Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Jedním z klíčových bodů diskuse je možné uvolnění strategických ropných rezerv. Zatímco někteří ministři energetiky zemí G7 tento krok zvažují, v německé vládní koalici panuje opatrnost. Vládní představitelé se obávají, že předčasné uvolnění rezerv by mohlo vést pouze k dalším spekulacím na trzích a nepřineslo by kýžený efekt. Německo je ochotno k tomuto kroku přistoupit pouze v rámci koordinovaného postupu a ve správný čas, který podle mnoha politiků zatím nenastal.

Krize v Hormuzském průlivu, kudy proudí podstatná část světových dodávek, má i další nebezpečné vedlejší účinky. Ministryně zdravotnictví Nina Warken varuje před vážným ohrožením dodávek léků. Touto trasou totiž putují klíčové suroviny z Indie a Číny nezbytné pro výrobu farmaceutik. Pokud bude blokáda pokračovat, hrozí reálný nedostatek léků na evropském trhu. Podobné obavy panují také v odvětví polovodičů, kde by válka mohla přerušit již tak napjaté dodavatelské řetězce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již oznámil záměr zřídit vojenský doprovod pro obchodní lodě v oblasti. Francie plánuje čistě defenzivní misi, do které by se měly zapojit evropské i mimoevropské státy, ovšem až po skončení nejtvrdších bojů. Německo se k této iniciativě zatím staví zdrženlivě a podle vyjádření ministerstva obrany se k vojenskému doprovodu v tuto chvíli neplánuje připojit.

Německá diplomacie mezitím řeší i další krizové body. Kvůli neustálým útokům musel být dočasně evakuován personál německého velvyslanectví v Bagdádu. Ministr zahraničí Johann Wadephul z Kypru ostře odsoudil íránské útoky na nezúčastněné země a civilní obyvatelstvo. Situaci v regionu konzultuje i se svými americkými partnery, kterým poděkoval za pomoc při odsunu diplomatů z Iráku.

Na druhé straně Atlantiku dává americký prezident Donald Trump jasně najevo, že Spojené státy neustoupí. V prohlášení uvedl, že operace budou pokračovat až do úplné porážky nepřítele. Trump také pohrozil, že pokud se Írán pokusí zcela zablokovat dodávky ropy, dočká se ještě tvrdší odpovědi. Jeho rétorika a následný telefonát s Vladimirem Putinem, během kterého se řešily sankce i situace na Ukrajině, měly za následek dočasný pokles cen ropy pod hranici 100 dolarů.

Kromě globální krize čeká kancléře Merze také důležité bilaterální jednání. Do Berlína přijíždí na svou první oficiální návštěvu premiér Andrej Babiš. Očekává se, že hlavním tématem jejich schůzky bude energetika, zejména Babišův požadavek na zrušení systému emisních povolenek ETS2. Merz se pravděpodobně pokusí premiéra přesvědčit k užší spolupráci s hlavním proudem EU a zabránit jeho příklonu k radikálnějším postojům některých sousedních států.

Dalším bodem česko-německé agendy je strategická koordinace dopravy a infrastruktury. Mezi politiky obou zemí sílí hlasy po jasném plánu na posílení železničního spojení. Klíčovým projektem zůstává výstavba přeshraničního tunelu, který by výrazně urychlil dopravu mezi Berlínem a Prahou. Česká strana očekává od Německa konečné potvrzení realizace tohoto nákladného, ale nezbytného projektu.

Zatímco se Merz věnuje diplomacii, na domácí scéně čelí tlaku na reformu pravidel v Bundestagu. Unie poprvé představila konkrétní návrhy zákonů proti nepotismu. Nová pravidla by měla zakázat zaměstnávání příbuzných a osob žijících s poslanci ve společné domácnosti. Tato iniciativa má za cíl obnovit důvěru veřejnosti v politické instituce a nastavit jasné etické mantinely pro práci v parlamentu.

Situace v Evropě zůstává napjatá i kvůli postupu Maďarska. Strana Fidesz se snaží v parlamentu prosadit zákon, který by umožnil zmrazení milionů eur v hotovosti a zlatě patřících ukrajinské státní bance. Tento krok, odůvodněný národní bezpečností, vyvolává další třenice uvnitř Unie. Evropský parlament se navíc zabývá regulací umělé inteligence a ochranou autorských práv umělců, jejichž díla jsou využívána k trénování AI modelů bez náležité kompenzace.