Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Hlavním spouštěčem této tržní spirály je ochromení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, který je největším světovým producentem této komodity. Zastavení tamní výroby a hrozby v Perském zálivu vyvolaly na burzách paniku.

Pro například britskou vládu jde o značnou komplikaci, neboť Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) ve svých prognózách pro nadcházející jarní hospodářské prohlášení počítal s cenou plynu kolem 78 pencí za therm.

Domácnosti ve Velké Británii jsou pro nejbližší týdny chráněny stávajícími pravidly a dočkají se i dříve oznámeného snížení účtů k 1. dubnu. Pokud však tyto extrémně vysoké ceny na trhu přetrvají několik týdnů, nový cenový strop v červenci by mohl být pro spotřebitele velmi bolestivý. Takto vysoké hladiny cen v minulosti vyžadovaly miliardové vládní zásahy a záruky, aby se předešlo sociálním otřesům.

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem se však nepromítá pouze do účtů za energie, ale začíná ohrožovat i globální potravinovou bezpečnost. Pokračující uzavření Hormuzského průlivu má zásadní dopad na dopravu močoviny, což je klíčová složka pro výrobu hnojiv. Přes tuto vodní cestu se běžně přepravuje až jedna třetina světové produkce této suroviny, jejíž nedostatek může vést k drastickému snížení výnosů plodin.

Svein Tore Holsether, šéf druhé největší světové společnosti na výrobu hnojiv Yara, varoval, že u některých plodin může dojít k propadu výnosů až o 50 %. Načasování krize je pro zemědělce kritické, protože právě nyní nakupují hnojiva pro jarní aplikaci na pole. Nedostatek zásob a vysoké ceny hnojiv se tak s největší pravděpodobností brzy promítnou do cen základních potravin, jako je kukuřice, pšenice nebo rýže.

Na finančních trzích mezitím zavládla všeobecná nervozita. Ropa Brent poprvé od července 2024 překonala hranici 85 dolarů za barel. Evropské i asijské akciové indexy hlásí hluboké ztráty – německý DAX odepsal téměř 4 % a jihokorejský KOSPI se propadl o více než 7 %. Investoři v dobách nejistoty hledají bezpečné útočiště v americkém dolaru, který vůči koši světových měn posílil o téměř 1 %.

Ve Velké Británii se pod tlak dostaly také vládní dluhopisy. Výnosy desetiletých dluhopisů vzrostly o více než 0,14 procentního bodu, což odráží rostoucí náklady státu na půjčky. Trhy zároveň snižují své sázky na to, že by britská centrální banka (Bank of England) mohla v dohledné době přistoupit k dalšímu snižování úrokových sazeb, neboť inflační tlaky způsobené drahými energiemi opět sílí.

Celková situace ukazuje na provázanost energetické, potravinové a finanční stability s vývojem na Blízkém východě. Přerušení námořních tras v Perském zálivu dusí globální obchod a vyvolává inflační šok, který může mít dlouhodobé následky pro světovou ekonomiku i životní úroveň obyvatel v Evropě.