Dezinformační scéna podrývá podporu členství Česka v EU. Před 20 lety v referendu činila 77 procent

Do Evropské unie chtělo v roce 2003 vstoupit 77 procent oprávněných voličů. Od té doby popularita členství klesá a stojí za tím několik faktorů. Podle společnosti STEM to v letech 2015 a 2016 byla například migrační krize, mezi lety 2010 a 2011 pak krize ekonomická. Olej do ohně však nejvíce přilévá dezinformační scéna. Tvrzení alternativních médií jdou často za hranice morálky. 

Před dvaceti lety Češi v referendu rozhodli o vstupu země do Evropské unie. Vstup podpořilo přes 77 % oprávněných voličů za účasti 55 %. Zprávu zveřejnil server iRozhlas.cz dne 15. června 2003. „Členy Unie bychom se měli stát 1. května 2004,“ napsal. O necelý rok později se tato slova potvrdila.

Už loni v březnu ústav empirických výzkumů STEM informoval o všeobecném poklesu podpory členství České republiky v Evropské unii. Opětovný vstup by podpořilo 53 % občanů. Problematika je ale daleko komplexnější než pouhá podpora členství.

Například obecnou myšlenku na evropskou spolupráci neboli pocit sounáležitosti s Evropou podporovalo 72 % Čechů, na druhé straně podpora přijetí eura setrvává už od roku 2011 zhruba na 20 %, zatímco v roce 2006 tento krok vnímalo jako pozitivní až 54 % české veřejnosti.

Kritickými lety podpory členství byly roky 2015 a 2016. Kvůli migrační krizi a s ní spojenou kritizovanou politikou EU by podpořilo vstup pouhých 38 % českých občanů. Podíl se vytrvale snižoval od roku 2011 spolu s ekonomickou krizí a kompletní krizí Eurozóny, meziroční propad podpory činil 10 %. Nad 50 % se míra podpory členství v Evropské unii vrátila před pěti lety.

Největší podporu mělo loni členství napříč mladými lidmi mezi 18 a 29 lety (63 %), zatímco u lidí nad 60 let členství v EU chtělo zachovat 45 % z nich. Totéž platí pro různé vrstvy vzdělání – lidé bez maturity podporovali členství ze 44 %, s maturitou z 54 % a vysokoškoláci ze 69 %.

Snižující se podpoře pomáhá dezinformační scéna

Upozornil na to například fact-checkingový server Manipulátoři.cz. V půli loňského září se dezinformační scénou šířilo tvrzení, že Evropská unie nařídila lidem vypnout elektřinu na tři až čtyři hodiny denně. Ve skutečnosti šlo o dezinterpretaci nezávazného návrhu opatření na šetření energiemi. Evropská komise s ním přišla v reakci na dodávky plynu z Ruska, píše server.

Návrh mluvil o snížení celkové spotřeby o 10 %. Mělo by se toho dosáhnout povinným snížením spotřeby ve vybraných hodinách cenové špičky o 5 %. přičemž by se jednalo o tři až čtyři hodiny denně. „Evropská komise tedy v textu navrhuje pouze relativně malé snížení spotřeby elektřiny na 3-4 hodiny denně, nikoliv její naprosté vypnutí,“ vysvětlují Manipulátoři.cz.

Některá tvrzení dezinformačních serverů ale přesahují hranice jakékoliv morálky. Server Faktické info začátkem června vyvracel tvrzení o tom, že se v Bruselu konala aukce či veletrh dětí pro homosexuální páry. První nepravdivou informací bylo vůbec to, že se konal letos – akce se konala v roce 2019 a šlo měla osvětový charakter, jejímž cílem bylo poskytnout párům stejného pohlaví informace o možnostech náhradního mateřství v zemích jako USA nebo Kanada. Čili s obchodem s lidmi (který je samozřejmě nezákonný) neměla nic společného.

Podobný problém je i přidávání hmyzu a červů do jídla. Roku 2020 na univerzitě v Gentu probíhal experiment, jestli se z larev mouchy bráněnky dá vyrobit produkt podobný máslu. Dezinformační weby ovšem tuto informaci předaly jako zaručenou a aktuální zprávu: „Do másla budou přidávat červy.“ Tento produkt ale nekoupila žádná společnost zabývající se alternativní stravou a už vůbec ne mlékárna, píše Faktické info.

Podle webu EAGRI.cz jsou na území Evropské unie v potravinářské výrobě povoleny čtyři druhy hmyzu, musí se však používat celá těla těchto živočichů. „Na českém trhu lze najít např. chléb a proteinové tyčinky s obsahem cvrččí moučky, cvrčky v čokoládě, těstoviny s hmyzem a další produkty. Do působnosti přechodných opatření nepatří potraviny a složky potravin, které byly získány a extrahovány z částí hmyzu,“ vysvětluje server.

Mezi povolené druhy hmyzu patří larvy a dospělci cvrčka domácího, larvy potemníka stájového, larvy potemníka moučného a larvy a dospělci sarančete stěhovavého.

Řada tvrzení dezinformačních webů podrývá důvěru lidí v politiku Evropské unie. Využívají k tomu jednoduše strach – ať už ze zatažení ČR do války proti Rusku nebo Číně nebo kvůli nechtěné konzumaci hmyzu.

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika Boj proti dezinformacím a fake news EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

před 1 hodinou

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

před 8 hodinami

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

před 10 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

před 11 hodinami

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

před 12 hodinami

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

včera

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy