Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Situace v regionu vyvolala mezi Čechy značnou nervozitu, což dokazují data z registračního systému Drozd. Ten slouží k evidenci turistů a poskytování krizových informací. Zatímco v sobotu ráno bylo ve Spojených arabských emirátech přihlášeno kolem osmi set lidí, do nedělního dopoledne se tento počet vyšplhal na 3 500. Další stovky občanů jsou registrovány v Ománu, Jordánsku či Izraeli, zatímco v samotném Íránu jsou evidovány čtyři osoby.

Kvůli kritickému vývoji svolal ministr Macinka na nedělní patnáctou hodinu krizový štáb ministerstva zahraničí. Hlavním tématem jednání je řešení logistických problémů, které způsobuje uzavřený vzdušný prostor nad mnoha státy regionu. Šéf diplomacie potvrdil, že je v neustálém kontaktu s premiérem i ministrem obrany, aby koordinovali záchranné operace.

V plánu jsou především repatriační lety určené pro lidi nacházející se v Izraeli. Protože odlety přímo z izraelského území nejsou kvůli bezpečnosti možné, budou Češi přepraveni autobusy do sousedního Egypta. Právě z egyptských letišť by pak měly odstartovat speciály, které české občany dopraví zpět do vlasti. Tato operace bude vyžadovat precizní koordinaci pozemní i letecké dopravy.

Česká republika nebude při repatriacích postupovat sama. Ministr Macinka uvedl, že pomoc bude koordinována se Slovenskem, které podobné kroky oznámilo již dříve. Pro účely návratu občanů má česká strana připravenou značnou kapacitu letecké techniky, konkrétně dva Airbusy a osm transportních letounů CASA, které jsou schopny operovat i v náročnějších podmínkách.

Ministr zároveň apeloval na všechny Čechy v regionu, aby nepropadali panice. I když je doprava momentálně komplikovaná kvůli zrušeným letům, státní aparát je připraven jednat. K výzvě se připojil i bývalý ministr Martin Dvořák, který ujistil, že zaměstnanci ambasád jsou v plném nasazení a pracují na maximum, aby situaci zvládli. Podle něj by se poměry měly v dohledné době stabilizovat.

Kromě bezprostřední pomoci se debata stočila i k politické budoucnosti Íránu. Macinka varoval, že příštích 48 hodin bude klíčových. Podle něj hrozí buď úplný rozpad stávajícího režimu, nebo jeho převzetí radikálními revolučními gardami. V druhém případě by v zemi pravděpodobně nastala tvrdá vojenská diktatura, což by mělo fatální důsledky pro stabilitu celého Blízkého východu.

Česká diplomacie pracuje se třemi scénáři dalšího vývoje. Optimistická varianta počítá s rychlým zklidněním a mírnějšími odvetami. Druhá verze předpokládá silnější zapojení USA a třetí, nejtemnější scénář, mluví o plnohodnotné válce. V takovém případě by Írán mohl aktivovat své spojence, jako jsou Hamás, Hizballáh či jemenští Húsíové, a zaútočit na americké základny.

V souvislosti s rizikem aktivace íránských buněk v zahraničí Česká republika preventivně posílila ostrahu vybraných strategických míst. Ministr Macinka připomněl, že podle íránské ústavy by sice mělo dojít k volbě nového vůdce, ale v současné chaotické situaci je nepravděpodobné, že by se volební orgány mohly v klidu sejít a rozhodnout o nástupnictví.

Europoslanec Alexandr Vondra v diskusi doplnil, že smrt ajatolláha představuje pro Íránce jedinečnou příležitost ke změně režimu. I když nepředpokládá, že se vše vyřeší během dvou dnů, vidí v íránské společnosti silné podhoubí pro demokratické reformy. Podle něj budou útoky spojenců směřovat k oslabení revolučních gard, aby lidé v íránských městech mohli překonat strach a prosadit politickou transformaci.