Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Séjourné, který vyrůstal ve Španělsku a Argentině, zdůraznil, že obchodní politika spadá do výlučné kompetence Evropské komise. Připomněl jednotu, kterou blok ukázal už v minulosti v souvislosti s Grónskem. Podle něj Unie nedovolí, aby byl jednotlivý člen vystaven hospodářskému nátlaku kvůli svým politickým postojům.

Španělský premiér Pedro Sánchez na Trumpovy výhrůžné komentáře reagoval velmi přímočaře. Prohlásil, že Španělsko nebude komplicem v něčem, co považuje za špatné pro svět, a to ani pod hrozbou represálií. Solidaritu Madridu vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který kritizoval metody ekonomického donucování.

Napětí však nepanuje pouze na lince s Washingtonem. Madrid vyjádřil nespokojenost i s postojem německého kancléře Friedricha Merze. Ten se během své návštěvy v Bílém domě postavil na stranu Trumpa a své španělské partnery před jeho kritikou nijak nehájil, což vyvolalo v evropských kuloárech značné rozhořčení.

V důsledku vyostřených vztahů se zákonodárci v Evropském parlamentu rozhodli prodloužit zmrazení implementace obchodní dohody mezi EU a USA. Práce na legislativních návrzích byly pozastaveny poté, co Trump pohrozil novými cly a opětovně projevil zájem o převzetí Grónska, které zůstává poloautonomním dánským územím.

Zatímco se transatlantické vztahy ocitají na bodu mrazu, Evropská komise představila plány na posílení konkurenceschopnosti vlastního průmyslu. Cílem je zbavit se závislosti na levném čínském dovozu zavedením požadavků na lokální obsah. Z těchto pravidel by mohli těžit i partneři mimo Unii, jako je Velká Británie nebo Japonsko, pokud se jejich továrny nacházejí na evropském území.

Navrhovaný systém „Made in Europe“ by vyžadoval, aby firmy investující více než 100 milionů eur prokázaly, že polovina jejich zaměstnanců je z Evropy a většina kapitálu má evropský původ. Tento posun k pravidlům založeným na poloze továren namísto národnosti vlastníků je vnímán jako vítězství pro země jako Německo a Irsko, které jsou silně závislé na globálních dodavatelských řetězcích a zahraničních investicích.

Evropa se tak momentálně nachází v kleštích: na jedné straně čelí agresivní obchodní politice Donalda Trumpa a na straně druhé se snaží o dekarbonizaci a průmyslovou nezávislost. Prioritou však zůstává diplomatická ochrana členských států před vnějšími hrozbami, zatímco pokračují repatriační lety z krizové oblasti Blízkého východu.