EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Britský premiér Andy Burnham dříve uvedl, že odchod z Evropské unie nefunguje správně, a dokonce navrhl, že návrat do unie by se mohl objevit v příštím volebním manifestu Labouristické strany. Podle průzkumů veřejného mínění si sice padesát pět procent Britů přeje odvrácení brexitu, avšak čísla se zásadně mění v momentě, kdy se vstup do eurozóny a schengenského prostoru stane povinnou podmínkou. V takovém případě by setrvání v eurobuňce podpořilo pouhých třicet pět procent dotázaných, zatímco čtyřicet tři procenta by byla proti.

Zástupci Evropské unie v této souvislosti zdůrazňují, že unie prozatím nezaujímá oficiální postoj, jelikož Velká Británie dosud nepodala formální žádost o znovupřipojení. Úředníci však podotýkají, že unijní orgány při vyjednávání vždy přihlížejí ke specifickým okolnostem každé země. V praxi se tak ukazuje, že přístup k jednotlivým kandidátům může být mnohem flexibilnější a že existují různé modely integrace.

Během svého předchozího členství v unii disponovala Velká Británie řadou trvalých výjimek a dohod vyjednaných během desetiletí členství. Naproti tomu státy, které do unie vstoupily v novější době, se zavazují k postupnému směřování k oběma integračním cílům. Někteří euroskeptici proto vyjadřují obavy, že případná nová smlouva by Británie musela vykoupit hlubšími závazky, než jaké měla před svým odchodem.

Premiér Burnham sice vyjadřuje přání vidět Británii v budoucnu zpět v Evropské unii, avšak opakovaně deklaruje, že se bude řídit postoji britské veřejnosti. Zásadně přitom odmítá, že by k jakýmkoliv krokům došlo před příštími parlamentními volbami. Ty se mají uskutečnit nejpozději v červenci roku dvacet devět, přičemž předseda vlády má pravomoc vyhlásit volby i dříve.

Dvacátého listopadu se britský premiér setká v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby stvrdili balíček opatření ke zlepšení vztahů po brexitu. Tato vyjednávání, započatá již za jeho předchůdce Keira Starmer, obsahují dohodu o usnadnění obchodu s potravinami, zavedení nových víz pro mladé lidi a propojení systémů pro obchodování s emisemi. Předseda vlády zároveň oznámil, že summit využije k předložení širších možností pro radikální přehodnocení vztahů.

Mezi zvažovanými variantami, které by se mohly promítnout do volebního programu labouristů, figuruje členství v jednotném trhu, zapojení do celní unie nebo kompletní návrat do unijních struktur. Bývalý francouzský premiér a vyjednavač Michel Barnier v této souvislosti poznamenal, že Velká Británie bude v unii opět vřele vítána. Celý proces návratu však podle něj musí provázet splnění konkrétních podmínek a závazků.

Evropská komise na novinářské dotazy k těmto diplomatickým krokům bezprostředně nereagovala. Budoucí směřování vzájemných vztahů mezi Londýnem a Bruselem tak nadále zůstává otevřenou kapitolou. Konkrétní podoba případného britského návratu se odvine od výsledků nadcházejících politických jednání na nejvyšší úrovni.