Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat

Irsko, Španělsko, Slovinsko a Nizozemsko se rozhodly bojkotovat příští ročník největší nesportovní události na světě, písňové soutěže Eurovize, který se má konat v roce 2026. Tento krok přichází v reakci na to, že Izraeli byla povolena účast v soutěži, ačkoliv řada vysílatelů požadovala jeho vyloučení kvůli pokračující válce v Gaze.

Na valné hromadě Evropské vysílací unie (EBU), která soutěž organizuje, se ve čtvrtek nekonalo žádné hlasování o účasti Izraele. Místo toho členové EBU hlasovali pouze o zavedení nových pravidel, jejichž cílem je zabránit vládám a třetím stranám v neúměrném propagování písní s cílem ovlivnit hlasující.

EBU ve svém prohlášení uvedla, že „velká většina členů se shodla, že není potřeba dalšího hlasování o účasti“ a že soutěž bude pokračovat podle plánu s dodatečnými pojistkami.

Irský vysílatel RTÉ oznámil, že se soutěže v roce 2026 nezúčastní a ani ji nebude vysílat. „RTÉ cítí, že účast Irska zůstává v rozporu se svědomím vzhledem k otřesným ztrátám na životech v Gaze a humanitární krizi, která nadále ohrožuje životy mnoha civilistů,“ uvedl ve svém prohlášení.

Také španělská televize RTVE se rozhodla nepřenášet soutěž ani semifinále ve Vídni a označila proces rozhodování EBU za „nedostatečný“ a „budící nedůvěru“. Španělský ministr kultury Ernest Urtasun bojkot podpořil a prohlásil, že „nelze Izrael ospravedlňovat s ohledem na genocidu v Gaze.“ Ministr zdůraznil, že kultura by měla stát na straně míru a spravedlnosti.

K bojkotu se připojil i nizozemský vysílatel Avrotros a slovinská televize RTVSLO, která byla první, jež hrozila bojkotem již v létě. Slovinský vysílatel uvedl, že účast by byla „v rozporu s jeho hodnotami míru, rovnosti a úcty“.

EBU se pokusila usmířit kritiky Izraele navrhovanými změnami pravidel, které měly řešit obavy ohledně nepřiměřené propagace. Například loni Izrael zvítězil ve veřejném hlasování, ačkoliv celkově skončil druhý po započítání hlasů poroty. Nicméně, tyto změny byly shledány jako nedostatečné. Šedesát pět procent delegátů hlasovalo pro změny a proti další diskusi o účasti Izraele.

Země jako Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Island uvedly, že budou soutěž nadále podporovat, ačkoliv Islandská RÚV má o své pozici jednat. Německá televize SWR i hostitelská ORF Rakouska potvrdily účast a podpořily rozhodnutí EBU s argumentem, že soutěž je organizována vysílateli, nikoli vládami.

Izraelský prezident Isaac Herzog rozhodnutí uvítal a vyjádřil naději, že soutěž zůstane platformou pro kulturu, přátelství mezi národy a přeshraniční porozumění. Eurovize 2026, 70. ročník největší hudební události, se bude konat ve Vídni.

Související

Nemo (Foto: Corinne Cumming / EBU)

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Eurovision Song Contest (foto: Andres Putting (EBU))

Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele

Island se stal pátou zemí, která oznámila, že se nezúčastní hudební soutěže Eurovision Song Contest 2026. K Islandu se již dříve připojily Španělsko, Irsko, Slovinsko a Nizozemsko, které se rozhodly odstoupit poté, co byla minulý týden oficiálně potvrzena účast Izraele v soutěži. Stefan Eiriksson, generální ředitel islandské národní televize RÚV, uvedl, že v současné situaci „není se soutěží spojován žádný mír ani radost“. Z tohoto důvodu se rozhodli z akce stáhnout.

Více souvisejících

eurovize

Aktuálně se děje

před 40 minutami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy