Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Země jako Irsko, Španělsko, Nizozemsko a Slovinsko oznámily, že budou Eurovizi bojkotovat, pokud se Izrael zúčastní. Naopak Německo naznačilo, že by se stáhlo v případě, že by byl Izrael ze soutěže vyloučen. Zasedání následuje po pokusech protiizraelských protestujících narušit ročníky 2024 a 2025 kvůli vysokému počtu obětí mezi Palestinci v Gaze.

Během letošního finále ve švýcarské Basileji se dvě osoby pokusily vniknout na pódium a polít izraelského soutěžícího Yuvala Raphaela barvou. Byli zadrženi členy štábu a později zatčeni. Raphael, který přežil útok Hamásu ze 7. října 2023, nakonec v soutěži obsadil druhé místo, a to po přesvědčivém vítězství ve veřejném hlasování. Tento výsledek nicméně vyvolal negativní reakce z jiných zemí. Ty tvrdily, že izraelská vláda uměle zvýšila svou pozici pomocí rozsáhlé placené reklamní kampaně, která nabádala lidi napříč Evropou, aby hlasovali pro jejich píseň. Izrael na tato obvinění nereagoval, ale často argumentuje, že čelí celosvětové pomlouvačné kampani.

Minulý měsíc organizátoři Eurovize oznámili, že zpřísňují pravidla hlasování soutěže, aby omezili vliv vlád na výsledky. Evropská vysílací unie (EBU), aniž by jmenovala Izrael, uvedla, že bude "odrazovat od nepřiměřených propagačních kampaní", zejména pokud jsou "uskutečňovány nebo podporovány třetími stranami, včetně vlád nebo vládních agentur". EBU také oznámila, že fanoušci budou moci odevzdat maximálně 10 hlasů namísto dřívějších 20, a že budou přijata opatření ke zlepšení detekce "podvodné nebo koordinované hlasovací aktivity". EBU vyjádřila velkou naději, že tento soubor opatření ujistí členy, že byla přijata silná opatření na ochranu neutrality a nestrannosti soutěže.

Existuje naděje, že nová pravidla budou dostatečná k utišení obav účastníků ohledně izraelské přítomnosti v soutěži. Balíček bude předložen členům EBU na čtvrtečním pololetním valném shromáždění. Pokud je změny nepřesvědčí, proběhne hlasování o budoucnosti Izraele.

Natalija Gorščak, prezidentka řídící rady slovinského vysílání RTV, uvedla pro BBC News, že očekává, že takové hlasování by dopadlo ve prospěch Izraele. Pokud by se tak stalo, Slovinsko by odmítlo soutěž vysílat i se jí účastnit. Řekla, že ačkoli jsou fanoušci ve Slovinsku zklamaní, je nutné se držet principů. "Někdy musíme být na správné straně historie a toto je ten okamžik," dodala. Expert na Eurovizi Paul Jordan označil situaci za "skutečný krizový bod pro Eurovizi a EBU". Poznamenal, že zde "nejsou žádní vítězové" a je velká škoda, že něco, co má být apolitické, se stalo "politickým fotbalem".

Hlasování o účasti Izraele bylo původně naplánováno na listopad, ale bylo zrušeno po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy 10. října. Roland Weissman, generální ředitel rakouské vysílací společnosti ORF, která bude hostit příští ročník soutěže ve Vídni, následně odcestoval do Izraele na setkání s tamním týmem Eurovize a izraelským prezidentem Isaacem Herzogem. Tam novinářům řekl, že Izrael je "neodlučitelnou součástí Eurovize".

S tím však někteří nesouhlasí. Španělsko, jedna ze zemí "Velké pětky" přispívající významnými finančními prostředky a diváckou základnou, slíbilo, že odstoupí, pokud bude Izrael soutěžit, s tvrzením, že země soutěž politicky zneužila. Prezident španělské vysílací společnosti RTVE před parlamentní komisí uvedl, že považuje účast Izraele za "neudržitelnou" a označil jeho činy v Gaze za genocidu. Řekl, že i když je Eurovize soutěž, "lidská práva nejsou soutěž". Izrael trvale popírá obvinění z genocidy v Gaze, kde podle zdravotnických úřadů řízených Hamásem počet obětí přesáhl 70 000. Pokud by hlasování proti Izraeli bylo úspěšné, Německo by pravděpodobně odstoupilo a nevysílalo soutěž, uvedl zdroj z odvětví vysílání pro agenturu Reuters. Zdroje z izraelského vysílání KAN uvedly, že považují diskuse o vyloučení Izraele za neoprávněné a tvrdí, že KAN plně dodržuje pravidla EBU. Ve středu, s předstihem před valným shromážděním EBU, vysílací společnost vydala tiskovou zprávu, která potvrdila, že pokračuje v přípravách na ročník 2026.

Související

Nemo (Foto: Corinne Cumming / EBU)

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Eurovision Song Contest (foto: Andres Putting (EBU))

Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele

Island se stal pátou zemí, která oznámila, že se nezúčastní hudební soutěže Eurovision Song Contest 2026. K Islandu se již dříve připojily Španělsko, Irsko, Slovinsko a Nizozemsko, které se rozhodly odstoupit poté, co byla minulý týden oficiálně potvrzena účast Izraele v soutěži. Stefan Eiriksson, generální ředitel islandské národní televize RÚV, uvedl, že v současné situaci „není se soutěží spojován žádný mír ani radost“. Z tohoto důvodu se rozhodli z akce stáhnout.

Více souvisejících

eurovize

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 6 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán

Ledovka způsobila v pátek ráno a dopoledne velké problémy v automobilové dopravě. Dálnici D1 uzavřela hromadná nehoda nejméně dvou desítek vozidel. V Jihomoravském kraji byl dokonce vyhlášen traumaplán. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy