CrossCheck

Související články:

Ilustrační fotografie

Antisystémová hnutí neuznávají legitimitu České republiky. Jejich členové ani nevědí, co chtějí, reagují experti na fake news

Souhrnná situační zpráva resortu vnitra o projevech extremismu a předsudečné nenávisti poukazuje na vývoj takzvaného antisystémového hnutí. Neuznávají legitimitu České republiky a účelově zneužívají frustrace. Redakce serveru EuroZprávy.cz se proto obrátila na partnerský spolek Nelež bojující proti dezinformacím, aby problematiku takovéhoto hnutí přiblížil. 
EU

Dezinformační scéna podrývá podporu členství Česka v EU. Před 20 lety v referendu činila 77 procent

Do Evropské unie chtělo v roce 2003 vstoupit 77 procent oprávněných voličů. Od té doby popularita členství klesá a stojí za tím několik faktorů. Podle společnosti STEM to v letech 2015 a 2016 byla například migrační krize, mezi lety 2010 a 2011 pak krize ekonomická. Olej do ohně však nejvíce přilévá dezinformační scéna. Tvrzení alternativních médií jdou často za hranice morálky. 
Twitter, ilustrační fotografie. Autor: Joshua Hoehne

Twitter zaplavují nepravdivé výroky. Paradoxně kvůli „ověřeným“ účtům

Změna vlastníka přinesla do Twitteru změny pravidel, které od základu přepsaly politiku práce s „ověřenými“ profily. Značka Twitter Blue, která se pojí s modrým odznáčkem s fajfkou, je nově vázaná na měsíční platbu předplatného. Spolu s návratem některých dříve zablokovaných účtů se tato změna projevuje záplavou nepravdivých výroků, které plynou od těchto podle nového systému „ověřených účtů“.
Ilustrační fotografie

Zelenskyj má dvojníka a válka není. Jaké nesmysly šíří konspirátoři na internetu?

První výročí ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo novou vlnu falešných zpráv na sociálních sítích. Některé příspěvky získaly miliony zhlédnutí. Ve Spojených státech řada pravicových účtů s velkým počtem sledujících zveřejnila sérii ničím nepodložených tvrzení, že celá válka na Ukrajině může být podvod zinscenovaný západními médii a vládami. 
Ilustrační fotografie.

The Conversation: Jak se bavit o konspiračních teoriích v pěti snadných krocích

Instinktivní reakcí v rozhovorech s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, mnohdy bývá snaha o vyvracení jejich přesvědčení fakty nebo autoritativní sdělování informací. Přímá konfrontace ale funguje jen málokdy. Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. I kdyby se vám vyvrácení konspiračních teorií podařilo, je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit, píše server The Conversation.
Logo společnosti Google

Google rozšiřuje program osvěty o dezinformacích. Testoval ho i v Česku

Technologická společnost Google se rozhodla po slibných výsledcích pilotního programu rozšířit informační kampaň, jejímž cílem je zvyšovat odolnost uživatelů internetu proti dezinformacím a konspiračním teoriím. Metodu v posledních měsících testovala v Česku, Polsku a na Slovensku a nyní ji bude aplikovat v Německu, podobný program chystá také pro Indii. Informovala o tom dnes agentura AP.
Čeští hasiči se účastní vyprošťovacích prací po zemětřesení v Turecku.

Když se lidského neštěstí chytí dezinformátoři. Ničivé zemětřesení jako v Turecku člověk vyvolat nedokáže

Tisíce zmařených lidských životů jsou výsledkem zemětřesení v Turecku a Sýrii, kde nadále pokračují záchranné práce, takže už tak tragická bilance ještě rozhodně není konečná. I přes jeho obří rozměry se přírodního neštěstí chytili dezinformátoři. Experti ale jejich teorie vyvracejí, člověk nemá technologie k vyvolání takové katastrofy. 
Ilustrační fotografie

Prezidentské volby jsou živnou půdou pro dezinformace. Jak se šíří a co hlásají?

Volební klání je tradiční příležitostí, která kromě analýz, argumentů a věcných debat přináší čerstvou vlnu dezinformací. Podobnou situaci bylo možné pozorovat při mnoha příležitostech v zahraničí a vzhledem k tomu, že část obyvatelstva vnímá současnou prezidentskou volbu jako referendum o vládě, přitahují současné volby o to více falešných informací o kandidátech.
Ilustrační fotografie

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech, přispěla k ní pandemie i fake news

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech minulého století a přispěla k ní i pandemická zkušenost a dezinformační scéna. K nárůstu skupiny nespokojených vedou podle experta Národního institutu SYRI Jana Charváta také chyby v komunikaci současné vlády. Nespokojení lidé nedůvěřují současnému politickému systému natolik, že si přejí jeho kompletní přeměnu, uvedl Charvát, který se dlouhodobě zabývá radikalizací a působí na Univerzitě Karlově v Praze.
Ilustrační foto

Soud: Žádost o blokaci dezinformačních webů nebyla nezákonná

Soud odmítl správní žalobu, které po loňském zásahu proti dezinformačním webům čelilo ministerstvo obrany. O usnesení dnes informovaly neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, podle nichž byl postup státu nezákonný a které žalobu podaly. Pražský městský soud ale dospěl k závěru, že žalobou napadený úkon nemůže být "nezákonným zásahem" ve smyslu zákona. Rozhodnutí je pravomocné, žalobci však hodlají podat kasační stížnost.
Elon Musk koupil společnost Twitter. Autor: Joshua Hoehne

Bude Twitter rájem dezinformátorů? Síť přestala bojovat proti fake news o covidu

Sociální síť Twitter zrušila politiku, jejímž deklarovaným cílem bylo bojovat proti dezinformacím souvisejícím s nemocí covid-19 na její platformě. Oznámil to Twitter v aktualizaci na své internetové stránce. Je to další ze změn po převzetí společnosti Twitter Elonem Muskem, který slíbil prosazování svobody projevu na sociální síti.
Dezinformační scéna posílila během covidové pandemie, častým terčem dezinformací byly vakcíny.

Česko bojuje s dezinformacemi. Je pět základních otázek, které by si měl člověk při čtení zpráv položit, vysvětluje Žabka

Dezinformační scéna na sociálních sítích a v médiích především od začátku covidové pandemie a posléze války na Ukrajině výrazně posílila. V této změně hraje roli mnoho faktorů. Strach z covidu byl prvním z nich, následně velkou část společnosti obtěžovala opatření proti této nemoci. Mnozí pak nejsou zastánci vakcinace. Tohoto využívají alternativní média či buřiči na sociálních sítích, kteří nejen českou společnost postupně rozdělili.
Věra Jourová

Evropská unie by podle Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně

Evropská unie by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na dnešní konferenci o budoucnosti internetu v Praze.
Další články

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Delon, Alain

Delon opět zaměstnává justici. Má desítky zbraní, ale bez oprávnění

Francouzská policie provedla domovní prohlídku u legendárního Alaina Delona a nestačila se divit. Ačkoliv slavný herec nevlastní zbrojní průkaz, našlo se 72 střelných zbraní a přes tři tisíce kusů munice. Na pozemku je navíc soukromá střelnice. Zahájeno tak bylo vyšetřování kvůli podezření z nelegálního držení zbraní.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

O první jarní trenérský vyhazov se postarali v Olomouci. Po nevydařených výsledcích končí Jílek

Po čtyřech jarních kolech fotbalové Fortuna ligy přikročil první prvoligový klub ke změně trenéra. Stalo se tak v Olomouci, kde se kvůli třem prohrám a jedné remíze rozhodlo klubové vedení ukončit spolupráci s trenérem Václavem Jílkem. Zároveň ve svém pondělním prohlášení klub uvedl, že ho nahradí dosavadní asistent Jiří Saňák, přičemž ale půjde o dočasnou variantu.

včera

včera

včera

Europoslanci schválili další pomoc pro Ukrajinu. Kyjev získá 50 miliard eur

Evropský parlament v úterý schválil navýšení víceletého rozpočtu unie do roku 2027, v jehož rámci se počítá s poskytnutím 50 miliard eur (více než 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl během příštích čtyř let dostat 33 miliard eur formou půjček a dalších 17 miliard eur formou dotací. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy