Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Země jako Irsko, Španělsko, Nizozemsko a Slovinsko oznámily, že budou Eurovizi bojkotovat, pokud se Izrael zúčastní. Naopak Německo naznačilo, že by se stáhlo v případě, že by byl Izrael ze soutěže vyloučen. Zasedání následuje po pokusech protiizraelských protestujících narušit ročníky 2024 a 2025 kvůli vysokému počtu obětí mezi Palestinci v Gaze.

Během letošního finále ve švýcarské Basileji se dvě osoby pokusily vniknout na pódium a polít izraelského soutěžícího Yuvala Raphaela barvou. Byli zadrženi členy štábu a později zatčeni. Raphael, který přežil útok Hamásu ze 7. října 2023, nakonec v soutěži obsadil druhé místo, a to po přesvědčivém vítězství ve veřejném hlasování. Tento výsledek nicméně vyvolal negativní reakce z jiných zemí. Ty tvrdily, že izraelská vláda uměle zvýšila svou pozici pomocí rozsáhlé placené reklamní kampaně, která nabádala lidi napříč Evropou, aby hlasovali pro jejich píseň. Izrael na tato obvinění nereagoval, ale často argumentuje, že čelí celosvětové pomlouvačné kampani.

Minulý měsíc organizátoři Eurovize oznámili, že zpřísňují pravidla hlasování soutěže, aby omezili vliv vlád na výsledky. Evropská vysílací unie (EBU), aniž by jmenovala Izrael, uvedla, že bude "odrazovat od nepřiměřených propagačních kampaní", zejména pokud jsou "uskutečňovány nebo podporovány třetími stranami, včetně vlád nebo vládních agentur". EBU také oznámila, že fanoušci budou moci odevzdat maximálně 10 hlasů namísto dřívějších 20, a že budou přijata opatření ke zlepšení detekce "podvodné nebo koordinované hlasovací aktivity". EBU vyjádřila velkou naději, že tento soubor opatření ujistí členy, že byla přijata silná opatření na ochranu neutrality a nestrannosti soutěže.

Existuje naděje, že nová pravidla budou dostatečná k utišení obav účastníků ohledně izraelské přítomnosti v soutěži. Balíček bude předložen členům EBU na čtvrtečním pololetním valném shromáždění. Pokud je změny nepřesvědčí, proběhne hlasování o budoucnosti Izraele.

Natalija Gorščak, prezidentka řídící rady slovinského vysílání RTV, uvedla pro BBC News, že očekává, že takové hlasování by dopadlo ve prospěch Izraele. Pokud by se tak stalo, Slovinsko by odmítlo soutěž vysílat i se jí účastnit. Řekla, že ačkoli jsou fanoušci ve Slovinsku zklamaní, je nutné se držet principů. "Někdy musíme být na správné straně historie a toto je ten okamžik," dodala. Expert na Eurovizi Paul Jordan označil situaci za "skutečný krizový bod pro Eurovizi a EBU". Poznamenal, že zde "nejsou žádní vítězové" a je velká škoda, že něco, co má být apolitické, se stalo "politickým fotbalem".

Hlasování o účasti Izraele bylo původně naplánováno na listopad, ale bylo zrušeno po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy 10. října. Roland Weissman, generální ředitel rakouské vysílací společnosti ORF, která bude hostit příští ročník soutěže ve Vídni, následně odcestoval do Izraele na setkání s tamním týmem Eurovize a izraelským prezidentem Isaacem Herzogem. Tam novinářům řekl, že Izrael je "neodlučitelnou součástí Eurovize".

S tím však někteří nesouhlasí. Španělsko, jedna ze zemí "Velké pětky" přispívající významnými finančními prostředky a diváckou základnou, slíbilo, že odstoupí, pokud bude Izrael soutěžit, s tvrzením, že země soutěž politicky zneužila. Prezident španělské vysílací společnosti RTVE před parlamentní komisí uvedl, že považuje účast Izraele za "neudržitelnou" a označil jeho činy v Gaze za genocidu. Řekl, že i když je Eurovize soutěž, "lidská práva nejsou soutěž". Izrael trvale popírá obvinění z genocidy v Gaze, kde podle zdravotnických úřadů řízených Hamásem počet obětí přesáhl 70 000. Pokud by hlasování proti Izraeli bylo úspěšné, Německo by pravděpodobně odstoupilo a nevysílalo soutěž, uvedl zdroj z odvětví vysílání pro agenturu Reuters. Zdroje z izraelského vysílání KAN uvedly, že považují diskuse o vyloučení Izraele za neoprávněné a tvrdí, že KAN plně dodržuje pravidla EBU. Ve středu, s předstihem před valným shromážděním EBU, vysílací společnost vydala tiskovou zprávu, která potvrdila, že pokračuje v přípravách na ročník 2026.

Související

Eurovision Song Contest (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize má bulharskou vítězku. Žižka doplatil i na technické potíže

Další ročník Eurovize je minulostí. Nejnovější vítězkou je bulharská zpěvačka Dara, úspěch jí přinesla píseň Bangaranga. Druhé místo patří Izraeli a třetí příčku obsadil zástupce Rumunska. Zastoupení ve finále mělo i Česko. Daniel Žižka se potýkal s technickými problémy, nakonec skončil šestnáctý. 
Nemo (Foto: Corinne Cumming / EBU)

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Více souvisejících

eurovize

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy