Konec ruského plynu. EU schválila navzdory odporu Maďarska a Slovenska absolutní embargo

Tento postupný náběh má za cíl minimalizovat dopady na tržní ceny a zajistit stabilitu energetického sektoru. Členské státy budou mít nově povinnost ověřovat zemi původu plynu ještě předtím, než povolí jeho vstup na území Unie. Zákaz byl schválen posílenou většinou, což umožnilo překonat odpor Maďarska a Slovenska. Tyto země zůstávají silně závislé na ruských energiích a usilují o zachování blízkých vztahů s Moskvou.

Evropská rada odůvodnila tento krok nutností zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech, kterou si lídři vytyčili ve Versailleské deklaraci v březnu 2022. Zatímco dovoz ropy se díky sankcím podařilo v roce 2025 snížit pod 3 %, ruský plyn stále tvoří odhadem 13 % celkového importu do EU. Ročně za něj Unie platí více než 15 miliard eur, což podle Rady představuje značné riziko pro obchodní i energetickou bezpečnost bloku.

Souběžně s energetickými opatřeními varovala finská vojenská rozvědka před pokračujícími hybridními aktivitami Ruska v Baltském moři. Moskva se podle výroční zprávy připravuje na posílení své vojenské přítomnosti v blízkosti finských hranic, jakmile jí to zdroje dovolí. Rozvědka upozornila na agresivní protizápadní činnost, špionáž a hrozby sabotáží, přičemž Rusko se snaží tyto operace provádět tak, aby byly obtížně prokazatelné.

Zpráva poukázala na neobvyklé incidenty, jako byla plavba indické fregaty třídy Talwar II, postavené v Rusku, do Botnického zálivu. Ačkoliv šlo o indické plavidlo, podle Finů tato aktivita sloužila ruským zájmům při testování reakcí Finska a Švédska. Rusko navíc agresivně chrání svou „stínovou flotilu“ a využívá rušení navigačních systémů, což zvyšuje riziko neúmyslné eskalace nebo nehod v regionu.

Finsko se kvůli těmto hrozbám rozhodlo posílit dohled nad námořní infrastrukturou. Ve spolupráci s ostatními pobaltskými státy a Evropskou komisí zřizuje centrum pro sledování kritické podmořské infrastruktury ve Finském zálivu. Cílem je zajistit schopnost úřadů zasáhnout v územních vodách i výlučných ekonomických zónách v případě ohrožení telekomunikačních kabelů, elektrických vedení nebo plynovodů.

Region Baltského moře zůstává ve stavu vysoké bdělosti od invaze na Ukrajinu v roce 2022, po níž následovala série poruch a poškození kritických spojení. NATO na situaci reagovalo zvýšením své přítomnosti v oblasti, kam vyslalo fregaty, letadla i námořní drony. Finská rozvědka zdůraznila, že Rusko pravděpodobně využije vyjednávání k odkladu protiopatření Západu a ve válce na Ukrajině bude nadále pokračovat.