Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Zatímco Kypr trvá na neutralitě, sousední Libanon se ocitá v extrémně riskantní situaci. Útok hnutí Hizballáh na Izrael je v Bejrútu podle CNN vnímán jako „pokus o sebevraždu“ celé skupiny i země. Libanon se dosud nevzpamatoval z ničivého konfliktu před 18 měsíci, který ochromil infrastrukturu a zničil mnoho bašt Hizballáhu. Mnoho Libanonců má pocit, že skupina upřednostnila íránské zájmy před národními, a tisíce lidí nyní opět prchají ze svých domovů a hledají útočiště v ulicích.

Konflikt se však netyká jen Levanty; Írán masivně útočí i na své sousedy v Perském zálivu. Nad Abú Zabí se místo turistických letadel objevují kondenzační stopy balistických raket. Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů v neděli oznámilo, že doposud zneškodnilo 165 balistických střel, dvě střely s plochou dráhou letu a celkem 541 íránských dronů. Útoky zasáhly i Bahrajn, kde obyvatele probudily desítky explozí a sirény oznamující údery v blízkosti letiště.

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí sice popřel, že by Teherán cílil na své sousedy, a tvrdí, že terčem je pouze americká přítomnost v regionu, realita na zemi však vypadá jinak. Kvůli mezerám v protivzdušné obraně jsou sporadicky zasahovány luxusní hotely, nákupní centra i obytné výškové budovy. Mnohé škody jsou způsobeny dopadajícími troskami sestřelených raket, ale opakované údery na civilní letiště v Bahrajnu a Emirátech naznačují, že nejde o náhodu.

Perský záliv se tak stal dějištěm trestných akcí za dlouhodobé partnerství těchto států s Washingtonem. Íránští lídři se v minulosti neúspěšně pokoušeli přesvědčit arabské monarchie, aby vypověděly americké námořnictvo a přijaly Írán jako svého „ochránce“. Pro konzervativní dynastie v regionu je však revoluční horlivost Islámské republiky nepřijatelná a současná eskalace pravděpodobně definitivně zablokovala jakoukoli možnost normálních vztahů s nynějším íránským vedením.

Relativně lehčeji vyvázly Saúdská Arábie a Omán, ačkoliv ani ty nezůstaly ušetřeny. Ománský komerční přístav Duqm zasáhl dron, což je o to citlivější, že Maskat dlouhodobě působil jako prostředník v jaderných rozhovorech mezi USA a Íránem. Saúdská Arábie zase ostře odsoudila „zbabělé“ útoky na Rijád a východní provincii, které se její obraně podařilo úspěšně zachytit. Rijád zdůraznil, že tyto agrese nelze ospravedlnit žádnou záminkou.

Situace v Zálivu je nyní bezprecedentní, ačkoliv Írán útočil na své sousedy již dříve, například v roce 2019 na ropná zařízení Aramco. Nyní však probíhá závod s časem, kdy se USA a Izrael snaží zničit íránské odpalovací kapacity dříve, než budou vypuštěny další vlny raket. Íránské revoluční gardy (IRGC) stojí před dilematem, zda vrhnout všechny síly do masivního útoku na americkou válečnou loď, nebo šetřit arzenál a čekat, až spojencům dojdou nákladné obranné střely.

Budoucnost regionu zůstává nejistá. Pokud íránský režim přežije tuto válku, Washington bude pravděpodobně opět trvat na svých třech klíčových požadavcích: zastavení jaderného programu, ukončení vývoje balistických raket a konec podpory milicím jako Hizballáh, Hamás či Hútiové. Zatímco v Ženevě bylo v jednáních o jádru dosaženo určitého pokroku, ostatní body Írán odmítá diskutovat.