Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.
Ukrajinský lídr zdůraznil, že podepíše pouze takovou dohodu, která bude „silná“ a plně zachová suverenitu země. „Chceme konec války, nikoli konec Ukrajiny,“ prohlásil v emotivním dvacetiminutovém projevu. Podle něj sice mezinárodní společenství argumenty Kyjeva slyší, ale zatím je plně neakceptovalo, což je hlavní důvod, proč dohoda stále není kompletní.
V projevu Zelenskyj poděkoval téměř všem evropským zemím za jejich neustávající podporu, ovšem s jednou výraznou výjimkou. Zcela vynechal Maďarsko a v narážce na postoj Budapešti prohlásil, že pro Ukrajinu nebude uspokojivý žádný „papír ve stylu Budapešti“. Odkázal tím na historické zkušenosti s neúčinnými bezpečnostními zárukami.
Zatímco prezident mluvil o míru, realita na bojišti zůstává krutá. Jen během silvestrovské noci Rusko vyslalo na Ukrajinu přes 200 útočných dronů. Útoky zasáhly řadu regionů od Volyně až po Charkov. Zelenskyj v této souvislosti na síti X apeloval na spojence, aby urychlili dodávky protivzdušné obrany přislíbené Spojenými státy na konci prosince.
Prezident také varoval před lživou diplomacií Kremlu. Putinův požadavek na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu označil za pouhou past. „Buď svět zastaví ruskou válku, nebo Rusko zatáhne svět do své války,“ dodal rázně. Ukrajinci jsou podle něj po pěti letech války vyčerpaní, ale rozhodně nejsou připraveni se vzdát.
Další důležité kolo mezinárodních jednání o budoucnosti konfliktu je naplánováno na 6. ledna ve Francii. Tam by se měli setkat klíčoví světoví lídři, aby prodiskutovali právě oněch zbývajících 10 procent mírového plánu, o kterých Zelenskyj mluvil jako o rozhodujících pro budoucí životy milionů lidí.
Související
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 3 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 4 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 6 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 7 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 8 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 9 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 11 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák