Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Napětí mezi republikánskou administrativou a španělskou socialistickou vládou trvá již delší dobu, ale veto ohledně využití strategických základen se stalo pověstnou poslední kapkou. Trump v rozhovoru s novináři nešetřil kritikou a uvedl, že s Madridem již nechce mít nic společného. Podle jeho slov Španělsko jako jediný člen NATO odmítlo přistoupit na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP a dostatečně neplní ani stávající závazky.

Šéf Bílého domu zdůraznil, že nařídil ministrovi financí Scottu Bessentovi, aby ukončil veškeré obchodní vazby se Španělskem. Ve svém vyjádření sice ocenil španělský lid, ale samotný stát podle něj nenabízí nic, co by USA zajímalo. Trump také prohlásil, že pokud by Spojené státy chtěly tamní základny využít, prostě by tam doletěly a nikdo by jim v tom nezabránil, ale kvůli nepřátelskému postoji Madridu o to již nestojí.

Kritika z Washingtonu se snesla i na Spojené království, které Trump přirovnal ke Španělsku. Prezident vyjádřil značné podráždění nad tím, že mu Londýn odepřel použití základny na ostrově Diego García v souvislosti se spory o souostroví Chagos. Poznamenal, že současná britská éra pod vedením Keira Starmera rozhodně nepřipomíná dobu Winstona Churchilla a že Británie svým přístupem ničí vzájemné vztahy.

Zatímco Trump Španělsko tvrdě odsoudil, generální tajemník NATO Mark Rutte zvolil smířlivější tón. Během návštěvy Severní Makedonie vyzdvihl přínos španělské armády pro Alianci a připomněl například desetileté nasazení španělských systémů Patriot v Turecku, které chrání i americké zájmy. Přestože Rutte vyjádřil pochybnosti o schopnosti Madridu dosáhnout slibovaných výdajů na obranu, ocenil kolektivní logistickou spolupráci.

Španělská vláda na Trumpovy hrozby reagovala prohlášením, v němž zdůraznila, že je klíčovým členem NATO a spolehlivým obchodním partnerem pro téměř dvě stovky zemí. Pokud chce americká administrativa revidovat historické obchodní vztahy, musí tak podle Madridu činit při respektování mezinárodního práva a bilaterálních dohod mezi Evropskou unií a USA. Vláda dodala, že je nutné brát ohled na autonomii soukromých společností.

Do debaty se zapojil i lídr španělské opozice Alberto Núñez Feijóo, který na sociální síti X ostře kritizoval premiéra Sáncheze. Podle něj je selháním, pokud Španělsku děkuje Írán, zatímco Spojené státy ho považují za hrozného spojence. Feijóo tvrdí, že Sánchezova politika poškozuje zájmy země a nahrává režimu, který sám premiér v minulosti označil za nenávistný.

Na diplomatické úrovni byla schůzka Trumpa s kancléřem Merzem původně plánována dlouho dopředu, ale kvůli dynamickému vývoji se soustředila především na válku v Íránu a její dopady na konflikt na Ukrajině. Merz uvedl, že s Trumpem dosáhli shody na nutnosti eliminovat současný íránský režim. Diskutovali také o budoucím uspořádání v Teheránu po skončení bojů.

Mezitím se situace přímo na Blízkém východě dále vyostřuje. Izrael informoval o bombardování zasedání rady v íránském městě Qom, kde se měl vybírat nástupce Alího Chameneího, jenž zahynul při sobotních náletech. Izraelské jednotky rovněž pronikly do Libanonu a pokračují v útocích na Bejrút a Teherán. Podle informací Červeného půlměsíce si konflikt v Íránu od soboty vyžádal již téměř osm set lidských životů.