Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Kreml ve středu potvrdil, že Putin sice přijal některé americké návrhy zaměřené na ukončení války, a je připraven v práci na kompromisu pokračovat, ale "kompromisy se dosud nenašly". Obě strany se dohodly, že nebudou zveřejňovat podstatu rozhovorů, ovšem přinejmenším jedna zásadní překážka k urovnání zůstává. Jde o osud čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje. Ruský představitel řekl novinářům, že v otázce území "zatím nebylo nalezeno kompromisní řešení", bez kterého Kreml nevidí "žádné řešení krize".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kategoricky vyloučil jakékoliv územní ústupky ve prospěch Ruska. Ve středu uvedl, že jeho tým se připravuje na setkání ve Spojených státech a dialog se zástupci Trumpa bude pokračovat. Důstojný mír je podle něj možný jen tehdy, pokud se zohlední zájmy Ukrajiny. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha se vyjádřil ostřeji a vyzval Putina, aby "přestal plýtvat časem světa".

Vyjednávání se zintenzivnila v obtížné chvíli pro Kyjev, který ztrácí půdu pod nohama na východní frontě a zároveň čelí největšímu korupčnímu skandálu od začátku války. Šéf kanceláře Zelenského, který vedl ukrajinskou delegaci na mírových rozhovorech, rezignoval v pátek poté, co u něj protikorupční vyšetřovatelé provedli domovní prohlídku. Mezitím ruský postup na východě Ukrajiny nabírá na rychlosti. Putin prohlásil, že Moskva je připravena bojovat dál, aby získala zbytek území, které si nárokuje, pokud se ho Kyjev nevzdá dobrovolně.

Kremlský poradce Jurij Ušakov, který se americko-ruských rozhovorů zúčastnil, médiím řekl, že "pokrok a povahu jednání ovlivnily úspěchy ruské armády na bojišti v posledních týdnech". V listopadu pronikl na veřejnost uniklý návrh amerického mírového plánu, který znepokojil ukrajinské a evropské představitele. Ti se obávali, že je příliš nakloněn požadavkům Moskvy. Návrh počítal s postoupením území Rusku, znovupřijetím Ruska do G8 a zákazem vstupu Ukrajiny do NATO. Evropské státy pak přišly s vlastním protinávrhem. Na jednáních v Ženevě Spojené státy a Ukrajina prohlásily, že vytvořily aktualizovaný a upravený mírový rámec pro ukončení války.

Putin v úterý obvinil evropské mocnosti ze snahy potopit mírová jednání tím, že navrhují pro Moskvu absolutně nepřijatelné ideje. Zároveň pohrozil, že je Rusko připraveno na válku s Evropou, pokud by ji zahájila. Ukrajina a její evropští spojenci na oplátku obvinili Putina z předstírání zájmu o mír. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper ve středu prohlásila, že Rusko by mělo "ukončit vychloubání a krveprolití a být připraveno zasednout k jednacímu stolu a podpořit spravedlivý a trvalý mír". Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna na setkání evropských ministrů NATO prohlásil, že Putin nezměnil kurs, tlačí agresivněji na bojišti a zjevně si žádný mír nepřeje. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že partneři Ukrajiny budou i nadále dodávat vojenskou pomoc, aby byl na Moskvu udržován tlak.

Evropská komise ve středu také oznámila, že pokročí s kontroverzními plány na financování Ukrajiny úvěrem zajištěným zmrazenými ruskými aktivy. Jako ústupek obavám vzneseným Belgií, kde se většina těchto aktiv nachází, navrhla evropská exekutiva také možnost úvěru EU založeného na společné půjčce. Lídři EU mají o těchto možnostech rozhodnout koncem tohoto měsíce, protože Ukrajina čelí hrozící finanční krizi.

Jinde ve středu Valné shromáždění OSN vyzvalo k okamžitému a bezpodmínečnému návratu ukrajinských dětí "násilně přemístěných" do Ruska. Ukrajina obviňuje Rusko z únosu nejméně 20 000 dětí od začátku konfliktu v únoru 2022. Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci v poměru 91 hlasů pro a 12 proti, přičemž 57 zemí se zdrželo. Rusko bylo mezi těmi, které opatření odmítly.