Dánové v čele Evropy. Nejvyšší prioritu má "zelená" a bezpečnost

Ačkoliv dříve byla jednání o zelených politikách v EU častá, geopolitické či bezpečnostní problémy je vytlačily ze záře reflektorů. Navíc politické strany zaměřující se na zelenou budoucnost kvůli odporu vůči zelené agendě utrpěly ve většině zemí porážky. „Je toho hodně v sázce,“ řekl ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard pro server DW při zahájení dánského předsednictví v EU.

Aby Dánsko udrželo klimatická opatření v pohybu, hledá nové způsoby, jak argumentovat: prezentuje zelenou transformaci jako klíčový prvek snahy Evropy o posílení vojenské nezávislosti.

„Klimatická změna je otázkou obrany. Strategická autonomie Evropy je ohrožena, částečně proto, že jsme extrémně závislí na dovozu fosilních paliv,“ řekl ministr energetiky Aagaard – s odkazem na dřívější závislost EU na ruské ropě a plynu a na nové plány postupného zákazu jejich prodeje.

„Dostat Evropu do pozice, kdy si budeme moci vyrobit více vlastní energie, kdy budeme energeticky efektivnější a budeme mít silné hospodářství založené na dekarbonizované energii – to je podle mě ta správná odpověď,“ dodal.

Dánsko v argumentaci spojuje udržitelnost s bezpečností, čímž ji posouvá na vyšší příčky v žebříčku priorit. Svázalo k sobě udržitelnou energii a závislost na ruských palivech, což se stalo hlavním argumentem. 

Ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Lars Aagaard dle serveru Europa říká: „Klimaticky neutrální EU je silnější, konkurenceschopnější a bezpečnější EU. Ještě jsme tam nedospěli, a abychom se tam dostali, musíme začít teď. Je nesmírně důležité, abychom sjednotili EU kolem nových klimatických cílů, abychom mohli nastavit směr a zajistit potřebný rozvoj. Bude to jedna z největších úloh pro nás jako předsednictví. Máme velmi krátké okno na dokončení jednání, takže je klíčové, abych objevil uzly.“

Dánská vláda vedená středolevou koalicí dala bezpečnosti nejvyšší prioritu ve svém předsednictví EU. Navazuje na Polsko, které mělo rotační předsednictví v první polovině roku 2025. Dánské ministerstvo obrany navíc zašlo dál než většina členských států EU, když zavedlo povinnou vojenskou službu i pro ženy (o čemž informovaly EuroZprávy zde).

Závody ve zbrojení však dávají zelené politice zabrat – emise spojené s vojenskou činností bývají přísně tajné a podle výzkumníka Jense Mortensena může hledání kritických surovin, jako jsou vzácné zeminy, „zpomalit nebo oddálit zelenou transformaci“.

„V krátkodobém horizontu dostávají prioritu obranné výdaje, a bude se řešit, co to udělá s našimi emisemi,“ řekl Mortensen, politolog z Kodaňské univerzity specializující se na globální environmentální správu. „Ale momentálně zřejmě musíme. Tak to cítíme na Severu: musíme. Cítíme se velmi zranitelní,“ dodal.

Ne všechny země ale dánský názor sdílejí, což se ukázalo minulý týden, kdy Evropská komise navrhla nový právně závazný mezistupeň na cestě k dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Podle nejnovějších návrhů musí EU snížit emise o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. 

„Evropané stále více pociťují dopady klimatických změn a očekávají, že Evropa bude jednat,“ řekla nedávno předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Itálie, Česko a Polsko však návrh kritizovaly; ten ještě potřebuje schválení členskými státy i poslanci.

Klimatičtí aktivisté byli naopak zklamaní, že návrh zákona umožňuje státům započítávat uhlíkové kredity získané investicemi do environmentálních projektů mimo Evropu.

„Většina mezinárodních offsetů nestojí za papír, na kterém jsou napsány, a nijak nesnížila emise. Jsou to také vyhozené peníze daňových poplatníků,“ řekl minulý týden Michael Sicauld-Clyet ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Přesvědčování skeptiků bude každodenní realitou pro Kodaň po zbytek roku 2025. Na otázku, zda očekává, že se mu podaří získat na svou stranu Česko a další země ohledně cílů na snižování emisí, ministr Lars Aagaard odpověděl: „Čas ukáže.“ Výzkumník Jens Mortensen však kompromis vidí jako nutnost. „Musíme v některých věcech ustoupit,“ řekl. „Je to kontroverzní, ale bylo to nutné k přesvědčení skeptiků.“

Tento týden se také pořádalo neformální ministerské setkání – druhé během dánského předsednictví. Přítomni byli dánský ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Aagaard, dánský ministr pro životní prostředí Magnus Heunicke a dánský ministr pro zelenou transformaci Jeppe Bruus. Kromě ministrů se setkání účastnili i komisařka pro životní prostředí EU Jessika Roswall a komisař pro klima Wopke Hoekstra. 

Ministr pro zelenou transformaci Jeppe Bruus využil příležitosti k představení toho, jak historická zelená trojstranná dohoda začíná nabývat konkrétních podob. Dohoda byla možná pouze díky tomu, že se podařilo přivést farmáře a ekologické neziskové organizace ke společnému jednacímu stolu.

Setkání sloužilo také jako platforma pro strategickou diskusi o budoucím směru environmentální politiky EU směrem k roku 2030 a pro sladění společného úsilí o zajištění účinného právně závazného nástroje pro boj s plastovým znečištěním před nadcházejícími jednáními OSN, na nichž bude ministr životního prostředí Magnus Heunicke v srpnu zastupovat předsednictví Rady EU.

Ministr pro zelenou transformaci Jeppe Bruus říká: „EU – stejně jako Dánsko – má velké cíle v oblasti zelené transformace, životního prostředí a biodiverzity. V Dánsku bychom rádi ukázali, že je možné vytvořit silnou spolupráci mezi zástupci přírody a zemědělství, která spojuje zelené cíle s rozvojem v potravinářském sektoru. Pro nás je zásadní, abychom nejen dosáhli cílů zelené transformace, ale zároveň měli i silné zemědělství.“

„V Dánsku jsme vytvořili historickou dohodu, která vytvoří úplně novou zelenou mapu Dánska. Přeměňujeme velké části našich zemědělských ploch na přírodu. Jsem rád, že se naši evropští kolegové zajímají a mohli vidět, jak místní transformace funguje v praxi a že naše řešení skutečně fungují,“ dodal.