Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

V ruských politických kruzích vyvolala Chameneího smrt okamžité vzpomínky na konec libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011. Putin byl tehdy podle svědků naprosto zdrcen a rozhořčen záběry zakrváceného Kaddáfího, které obletěly svět po zásahu jednotek NATO. Právě tento okamžik je považován za zlomový bod v Putinově kariéře, po kterém se definitivně odvrátil od Západu a začal tvrdě potlačovat domácí opozici v obavě z řízené změny režimu.

Současné události, kdy po venezuelském Nicolási Madurovi padl v krátkém sledu i Chameneí, posilují pocit izolace v Kremlu. Ruská propaganda v reakci na tyto události přitvrdila a někteří komentátoři dokonce porušili neformální pravidlo nekritizovat přímo Donalda Trumpa. Například Dmitrij Medveděv prohlásil, že útok na Írán odhalil Trumpovu pravou tvář, a moderátor Vladimir Solovjov přirovnal chování USA k predátorovi, který svou kořist ukolébá diplomacií, než jí skočí po krku.

Ultranacionalističtí myslitelé v Rusku otevřeně varují, že Washington systematicky likviduje ruské spojence a Moskva může být další na řadě. Tato rétorika se promítá i do vnímání mírových rozhovorů o Ukrajině, které USA zprostředkovávají. Podle těchto hlasů je vyjednávání s nepřítelem, který takto brutálně odstraňuje své odpůrce, extrémně nebezpečné a Kreml by měl být ve střehu před jakýmkoliv pokusem o podobný scénář na domácí půdě.

Oficiální prohlášení Kremlu však zůstávají o poznání diplomatičtější než výkřiky v televizi. Mluvčí Dmitrij Peskov sice vyjádřil hluboké zklamání nad selháním rozhovorů s Íránem, zároveň se ale snažil udržet konstruktivní tón ohledně snah USA o mír na Ukrajině. Putin se v tomto ohledu projevuje jako pragmatik, který nehodlá riskovat vlastní pozici nebo cíle na ukrajinském bojišti kvůli ochraně zájmů Teheránu nebo jiných partnerů.

Krize v Íránu navíc přináší Moskvě určité strategické výhody, jako je perspektiva vyšších cen ropy nebo odvrácení pozornosti Washingtonu od války na Ukrajině. Napětí mezi Evropou a USA v otázce postupu na Blízkém východě hraje Rusku do karet a pomáhá posilovat narativ o nebezpečí západní hegemonie. Putin navíc na rozdíl od Chameneího disponuje jaderným arzenálem, který považuje za hlavní pojistku proti vnějšímu zásahu.

Navzdory jadernému odstrašování zůstává největší hrozbou pro Putina vnitřní stabilita a případné palácové intriky. Historické paralely ukazují, že autokrati, kteří u moci setrvávají desítky let, často čelí buď zatčení, nebo násilnému konci. Paranoia z režimní změny tak Putina pravděpodobně povede k ještě větší uzavřenosti a nekompromisnímu postupu v ukrajinském konfliktu, který vnímá jako klíč ke svému politickému přežití.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 1 hodinou

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 2 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím nehodlá zabývat složením české delegace na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře, kam chce stále jet i prezident Petr Pavel. Hlava státu v minulém týdnu poslala dopis premiérovi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy