Obavy z bioterorismu na Slovensku a v Maďarsku sílí. Virolog varuje před unáhlenými závěry

Maďarská a slovenská vláda naznačily, že by ohniska vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky mohla mít souvislost s bioterorismem. Zatím však nebyly předloženy žádné důkazy podporující tuto hypotézu.

„Podle mých současných znalostí neexistují žádné důkazy, které by tento scénář podporovaly,“ uvedl virolog Jiří Černý. „To neznamená, že bychom měli ignorovat možnost alternativních vysvětlení, ale spíše bychom je měli pečlivě zkoumat, nikoliv je předpokládat bez důkazů. Neznamená to, že bioteroristický útok je pravděpodobným vysvětlením,“ upozornil.

První výskyt onemocnění zaznamenaly maďarské úřady začátkem března na hranicích se Slovenskem, a to poprvé po padesáti letech, jak uvedl server Politico. V reakci na situaci Slovensko vyhlásilo výjimečný stav, zavedlo hraniční omezení a zřídilo střediska pro pozemní i letecký dohled.

Současná situace vyvolává obavy po celé Evropě, včetně České republiky. Ta se proto aktivně zapojuje do jednání s evropskými partnery o zajištění jednotného postupu na úrovni celé Evropské unie. Státy Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s Rakouskem a Německem plánují koordinovat opatření proti dalšímu šíření nemoci.

Přestože se v České republice zatím žádný případ neobjevil a neexistuje ani podezření na výskyt nemoci, zavádějí se přísná preventivní opatření. Státní veterinární správa proto zahájila rozsáhlé testování mléka od chovatelů v Jihomoravském kraji. Celkem 57 chovů, které mají více než sto dojnic a dodávají mléko do mlékáren ve čtyřech krajích, bude pravidelně dvakrát týdně testováno na přítomnost viru. První testy byly negativní.

„Dnes napíšu ministru zemědělství Slovenska Robertu Takáčovi, aby také zvážil testování mléka. Může to totiž značně pomoci při včasném odhalení nákazy, a tím pádem i rychlejšímu a efektivnějšímu zamezení jejího šíření,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

Slintavka a kulhavka, odborně nazývaná také aftózní horečka, je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje především hospodářská zvířata, jako jsou krávy, prasata, ovce nebo kozy. Nemoc způsobuje virus z rodu Aphthovirus a šíří se velmi snadno – například vzduchem, přímým kontaktem mezi zvířaty, nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a osob.

Typickými příznaky jsou horečka, vznik puchýřů v dutině ústní, na nozdrách či vemenech, nadměrné slinění a kulhání způsobené bolestivostí v oblasti paznehtů. Přestože onemocnění obvykle nezpůsobuje vysokou úmrtnost, může mít vážné ekonomické dopady – například sníženou produkci mléka a masa nebo nutnost likvidace nakažených stád.

Slintavka a kulhavka se běžně u lidí nevyskytuje a pro člověka nepředstavuje významné zdravotní riziko. V Evropě je však každý výskyt této nemoci považován za mimořádnou událost, kvůli jejímu rychlému šíření a dopadu na zemědělství i mezinárodní obchod.