EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Evropští představitelé v této souvislosti vyjadřují obavy, že společná vojenská kampaň USA a Izraele povede k masivní spotřebě těchto raket. Americké síly je totiž nyní prioritně využívají k vlastní ochraně před íránskými údery. Ačkoliv zatím neexistují signály o okamžitém nedostatku, Zelenskyj zdůraznil, že dlouhá válka v regionu se nevyhnutelně podepíše na objemu dodávek pro ukrajinskou armádu.

Protivzdušná obrana představuje pro Ukrajince doslova otázku přežití. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že americké kapacity jsou nyní rozděleny mezi dvě horká bojiště. Pokud by nepřátelství na Blízkém východě trvalo několik měsíců, intenzita bojů by mohla kriticky omezit počet dostupných obranných prostředků, které Washington posílá do Kyjeva.

Kromě bezpečnostních rizik se Evropa připravuje také na citelný nárůst cen energií. Přestože většina ropy a plynu z Perského zálivu směřuje primárně do Asie, zablokování Hormuzského průlivu by vyvolalo okamžitý cenový šok na globálních trzích. To by mělo přímý dopad na evropskou ekonomiku, která se již nyní potýká s vysokými náklady a závislostí na zahraničních fosilních palivech.

Cena ropy typu Brent již v pondělí ráno reagovala na vypuknutí konfliktu prudkým nárůstem o více než 9 % a přiblížila se k hranici 80 dolarů za barel. Analytici varují, že i krátkodobý konflikt vnese do cen energetických komodit rizikovou přirážku. Pokud by však narušení dodávek v regionu trvalo několik týdnů, začalo by to nebezpečně vyčerpávat globální zásoby a logistické kapacity.

Evropská unie se v posledních letech snažila snížit svou závislost na ruských surovinách, což ji však učinilo zranitelnější vůči jiným dodavatelům. Současná krize odhaluje rizika rostoucí orientace na zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států a Kataru. Případné omezení dodávek z Kataru by mohlo paradoxně nahrát Rusku, které by se pokusilo zaplnit vzniklou mezeru na trhu.

Některé evropské země, například Polsko, jsou na dodávkách z Kataru závislé z 20 %. Polští představitelé sice tvrdí, že chybějící objemy lze nakoupit na spotovém trhu, celková nervozita v Evropě však roste. Diplomaté v Bruselu o riziku uzavření strategického průlivu intenzivně jednají, neboť tento koridor zajišťuje zhruba pětinu světového obchodu s ropou.

Jako strukturální řešení této nestability navrhují odborníci urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a zvýšení energetické účinnosti přímo v Evropě. Čím méně fosilních paliv bude kontinent dovážet, tím méně bude vystaven geopolitickým otřesům. Právě události jako útok na Írán podle nich ukazují, jak riskantní je současná energetická strategie evropských států.

Situace v roce 2026 je sice odlišná od té v roce 2022 díky vyšším rezervám, přesto některé země na Balkáně a ve východní Evropě stále nesplňují cíle pro nouzové zásoby ropy. To zvyšuje obavy z „momentu paniky“, pokud by se konflikt dále šířil. Kartel OPEC+ sice slíbil zvýšení produkce, ale to neřeší problém s fyzickou přepravou suroviny z Perského zálivu.

Vztahy mezi EU a USA jsou navíc zatíženy napětím, což komplikuje společný postup. Ukrajina tak sleduje dění v Íránu s velkými obavami nejen kvůli raketám Patriot, ale i kvůli možnému odklonu mezinárodní pozornosti. Celý svět nyní čeká, jak dlouho budou boje trvat a zda se podaří udržet klíčové obchodní trasy otevřené.