Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

K nejnovějšímu vyhrocení situace došlo ve čtvrtek večer, kdy síly Tálibánu zaútočily na pákistánské pozice podél 2 600 kilometrů dlouhé a sporné hranice. Kábul uvedl, že tyto útoky byly odvetou za pákistánské bombardování z minulého víkendu, které si v Afghánistánu vyžádalo nejméně 18 obětí. Pákistán na tento vývoj reagoval v pátek ráno spuštěním rozsáhlé operace s názvem „Ghazab Lil Haqq“ (Spravedlivý hněv).

Pákistánské nálety zasáhly strategické cíle včetně Kábulu, provincie Paktie a Kandaháru, který je považován za duchovní centrum Tálibánu a sídlo jeho vůdce Hibatulláha Áchundzády. Podle mluvčího Tálibánu Hamdulláha Fitrata si útoky vyžádaly 19 civilních obětí a 26 zraněných, přičemž většinu z nich tvoří ženy a děti. Pákistán však trvá na tom, že cílem byla výhradně afghánská obranná zařízení a vojenská stanoviště.

Údaje o vojenských ztrátách se u obou stran dramaticky rozcházejí. Pákistánská armáda tvrdí, že zneškodnila 274 bojovníků Tálibánu, 400 jich zranila a zničila 73 hraničních stanovišť. Naopak mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid uvedl, že afghánské síly zabily 55 pákistánských vojáků, zničily 19 vojenských základen a některé pákistánské vojáky dokonce zajaly živé. Tato čísla nelze v odlehlých oblastech nezávisle ověřit.

Významným posunem v taktice Tálibánu bylo nasazení bezpilotních letounů. Pákistánský důstojník potvrdil, že afghánské drony cílily na dělostřeleckou školu v Naušeře a vojenskou akademii v Abbottábádu. Ačkoliv Pákistán tvrdí, že všechny drony zneškodnil, schopnost Tálibánu zasáhnout cíle hlouběji v pákistánském vnitrozemí signalizuje novou úroveň ohrožení. Analytici upozorňují, že i komerčně dostupné drony upravené pro nesení výbušnin představují v rukou partyzánů účinnou zbraň.

Islamábád dlouhodobě obviňuje Kábul, že na svém území poskytuje útočiště hnutí Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP), známému jako pákistánský Tálibán. Pákistánský ministr informací Attaulláh Tarar označil afghánský režim za nelegitimní a obvinil jej z aktivního sponzorování přeshraničního terorismu. Vůdce TTP Mufti Noor Wali Mehsud tyto vazby v pátek nepřímo potvrdil, když vyzval své bojovníky k pomstě za pákistánskou „invazi“.

Násilí v regionu má vzestupnou tendenci. Podle pákistánských statistik bylo v roce 2025 při útocích ozbrojenců zabito více než 1 200 lidí, což je dvojnásobek oproti roku 2021, kdy se Tálibán chopil moci v Afghánistánu. Mnohé z těchto útoků jsou údajně prováděny americkými zbraněmi, které v zemi zanechaly jednotky USA při svém chaotickém odchodu. Tato skutečnost jen prohlubuje frustraci pákistánského vojenského velení.

Vojenský nepoměr mezi oběma státy je na první pohled obrovský. Pákistán disponuje jednou z nejsilnějších armád světa s přibližně 660 000 aktivními vojáky a moderním letectvem vybaveným stroji F-16 a JF-17. Afghánský Tálibán má k dispozici méně než 200 000 mužů a postrádá funkční letectvo. Tálibán však disponuje desetiletími zkušeností s asymetrickou válkou, v níž dokázal porazit i vojska NATO, a sází na partyzánskou taktiku a ideologické odhodlání.

Mezinárodní společenství sleduje eskalaci s velkými obavami. OSN vyzvala k okamžité deeskalaci, zatímco sousední Írán nabídl zprostředkování rozhovorů s odkazem na probíhající ramadán. Také Čína a Velká Británie apelovaly na obě strany, aby zachovaly klid a vyhnuly se dalším civilním obětem. Spojené státy vyjádřily podporu právu Pákistánu na obranu, zároveň však vyzvaly k dialogu.

Analytici varují, že pokud boje neskončí, může dojít k destabilizaci celého regionu. Abdul Basit ze singapurské univerzity S. Rajaratnam School upozornil, že případná odveta Afghánců se pravděpodobně zaměří na pákistánská městská centra, což by vyvolalo chaos. Přestože mluvčí Tálibánu Mudžáhid v pátek zopakoval, že si přejí řešení prostřednictvím dialogu, pákistánská strana svou rétoriku o otevřené válce zatím nezmírnila.