Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Prezident ve svém prohlášení zdůraznil, že íránský vůdce nedokázal uniknout vysoce sofistikovaným sledovacím systémům a zpravodajským službám. Operace, na které USA úzce spolupracovaly s Izraelem, byla vedena s chirurgickou přesností. Trump zároveň uvedl, že spolu s Chameneím zahynuli i další vysocí představitelé režimu, kteří se v danou chvíli nacházeli v zasaženém objektu v Teheránu.

Podle Bílého domu představuje tato událost největší šanci pro íránský lid, aby získal svou zemi zpět do vlastních rukou. Trump naznačil, že cílem vojenské operace je úplné svržení teheránské vlády. Americká administrativa má prý zprávy o tom, že mnoho příslušníků Íránských revolučních gard (IRGC), armády i policie již odmítá bojovat a žádá Spojené státy o imunitu.

Prezident vyslal jasný vzkaz íránským ozbrojeným složkám: pokud se nyní v klidu spojí s íránskými vlastenci, mohou získat amnestii. V opačném případě je čeká smrt. Trump vyjádřil naději, že proces transformace země začne brzy, a dodal, že Írán byl během jediného dne vojensky téměř zdevastován. Intenzivní a přesné bombardování však bude podle něj pokračovat po celý týden, dokud nebude dosaženo cíle.

Zatímco Trump oslavuje smrt ajatolláha, Teherán se snaží situaci uklidnit a tvrdí, že jeho vůdci jsou v bezpečí a v pořádku. Satelitní snímky pořízené před útokem a po něm však jasně ukazují rozsáhlé poškození Chameneího sídla v íránské metropoli. Podle zpráv Íránského červeného půlměsíce si dosavadní útoky po celé zemi vyžádaly již více než 200 obětí.

Zprávy o smrti muže, který stál v čele Íránu od roku 1989, vyvolaly v některých částech země spontánní oslavy. Na sociálních sítích se objevilo ověřené video z města Karadž, kde lidé v ulicích oslavovali pád diktátora ještě předtím, než informaci oficiálně potvrdil Donald Trump. Chameneí byl pro své odpůrce symbolem represí, masových vražd a nespravedlnosti.

Alí Chameneí byl nejdéle sloužící hlavou státu na Blízkém východě. Během své šestatřicetileté vlády přeměnil Írán v energetickou supervelmoc, ale zároveň se stal úhlavním nepřítelem Izraele a Spojených států. Jeho zahraniční politika se soustředila na export islámské revoluce a podporu ozbrojených skupin v Sýrii, Iráku, Jemenu a Gaze, což v posledních dvou letech vedlo k otevřenému ozbrojenému konfliktu.

Írán na ranní útoky odpověděl bezprecedentní vlnou odvetných úderů po celém Blízkém východě. Cílem se staly americké vojenské základny, území Izraele a strategické body v Dubaji, Dauhá, Bahrajnu a Kuvajtu. Tyto útoky zasáhly hustě obydlené oblasti, ochromily leteckou dopravu v regionu a vážně narušily trasy pro přepravu ropy.

Spojené státy zatím nehlásí žádné americké oběti v důsledku bojových operací. Přesto jsou protiteroristické týmy FBI ve stavu nejvyšší pohotovosti a ministerstvo zahraničí doporučilo americkým občanům po celém světě dbát zvýšené opatrnosti. Situace zůstává extrémně napjatá a hrozí další eskalace násilí v globálním měřítku.

Představitelé Spojených arabských emirátů označili současný konflikt za historický okamžik pro Blízký východ. Zároveň však kritizovali světové lídry za to, že nedokázali zajistit stabilitu v regionu diplomatickou cestou. Region se nyní nachází na pokraji totální války, jejíž následky mohou být pro celý svět nepředvídatelné.

Alí Chameneí, který se narodil v roce 1939 v Mašhadu, byl jednou z klíčových postav íránské revoluce v letech 1978–1979. Po jejím úspěchu zastával řadu vysokých postů, včetně úřadu prezidenta během íránsko-irácké války. Jako nejvyšší vůdce upevňoval svou moc marginalizací opozice a tvrdým potlačováním četných protestů, které v zemi vypukly v posledních desetiletích.

Pod jeho vedením se Írán stal energetickou velmocí, ale zároveň čelil mezinárodní izolaci kvůli svému jadernému programu. Chameneí byl znám jako pragmatický zastánce tvrdé linie, který občasně uvolňoval restrikce pouze tehdy, pokud byla ohrožena stabilita jeho režimu. Kritici mu vyčítají militarizaci státu a odpovědnost za smrt mnoha novinářů a disidentů v íránských věznicích.

Aktuální ofenziva, kterou Donald Trump oznámil ze Floridy, je podle jeho slov vedena v zájmu nastolení míru na Blízkém východě i ve světě. Americký prezident se sice neobjevil na veřejnosti, ale jeho prohlášení na sociálních sítích jasně naznačuje, že Spojené státy nehodlají v útocích polevit, dokud nebude íránský režim definitivně odstraněn.

Demokraté i část republikánů v USA však vyjadřují znepokojení nad tím, že prezident zahájil takto rozsáhlou vojenskou akci bez předchozího schválení Kongresem. V Íránu mezi tím dál pokračuje informační blackout a konektivita internetu se pohybuje na kritické úrovni 4 %.