Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.
Íránské vedení se nachází v hlubokém rozvratu po zprávách o smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Spolu s ním mělo v úvodní fázi letecké kampaně zahynout dalších 48 klíčových představitelů režimu. Pro zemi, která od revoluce v roce 1979 zažila pouze jedno předání moci, to znamená kritické narušení řetězce velení.
Míru chaosu v Teheránu potvrzuje i vyjádření íránského ministra zahraničí o pravděpodobné izolaci armádních jednotek. Tyto útvary mohou v současnosti jednat samostatně, aniž by měly kontakt s nadřízenými strukturami. Panuje nejistota ohledně toho, kdo v tuto chvíli v Íránu skutečně drží moc a činí zásadní rozhodnutí.
Režim se sice pokouší své stoupence uklidnit zahájením procesu nástupnictví podle ústavy, ale jeho efektivita je nejistá. Rozhodovací pravomoci by měla převzít prozatímní rada složená z prezidenta, předsedy soudního dvora a vybraného duchovního. Žádný z těchto činitelů se však dosud neobjevil na veřejnosti a útoky na vedení země nadále pokračují.
Absence jasného nástupce Alího Chameneího může v následujících týdnech dále oslabit základy islámské republiky. Nadějný kandidát Ebráhím Raísí zahynul před dvěma lety při havárii vrtulníku a Chameneího syn Modžtaba čelí mnoha překážkám. Raketové údery byly navíc hlášeny i v blízkosti místa, kde se údajně zdržuje bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Írán na tyto údery odpovídá raketovou palbou směřující na Izrael, americká zařízení a civilní cíle v Perském zálivu. Prioritou spojeneckých velitelů je nyní likvidace íránských odpalovacích zařízení, která limitují intenzitu útoků. Írán disponuje velkými zásobami raket krátkého a středního doletu, které jsou před použitím často skryté a rozptýlené.
Nečekaným vývojem je íránské rozhodnutí útočit na civilní infrastrukturu, hotely a rezidence v arabských státech Perského zálivu. Země jako Saúdská Arábie, Emiráty či Katar se původně chtěly držet stranou tohoto ozbrojeného střetu. Íránské útoky je však vtahují do dění a nutí je odložit politické neshody tváří v tvář společné hrozbě.
Postupně se formuje širší koalice, do níž se vedle USA zapojilo pět států Zálivu a Jordánsko. Tyto země společně odsoudily íránské kroky a potvrdily své právo na sebeobranu. Británie, Francie a Německo navíc naznačily, že by se mohly připojit k úderům proti íránským skladům raket a bezpilotních letounů.
Rusko a Čína, které byly dříve považovány za strategické partnery Íránu, zatím zůstávají spíše v ústraní. Moskva nemá kapacity na to, aby nahradila zničenou íránskou protivzdušnou obranu, a Peking se omezil na verbální odsouzení útoků. Teherán se tak v aktuální situaci nemůže na pomoc svých dřívějších spojenců plně spoléhat.
Asymetrické nástroje Íránu, jako jsou kybernetické operace nebo blokáda námořních cest, se zatím výrazněji neprojevily. Íránští představitelé dokonce ustoupili od svých výhrůžek ohledně uzavření Hormuzského průlivu. Libanonský Hizballáh je oslaben a milice v Iráku sice podnikají výpady, ale irácké vedení se snaží držet zemi mimo ohnisko konfliktu.
Energetické trhy reagovaly na eskalaci desetiprocentním nárůstem cen ropy hned po nedělním otevření burz. OPEC pod vedením Saúdské Arábie sice souhlasil se zvýšením produkce, ale nejistota v dopravě vliv na ceny nadále udržuje. Spojené státy jsou však díky své pozici největšího světového producenta ropy odolnější vůči šokům než v minulosti.
Vojenská převaha Spojených států v oblasti konvenčních sil, letectva a logistiky zůstává drtivá. Tato dominance by mohla časem ovlivnit íránské kalkulace a posílit pragmatičtější hlasy při očekávané transformaci tamního vedení. Je však pravděpodobné, že i noví íránští lídři zůstanou věrni ideologii nepřátelství vůči Západu.
V současné chvíli konflikt postrádá jasný bod ukončení nebo diplomatickou cestu k deeskalaci napětí. I v případě lidového povstání proti zbytkům režimu lze očekávat, že se jej vládní síly pokusí brutálně potlačit. Zůstává otevřenou otázkou, zda by Spojené státy v takovém případě použily své letectvo k odstrašení dalších represí vůči obyvatelstvu.
Související
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 3 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 6 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák