Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Kromě vyslání letadlové lodi Francie posiluje také bezpečnost Kypru, kam směřují protiletadlové systémy a radary. Tato pomoc přichází v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů na britskou základnu na ostrově. Paříž tak doplňuje vojenskou přítomnost Řecka, které do oblasti již vyslalo své stíhačky F-16 a fregaty, čímž se snaží zajistit stabilitu v regionu zasaženém eskalujícím konfliktem.

Britské ministerstvo obrany mezitím informovalo o historicky prvním ostrém nasazení letounů F-35B, které sestřelily nepřátelské drony nad Jordánskem, Irákem a Katarem. Britské síly se aktivně podílejí na ochraně regionálních spojenců v rámci koordinované obranné akce. Do operací byly zapojeny také stíhačky Typhoon a tankovací letouny Voyager, přičemž jedna z íránských útočných střel byla zneškodněna nad Katarem.

Americký prezident Donald Trump ve Washingtonu obhajoval zahájení úderů tvrzením, že Írán se chystal zaútočit jako první. Během schůzky s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že Spojené státy a Izrael zasáhly Írán na těch nejvhodnějších místech. Podle Trumpa je íránská armáda v troskách, nemá funkční námořnictvo, letectvo ani systémy protivzdušné obrany.

Vojenská operace si však vybírá krutou daň na životech. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo od začátku konfliktu zabito nejméně 787 lidí. Neotřesnější událostí se stal přímý zásah dívčí základní školy v jihovíránském Minábu, který nepřežilo 168 lidí. Navzdory těmto civilním ztrátám Trump trvá na tom, že americká armáda postupuje systematicky a efektivně.

Donald Trump také nešetřil ostrou kritikou na adresu evropských spojenců. Britského premiéra Keira Starmera označil za velmi nespolupracujícího, protože se Británie přímo nezapojila do ofenzivy. Trumpovi vadilo, že trvalo několik dní, než USA dostaly povolení k přistání na britských základnách. S narážkou na historické spojenectví dodal, že Starmer rozhodně není žádný Winston Churchill.

Ještě tvrdší postoj zaujal prezident USA vůči Španělsku, se kterým zastavil obchodní styky. Madrid totiž odmítl povolit americké armádě využití svých základen pro mise související s útoky v Íránu. Trump nařídil ministrovi financí Scottu Bessentovi, aby ukončil veškerá jednání se Španělskem, a zemi označil v kontextu alianční spolupráce za naprosto příšernou.

Na Blízkém východě mezitím pokračují izraelské údery v Teheránu a Bejrútu zaměřené na vojenské cíle a pozice Hizballáhu. Izraelská armáda také zasáhla budovu íránského Shromáždění znalců, instituce odpovědné za výběr příštího nejvyššího vůdce. I když budova nebyla v době útoku využívána a obešla se bez obětí, jde o symbolicky velmi silný zásah do íránských mocenských struktur.

V reakci na odvetné íránské útoky na americké cíle uzavřely Spojené státy své ambasády v několika zemích regionu a vyzvaly své občany k okamžitému odjezdu. Trump spekuloval o budoucím vedení Íránu po eliminaci ajatolláha Chameneího. Za ideální scénář považuje převzetí moci někým umírněným přímo z Íránu, zatímco nejhorší variantou by pro něj byl nástupce s podobně radikálními postoji, jako měl předchozí vůdce.