ANALÝZA | Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

Íránské vedení se nachází v hlubokém rozvratu po zprávách o smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Spolu s ním mělo v úvodní fázi letecké kampaně zahynout dalších 48 klíčových představitelů režimu. Pro zemi, která od revoluce v roce 1979 zažila pouze jedno předání moci, to znamená kritické narušení řetězce velení.

Míru chaosu v Teheránu potvrzuje i vyjádření íránského ministra zahraničí o pravděpodobné izolaci armádních jednotek. Tyto útvary mohou v současnosti jednat samostatně, aniž by měly kontakt s nadřízenými strukturami. Panuje nejistota ohledně toho, kdo v tuto chvíli v Íránu skutečně drží moc a činí zásadní rozhodnutí.

Režim se sice pokouší své stoupence uklidnit zahájením procesu nástupnictví podle ústavy, ale jeho efektivita je nejistá. Rozhodovací pravomoci by měla převzít prozatímní rada složená z prezidenta, předsedy soudního dvora a vybraného duchovního. Žádný z těchto činitelů se však dosud neobjevil na veřejnosti a útoky na vedení země nadále pokračují.

Absence jasného nástupce Alího Chameneího může v následujících týdnech dále oslabit základy islámské republiky. Nadějný kandidát Ebráhím Raísí zahynul před dvěma lety při havárii vrtulníku a Chameneího syn Modžtaba čelí mnoha překážkám. Raketové údery byly navíc hlášeny i v blízkosti místa, kde se údajně zdržuje bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Írán na tyto údery odpovídá raketovou palbou směřující na Izrael, americká zařízení a civilní cíle v Perském zálivu. Prioritou spojeneckých velitelů je nyní likvidace íránských odpalovacích zařízení, která limitují intenzitu útoků. Írán disponuje velkými zásobami raket krátkého a středního doletu, které jsou před použitím často skryté a rozptýlené.

Nečekaným vývojem je íránské rozhodnutí útočit na civilní infrastrukturu, hotely a rezidence v arabských státech Perského zálivu. Země jako Saúdská Arábie, Emiráty či Katar se původně chtěly držet stranou tohoto ozbrojeného střetu. Íránské útoky je však vtahují do dění a nutí je odložit politické neshody tváří v tvář společné hrozbě.

Postupně se formuje širší koalice, do níž se vedle USA zapojilo pět států Zálivu a Jordánsko. Tyto země společně odsoudily íránské kroky a potvrdily své právo na sebeobranu. Británie, Francie a Německo navíc naznačily, že by se mohly připojit k úderům proti íránským skladům raket a bezpilotních letounů.

Rusko a Čína, které byly dříve považovány za strategické partnery Íránu, zatím zůstávají spíše v ústraní. Moskva nemá kapacity na to, aby nahradila zničenou íránskou protivzdušnou obranu, a Peking se omezil na verbální odsouzení útoků. Teherán se tak v aktuální situaci nemůže na pomoc svých dřívějších spojenců plně spoléhat.

Asymetrické nástroje Íránu, jako jsou kybernetické operace nebo blokáda námořních cest, se zatím výrazněji neprojevily. Íránští představitelé dokonce ustoupili od svých výhrůžek ohledně uzavření Hormuzského průlivu. Libanonský Hizballáh je oslaben a milice v Iráku sice podnikají výpady, ale irácké vedení se snaží držet zemi mimo ohnisko konfliktu.

Energetické trhy reagovaly na eskalaci desetiprocentním nárůstem cen ropy hned po nedělním otevření burz. OPEC pod vedením Saúdské Arábie sice souhlasil se zvýšením produkce, ale nejistota v dopravě vliv na ceny nadále udržuje. Spojené státy jsou však díky své pozici největšího světového producenta ropy odolnější vůči šokům než v minulosti.

Vojenská převaha Spojených států v oblasti konvenčních sil, letectva a logistiky zůstává drtivá. Tato dominance by mohla časem ovlivnit íránské kalkulace a posílit pragmatičtější hlasy při očekávané transformaci tamního vedení. Je však pravděpodobné, že i noví íránští lídři zůstanou věrni ideologii nepřátelství vůči Západu.

V současné chvíli konflikt postrádá jasný bod ukončení nebo diplomatickou cestu k deeskalaci napětí. I v případě lidového povstání proti zbytkům režimu lze očekávat, že se jej vládní síly pokusí brutálně potlačit. Zůstává otevřenou otázkou, zda by Spojené státy v takovém případě použily své letectvo k odstrašení dalších represí vůči obyvatelstvu.

Související

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.
GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.

Více souvisejících

Írán ,  Armáda Írán

Aktuálně se děje

před 56 minutami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

před 2 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

před 3 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

před 4 hodinami

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

před 5 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

před 7 hodinami

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

před 8 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

před 9 hodinami

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

před 13 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

před 15 hodinami

včera

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

včera

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

včera

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

včera

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy