že Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na třicetidenní příměří na zemi, ve vzduchu i na moři, pokud bude dohodnuto do pondělí a efektivně monitorováno. To by podle něj mohlo otevřít cestu k hlubším mírovým rozhovorům.

Reakce z Moskvy přišla v neděli ve dvě hodiny ráno místního času během tiskového briefingu v Kremlu. Putin odmítl výzvu na bezpodmínečné příměří, avšak navrhl zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Prohlásil, že při těchto rozhovorech by mohlo dojít k dohodě o „nových příměřích“.

Macron však označil ruský návrh za nedostatečný a poukázal na to, že „bezpodmínečné příměří nemůže být předmětem vyjednávání“. Podle něj se Putin snaží získat čas a vyhnout se okamžitému ukončení bojů. Podobný postoj zaujaly i ostatní evropské metropole, které příměří považují za předpoklad jakýchkoli dalších rozhovorů.

Kreml podle všeho nevykazuje ochotu přistoupit na požadavky západu. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv reagoval na návštěvu evropských lídrů v Kyjevě výbušným komentářem na síti X, kde jejich výzvy označil za výhrůžky a urážky Ruska.

Moskva jednostranně vyhlásila třídenní příměří začínající 8. května, které mělo podle Kyjeva sloužit především k ochraně oslav vítězství nad nacismem, konaných v Moskvě. Příměří však nebylo dodržováno – boje na frontě pokračovaly a obě strany zaznamenaly střety, přestože Rusko dočasně omezilo raketové a dronové útoky.

Putinovo chování kritizoval i Starmer, podle něhož si ruský prezident špatně vykládá dědictví druhé světové války. „Sláva nepřichází z agresí a dobýváním, ale z obraně vlasti a z boje za mír,“ prohlásil britský premiér.

Evropští lídři navštívili v sobotu ráno kyjevské náměstí Nezávislosti (Maidan), kde si spolu se Zelenským a jeho manželkou Olenou Zelenskou připomněli památku padlých v aktuální válce. Poté se přesunuli k dalším jednáním a zúčastnili se virtuálního summitu věnovaného plánovanému „mírovému silovému rámci“ pokrývajícímu vzdušné, pozemní i námořní dimenze a obnovu Ukrajiny.

Donald Trump se k výzvě lídrů zatím veřejně nevyjádřil. Na páteční dotaz novinářů ohledně vzkazu pro Putina pouze odpověděl: „Můj vzkaz pro obě strany je jasný – ukončete tuto hloupou válku.“

V americkém politickém prostředí se však začínají objevovat náznaky změny postoje. Zatímco Trumpova administrativa se dosud stavěla k Ukrajině rezervovaně, po nedávném pozitivním setkání Trumpa se Zelenským ve Vatikánu se objevily známky větší vstřícnosti. I viceprezident JD Vance, dosud skeptický k podpoře Ukrajiny, kritizoval v posledních dnech ruské požadavky jako přemrštěné.

Americká ambasáda v Kyjevě v pátek večer vydala varování před „možným rozsáhlým leteckým útokem“, který může přijít kdykoli během několika dní. Následně vyšlo najevo, že Rusko plánuje v pondělí a úterý uzavřít vzdušný prostor nad testovacím raketovým polygonem Kapustin Jar, což by mohlo signalizovat přípravu balistického útoku.