EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

Dohodnuto. EU půjčí Ukrajině 90 miliard eur. Putin musí pochopit, že se mu válka nevyplatí, vzkázal Merz

Představitelé Evropské unie dospěli k dohodě o poskytnutí masivní finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato dvouletá půjčka má pokrýt zásadní potřeby země čelící ruské agresi. Původní ambiciózní plán využít k jištění úvěru zmrazený ruský majetek však nakonec neprošel.

Rozbili nám letadlo, přiznal Fico. Pak podpořil srbské ambice na členství v EU

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přiznal, že letadlo, kterým odcestoval do Bruselu, utrpělo takové poškození, že nebylo schopné dalšího letu. Ficovi se nic nestalo, mohl tak opět přistoupit ke kritice unijní politiky. Tentokrát se zastal Srbska. 

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán

V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.

V Bruselu začíná summit, který rozhodne o finančním kolapsu Ukrajiny

V Bruselu začal ostře sledovaný summit Evropské unie, na kterém lídři sedmadvacítky čelí zásadnímu rozhodnutí: zda poskytnout Ukrajině desítky miliard eur formou půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. 

Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas

Staronový premiér Andrej Babiš se po vítězných říjnových volbách vrací do nejvyšší evropské politické ligy. Na prosincovém summitu v Bruselu usedne už zítra k jednacímu stolu. V momentě, kdy hodlá naplnit své předvolební sliby o tvrdé obhajobě národních zájmů a potřebě hluboké reformy celé Unie.

Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko

Lídři Evropské unie směřují do finální a velmi napjaté fáze vyjednávání před bruselským summitem, který má rozhodnout o zásadní otázce. Předmětem sporů je využití zmrazených ruských aktiv jako zdroje pro financování půjčky na reparace pro Ukrajinu. Přestože jednání začínají již ve čtvrtek, shoda je zatím v nedohlednu a situace se spíše komplikuje.

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) se slovy k financování Ukrajiny dostal pod palbu kritiků z řad sněmovní opozice. Končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ho přirovnal k maďarskému předsedovi vlády Viktoru Orbánovi. Podle Zdeňka Hřiba (Piráti) zpochybnil Babiš postavení Česka jako spolehlivého partnera. 

Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl

Česko podle nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebuje peníze pro vlastní občany. Evropskou unii proto vyzývá k tomu, aby našla jiné způsoby financování Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. Nebudeme tam dávat peníze, prohlásil Babiš doslova. 

EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině

Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.

"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní

Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, plánovaný na rok 2035, se má zmírnit. Oznámil to v pátek vlivný politik Evropského parlamentu, což signalizuje kontroverzní obrat, který rozzlobí ekologické aktivisty. Ti tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního Green dealu EU.