Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Proč jsou vztahy s Indií pro Kreml klíčové? Pro začátek se stačí podívat na čísla: Indie má populaci čítající téměř jeden a půl miliardy lidí, dosahuje hospodářského růstu přesahujícího 8 %, což z ní činí nejrychleji rostoucí velkou ekonomiku na světě. To představuje nesmírně atraktivní trh pro ruské zboží a zdroje, zejména ropu. Indie je třetím největším spotřebitelem ropy na světě a nakupuje její velká množství z Ruska.

To nebylo vždy pravidlem. Před invazí Kremlu na Ukrajinu tvořil ruský dovoz pouze 2,5 % celkového indického dovozu ropy. Toto číslo vyskočilo na 35 %, když Indie využila cenových slev nabízených Ruskem kvůli sankcím proti Moskvě a omezenému přístupu Ruska na evropský trh. Indie byla spokojená, Washington už méně. V říjnu Trumpova administrativa uvalila na indické zboží další 25% clo s argumentem, že nákupem ropy z Ruska Indie pomáhá financovat vojenské aktivity Kremlu. Objednávky ruské ropy z Indie od té doby klesly, a proto bude prezident Putin usilovat o to, aby Indie v nákupech pokračovala.

Pro Moskvu jsou další prioritou prodeje zbraní Indii, což platí již od dob Sovětského svazu. Před Putinovou návštěvou se objevily zprávy o tom, že Indie plánuje nakoupit nejmodernější ruské stíhací letouny a systémy protivzdušné obrany. Rusko, které se potýká s nedostatkem pracovních sil, také vidí Indii jako cenný zdroj kvalifikovaných pracovníků. V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Kreml si užívá demonstrování toho, že západní snahy o jeho izolaci kvůli válce na Ukrajině selhaly.

Návštěva Indie a setkání s premiérem Modim je jedním ze způsobů, jak to ukázat. Stejně tak cesta do Číny a jednání se Si Ťin-pchingem, které Putin uskutečnil před třemi měsíci. S Modim se setkal během stejné cesty. Fotografie tří lídrů, kteří se usmívají a rozprávějí, vyslaly jasný signál, že navzdory válce má Moskva silné spojence, kteří podporují koncept "multi-polárního světa". Rusko vyzdvihuje své "partnerství bez hranic" s Čínou a stejně tak hlasitě hovoří o svém "zvláštním a privilegovaném strategickém partnerství" s Indií. To je ostrý kontrast k napjatým vztahům Moskvy s Evropskou unií.

Novinář Andrei Kolesnikov se domnívá, že "Kreml si je jistý, že Západ, včetně Evropy, totálně selhal". Rusko prý není izolované, protože má spojení s Asií a globálním Jihem, což je ekonomická budoucnost. V tomto smyslu se Rusko vrátilo jako hlavní aktér v těchto částech světa, podobně jako Sovětský svaz. Ale i Sovětský svaz měl speciální kontakty s USA, Západním Německem a Francií a uplatňoval vícevektorovou politiku. Nyní je však Rusko "zcela izolované od Evropy. To je bezprecedentní". Kolesnikov míní, že část ruské politické a podnikatelské třídy sní o návratu do Evropy. Tento týden se však očekává, že se bude hovořit hlavně o rusko-indickém přátelství, obchodních dohodách a zvýšené hospodářské spolupráci.

Putinova návštěva Dillí přichází v klíčovém okamžiku pro Modiho a globální ambice Indie. Vztahy Indie a Ruska sahají až do sovětské éry a přetrvaly navzdory měnící se geopolitické situaci. Putin tomuto vztahu věnuje pravděpodobně více energie než jeho předchůdci. Co se týče Modiho, navzdory intenzivnímu tlaku západních vlád, aby kritizoval Rusko za válku na Ukrajině, trval na tom, že dialog je jediná cesta k řešení konfliktu.

To je projev indické "strategické autonomie", kdy Modi udržuje blízké vazby s Moskvou a zároveň si pěstuje vztahy se Západem. To fungovalo, dokud se do Bílého domu nevrátil Trump. Indicko-americké vztahy dosáhly v posledních měsících historického minima, protože se zemím nepodařilo vyřešit celní spor. V tomto kontextu má Putinova návštěva pro Modiho ještě větší význam, protože prověří geopolitickou autonomii Indie. Bude kráčet po pomyslném diplomatickém laně.

Modi by chtěl Indům doma i ve světě ukázat, že Putina stále považuje za spojence a že nepodléhá tlaku Trumpa, kterého dříve nazval svým "opravdovým přítelem". Zároveň se však Modi potýká s tlakem svých evropských spojenců. Právě tento týden velvyslanci Německa, Francie a Spojeného království v Indii napsali vzácný společný článek kritizující postoj Ruska k Ukrajině. Modi tak musí zajistit, aby posílení indicko-ruských vazeb nezastínilo probíhající obchodní jednání s USA a jeho partnerství s Evropou. Podle think-tanku GTRI z Dillí je "pro Indii výzvou strategická rovnováha – chránit autonomii a zároveň navigovat tlak z Washingtonu a závislost na Moskvě".

Další Modiho prioritou bude uvolnění potenciálu bilaterálního obchodu mezi Indií a Ruskem. Analytici často poukazují na to, že ekonomické vztahy mezi těmito silnými spojenci po desetiletí zaostávaly. Objem vzájemného obchodu vzrostl na 68,72 miliardy dolarů na konci března 2025, přičemž v roce 2020 činil jen 8,1 miliardy dolarů. To bylo způsobeno hlavně prudkým nárůstem indických nákupů zlevněné ruské ropy.

To výrazně vychýlilo obchodní bilanci ve prospěch Ruska, což Modi hodlá napravit. Vzhledem k tomu, že indické firmy již snižují nákupy ropy z Ruska, aby se vyhnuly sankcím z Washingtonu, budou se obě země snažit posílit obchod v jiných oblastech. Obrana je nejsnazší volbou. Dovoz indické obranné techniky z Ruska klesl na 36 % v letech 2020–2024, oproti vrcholům 72 % (2010–2015) a 55 % (2015–2019). Je to důsledek snahy Indie o diverzifikaci obranného portfolia a posílení domácí výroby. Přesto mnoho indických obranných systémů zůstává silně závislých na Rusku. Například velká část z 29 perutí indického letectva stále používá ruské stíhačky Suchoj Su-30.

Ozbrojený konflikt Indie s Pákistánem v květnu tohoto roku potvrdil nepostradatelnou roli ruských systémů, jako je protiletadlový systém S-400, ale ukázal i zranitelnosti, které je třeba urychleně řešit. Zprávy naznačují, že Indie chce koupit modernizované systémy S-500 a stíhačku páté generace Su-57. Nákup čínského stealth stíhacího letounu J-35 Pákistánem nezůstal v Dillí bez povšimnutí a Indie by chtěla co nejdříve získat srovnatelný stroj. Rusko však čelí nedostatku kritických komponentů kvůli sankcím a válce na Ukrajině. Termín dodání některých jednotek S-400 byl údajně odložen až na rok 2026.

Modi bude s Putinem usilovat o záruky ohledně termínů. Modi bude také chtít, aby ruská ekonomika otevřela prostor pro indické výrobky a napravila tak obrovskou obchodní nerovnováhu. "Spotřebitelské a vysoce viditelné kategorie zůstávají okrajové: chytré telefony (75,9 milionu dolarů), krevety (75,7 milionu dolarů), maso (63 milionů dolarů) a oděvy (pouze 20,94 milionu dolarů) podtrhují omezenou pronikání Indie na ruské maloobchodní trhy a do hodnotových řetězců elektroniky navzdory geopolitickým otřesům," uvedl GTRI.

Modi usiluje o umístění indického zboží na ruský trh, zejména poté, co válka skončí a Moskva bude znovu integrována do globální ekonomiky. Jeho cílem je snížit obchodní závislost na ropě a obraně a dosáhnout dohody, která posílí vazby s Ruskem a zároveň ponechá prostor pro prohloubení vztahů se Západem. "Putinova návštěva není nostalgickým návratem k diplomacii studené války. Jde o vyjednávání o riziku, dodavatelských řetězcích a ekonomické izolaci. Skromný výsledek zajistí ropu a obranu; ambiciózní výsledek přetvoří regionální ekonomiku," uzavírá GTRI.

Související

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.
Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.

Více souvisejících

Vladimír Putin Naréndra Módí (indický premiér)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 6 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější

Tropická epizoda pokračuje i na začátku týdne. Pondělní nejvyšší teploty ještě mohou místy téměř atakovat čtyřicítku, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň varují před bouřkami, které mohou být velmi silné. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy