Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Proč jsou vztahy s Indií pro Kreml klíčové? Pro začátek se stačí podívat na čísla: Indie má populaci čítající téměř jeden a půl miliardy lidí, dosahuje hospodářského růstu přesahujícího 8 %, což z ní činí nejrychleji rostoucí velkou ekonomiku na světě. To představuje nesmírně atraktivní trh pro ruské zboží a zdroje, zejména ropu. Indie je třetím největším spotřebitelem ropy na světě a nakupuje její velká množství z Ruska.

To nebylo vždy pravidlem. Před invazí Kremlu na Ukrajinu tvořil ruský dovoz pouze 2,5 % celkového indického dovozu ropy. Toto číslo vyskočilo na 35 %, když Indie využila cenových slev nabízených Ruskem kvůli sankcím proti Moskvě a omezenému přístupu Ruska na evropský trh. Indie byla spokojená, Washington už méně. V říjnu Trumpova administrativa uvalila na indické zboží další 25% clo s argumentem, že nákupem ropy z Ruska Indie pomáhá financovat vojenské aktivity Kremlu. Objednávky ruské ropy z Indie od té doby klesly, a proto bude prezident Putin usilovat o to, aby Indie v nákupech pokračovala.

Pro Moskvu jsou další prioritou prodeje zbraní Indii, což platí již od dob Sovětského svazu. Před Putinovou návštěvou se objevily zprávy o tom, že Indie plánuje nakoupit nejmodernější ruské stíhací letouny a systémy protivzdušné obrany. Rusko, které se potýká s nedostatkem pracovních sil, také vidí Indii jako cenný zdroj kvalifikovaných pracovníků. V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Kreml si užívá demonstrování toho, že západní snahy o jeho izolaci kvůli válce na Ukrajině selhaly.

Návštěva Indie a setkání s premiérem Modim je jedním ze způsobů, jak to ukázat. Stejně tak cesta do Číny a jednání se Si Ťin-pchingem, které Putin uskutečnil před třemi měsíci. S Modim se setkal během stejné cesty. Fotografie tří lídrů, kteří se usmívají a rozprávějí, vyslaly jasný signál, že navzdory válce má Moskva silné spojence, kteří podporují koncept "multi-polárního světa". Rusko vyzdvihuje své "partnerství bez hranic" s Čínou a stejně tak hlasitě hovoří o svém "zvláštním a privilegovaném strategickém partnerství" s Indií. To je ostrý kontrast k napjatým vztahům Moskvy s Evropskou unií.

Novinář Andrei Kolesnikov se domnívá, že "Kreml si je jistý, že Západ, včetně Evropy, totálně selhal". Rusko prý není izolované, protože má spojení s Asií a globálním Jihem, což je ekonomická budoucnost. V tomto smyslu se Rusko vrátilo jako hlavní aktér v těchto částech světa, podobně jako Sovětský svaz. Ale i Sovětský svaz měl speciální kontakty s USA, Západním Německem a Francií a uplatňoval vícevektorovou politiku. Nyní je však Rusko "zcela izolované od Evropy. To je bezprecedentní". Kolesnikov míní, že část ruské politické a podnikatelské třídy sní o návratu do Evropy. Tento týden se však očekává, že se bude hovořit hlavně o rusko-indickém přátelství, obchodních dohodách a zvýšené hospodářské spolupráci.

Putinova návštěva Dillí přichází v klíčovém okamžiku pro Modiho a globální ambice Indie. Vztahy Indie a Ruska sahají až do sovětské éry a přetrvaly navzdory měnící se geopolitické situaci. Putin tomuto vztahu věnuje pravděpodobně více energie než jeho předchůdci. Co se týče Modiho, navzdory intenzivnímu tlaku západních vlád, aby kritizoval Rusko za válku na Ukrajině, trval na tom, že dialog je jediná cesta k řešení konfliktu.

To je projev indické "strategické autonomie", kdy Modi udržuje blízké vazby s Moskvou a zároveň si pěstuje vztahy se Západem. To fungovalo, dokud se do Bílého domu nevrátil Trump. Indicko-americké vztahy dosáhly v posledních měsících historického minima, protože se zemím nepodařilo vyřešit celní spor. V tomto kontextu má Putinova návštěva pro Modiho ještě větší význam, protože prověří geopolitickou autonomii Indie. Bude kráčet po pomyslném diplomatickém laně.

Modi by chtěl Indům doma i ve světě ukázat, že Putina stále považuje za spojence a že nepodléhá tlaku Trumpa, kterého dříve nazval svým "opravdovým přítelem". Zároveň se však Modi potýká s tlakem svých evropských spojenců. Právě tento týden velvyslanci Německa, Francie a Spojeného království v Indii napsali vzácný společný článek kritizující postoj Ruska k Ukrajině. Modi tak musí zajistit, aby posílení indicko-ruských vazeb nezastínilo probíhající obchodní jednání s USA a jeho partnerství s Evropou. Podle think-tanku GTRI z Dillí je "pro Indii výzvou strategická rovnováha – chránit autonomii a zároveň navigovat tlak z Washingtonu a závislost na Moskvě".

Další Modiho prioritou bude uvolnění potenciálu bilaterálního obchodu mezi Indií a Ruskem. Analytici často poukazují na to, že ekonomické vztahy mezi těmito silnými spojenci po desetiletí zaostávaly. Objem vzájemného obchodu vzrostl na 68,72 miliardy dolarů na konci března 2025, přičemž v roce 2020 činil jen 8,1 miliardy dolarů. To bylo způsobeno hlavně prudkým nárůstem indických nákupů zlevněné ruské ropy.

To výrazně vychýlilo obchodní bilanci ve prospěch Ruska, což Modi hodlá napravit. Vzhledem k tomu, že indické firmy již snižují nákupy ropy z Ruska, aby se vyhnuly sankcím z Washingtonu, budou se obě země snažit posílit obchod v jiných oblastech. Obrana je nejsnazší volbou. Dovoz indické obranné techniky z Ruska klesl na 36 % v letech 2020–2024, oproti vrcholům 72 % (2010–2015) a 55 % (2015–2019). Je to důsledek snahy Indie o diverzifikaci obranného portfolia a posílení domácí výroby. Přesto mnoho indických obranných systémů zůstává silně závislých na Rusku. Například velká část z 29 perutí indického letectva stále používá ruské stíhačky Suchoj Su-30.

Ozbrojený konflikt Indie s Pákistánem v květnu tohoto roku potvrdil nepostradatelnou roli ruských systémů, jako je protiletadlový systém S-400, ale ukázal i zranitelnosti, které je třeba urychleně řešit. Zprávy naznačují, že Indie chce koupit modernizované systémy S-500 a stíhačku páté generace Su-57. Nákup čínského stealth stíhacího letounu J-35 Pákistánem nezůstal v Dillí bez povšimnutí a Indie by chtěla co nejdříve získat srovnatelný stroj. Rusko však čelí nedostatku kritických komponentů kvůli sankcím a válce na Ukrajině. Termín dodání některých jednotek S-400 byl údajně odložen až na rok 2026.

Modi bude s Putinem usilovat o záruky ohledně termínů. Modi bude také chtít, aby ruská ekonomika otevřela prostor pro indické výrobky a napravila tak obrovskou obchodní nerovnováhu. "Spotřebitelské a vysoce viditelné kategorie zůstávají okrajové: chytré telefony (75,9 milionu dolarů), krevety (75,7 milionu dolarů), maso (63 milionů dolarů) a oděvy (pouze 20,94 milionu dolarů) podtrhují omezenou pronikání Indie na ruské maloobchodní trhy a do hodnotových řetězců elektroniky navzdory geopolitickým otřesům," uvedl GTRI.

Modi usiluje o umístění indického zboží na ruský trh, zejména poté, co válka skončí a Moskva bude znovu integrována do globální ekonomiky. Jeho cílem je snížit obchodní závislost na ropě a obraně a dosáhnout dohody, která posílí vazby s Ruskem a zároveň ponechá prostor pro prohloubení vztahů se Západem. "Putinova návštěva není nostalgickým návratem k diplomacii studené války. Jde o vyjednávání o riziku, dodavatelských řetězcích a ekonomické izolaci. Skromný výsledek zajistí ropu a obranu; ambiciózní výsledek přetvoří regionální ekonomiku," uzavírá GTRI.

Související

Donald Trump

Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump se sice především soustředí na válku s Íránem na Blízkém východě, ale nové vyjádření poskytl i k diplomatickým jednáním ohledně konfliktu na Ukrajině. Šéf Bílého domu věří, že se podaří dosáhnout mírové dohody. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Naréndra Módí (indický premiér)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat

Prezidenti dvou největších světových ekonomik, Donald Trump a Si Ťin-pching, se tento týden setkávají v Pekingu na ostře sledovaném summitu, který má potenciál překreslit mapu globálního obchodu i geopolitické rivality. Pro Donalda Trumpa jde o první návštěvu Číny od roku 2017, ovšem kulisy jednání jsou tentokrát dramaticky odlišné. Zatímco tehdy byl Trump vnímán jako neviditelný nováček, dnes stojí proti lídrovi, který upevnil svou moc natolik, že překonal oficiální limity funkčních období.

před 3 hodinami

Slovensko-ukrajinská hranice

Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou

Slovenská finanční správa oznámila ve středu odpoledne náhlé a úplné uzavření všech hraničních přechodů s Ukrajinou. Toto opatření vstoupilo v platnost kolem 15:00 a podle oficiálního vyjádření potrvá až do odvolání. Hlavním důvodem pro tento krok jsou blíže nespecifikované bezpečnostní obavy, které si vyžádaly okamžitou reakci úřadů na slovenské straně.

před 4 hodinami

Donald Trump přistál v Číně

Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz

Americký prezident Donald Trump přistál v Pekingu, kde ho čekalo velkolepé přivítání doprovázené červeným kobercem a vojenskými poctami. Letoun Air Force One dosedl na letišti v čínské metropoli přibližně v 19:50 místního času. Přímo u schodů letadla prezidenta pozdravil čínský viceprezident Chan Čeng společně s americkým velvyslancem v Číně Davidem Perduem. Slavnostní ceremonii na letišti dotvářel čínský velvyslanec Sie Feng, náměstek ministra zahraničí Ma Čao-sü, vojenská kapela a stovky čínských dětí a mládeže.

před 5 hodinami

Ambition

Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů

Francouzské úřady uzavřely do karantény více než 1 700 osob na palubě výletní lodi Ambition, která v úterý zakotvila v Bordeaux. Opatření bylo zavedeno poté, co jeden z pasažérů zemřel na následky podezření na nákazu norovirem a u přibližně padesáti dalších osob se projevily příznaky tohoto onemocnění. Na plavidle se nachází 1 233 cestujících, přičemž většinu tvoří občané Velké Británie a Irska, a stovky členů posádky.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty

Americký prezident Donald Trump spustil na své sociální síti Truth Social další vlnu nočních příspěvků, ve kterých útočil na své politické oponenty, především na bývalého prezidenta Baracka Obamu. Mezi desítkami sdílených zpráv se objevila řada nepodložených konspiračních teorií, falešných citátů i nepravdivých tvrzení o minulých volbách a médiích. Tato smršť příspěvků, která trvala od pondělního večera do úterního rána, se stala terčem okamžitého prověřování faktů.

před 7 hodinami

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu s Hygienickou služba ČR pozorně sledují výskyt hantaviru Andes, jehož ohnisko se nedávno objevilo na palubě lodi Hondius v zahraničí. Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je však riziko pro obyvatele České republiky v současné době velmi nízké. Na lodi se totiž nenacházel žádný český občan.

před 8 hodinami

Stanislav Přibyl

Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup

Pražský arcibiskup a primas český Stanislav Přibyl se otevřeně obrátil na pachatele, který v Jablonném v Podještědí odcizil vzácnou relikvii – lebku svaté Zdislavy z Lemberka. Podle nejvyššího představitele tuzemské katolické církve by zloděje mohly postihnout vážné následky v podobě neštěstí či kletby. Přibyl zdůraznil, že jeho slova nejsou míněna jako výhrůžka, ale vycházejí z letitých zkušeností a reality duchovního světa, kde zásah do posvátného prostoru a hanobení ostatků mívá své dopady.

před 9 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

před 10 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump přicestuje ve středu večer do Pekingu na první návštěvu šéfa Bílého domu v Číně po téměř deseti letech. Cílem ostře sledovaného summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem je upevnění mocenských pozic oslabených probíhající válkou v Íránu. Prezidenta doprovází delegace technologických gigantů včetně Elona Muska (Tesla) a Tima Cooka (Apple), přičemž se očekává oznámení významných obchodních kontraktů.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu

Vojenské tažení Spojených států v Íránu si za necelých šedesát dní vyžádalo investice ve výši 29 miliard dolarů. Tyto čerstvé statistiky ministerstva obrany převyšují dubnové předpoklady, které byly o čtyři miliardy nižší. Podle Julese Hursta III., jenž má v Pentagonu na starosti finance, stojí za prodražením operace zejména nutný servis a obměna poničeného vybavení i každodenní logistické zajištění jednotek v poli.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump se sice především soustředí na válku s Íránem na Blízkém východě, ale nové vyjádření poskytl i k diplomatickým jednáním ohledně konfliktu na Ukrajině. Šéf Bílého domu věří, že se podaří dosáhnout mírové dohody. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Déšť

Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší

Předpověd počasí pro nadcházející dny naznačuje, že nás čeká chladnější a na srážky velmi bohatý zbytek týdne. Teploty zůstanou pod průměrem a slunečních paprsků bude minimum, přičemž nejvíce deště meteorologové očekávají během nadcházejícího víkendu.

včera

Sébastien Lecornu

Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru

Francouzský premiér Sébastien Lecornu vyzval k okamžitému posílení koordinace mezi zeměmi Evropské unie v reakci na šíření hantaviru. Důvodem je propuknutí nákazy na výletní lodi MV Hondius, kde se virem nakazilo nejméně jedenáct lidí. Mezi infikovanými je i jeden francouzský občan, který byl po návratu do vlasti hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

včera

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

včera

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný

Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích

Víkendové pražské derby mezi Slavií a Spartou, které provázely divácké výtržnosti, nezůstane bez politické odezvy. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) po úterním jednání s fotbalovými funkcionáři podle České televize oznámil plán na rozsáhlé legislativní změny. Hlavním cílem je zpřísnění pravidel v přestupkovém zákoně, které by mělo policii a pořadatelům usnadnit identifikaci agresivních jedinců a zvýšit bezpečnost na stadionech.

včera

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

včera

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.

včera

Proč Starmer pod tlakem nerezignuje? Bojuje o čas

Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy