Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
Trump během rozhovoru zdůraznil hloubku spolupráce s Netanjahuem a prohlásil, že bez jejich společného úsilí by Izrael dnes možná neexistoval. „Írán se chystal zničit Izrael i všechno ostatní kolem něj. Pracovali jsme společně a zničili jsme zemi, která chtěla vymazat Izrael z mapy,“ uvedl šéf Bílého domu v narážce na dosavadní průběh vojenské kampaně.
Otázka konkrétního časového harmonogramu zůstává otevřená. Zatímco mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dříve naznačila, že Washington očekává trvání bojů v rozmezí čtyř až šesti týdnů, sám Trump se odmítá vázat konkrétními daty. Ujistil však, že při rozhodování o zastavení úderů vezme v úvahu všechny relevantní faktory a názory izraelské strany.
Rozhovor se uskutečnil krátce poté, co íránská státní média potvrdila jmenování Mojtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem. Trump se k osobě následníka zabitého Alího Chameneího odmítl podrobněji vyjadřovat, pouze lakonicky konstatoval: „Uvidíme, co se stane.“ Již dříve se však nechal slyšet, že žádný nový íránský vůdce v úřadu dlouho nevydrží bez schválení z Bílého domu.
Významnou část rozhovoru Trump věnoval vnitropolitické situaci v Izraeli, konkrétně soudním procesům Benjamina Netanjahua. Prezident opětovně a velmi nevybíravě vyzval izraelského prezidenta Isaaca Herzoga, aby Netanjahuovi okamžitě udělil milost. Herzogovo odmítavé stanovisko označil za „strašnou věc“, která premiéra zbytečně rozptyluje v době války.
„Chceme, aby se Bibi plně soustředil na vedení války, a ne na nějakou směšnou milost,“ prohlásil Trump. Izraelská prezidentská kancelář na tyto výpady reagovala prohlášením, že Izrael je suverénní stát ovládaný právním řádem a žádost o milost musí projít standardním procesem na ministerstvu spravedlnosti bez ohledu na vnější politické tlaky.
Vztah mezi Trumpem a Netanjahuem prošel v posledních letech turbulentním vývojem. Po ochlazení v roce 2021, kdy Trump kritizoval Netanjahua za gratulaci Joeu Bidenovi k vítězství ve volbách, se jejich partnerství opět upevnilo. Trump nyní nešetří chválou na adresu izraelského premiéra a označuje ho za skvělého válečného lídra, se kterým odvádí v Íránu „kus dobré práce“.
Prezident USA také vyjádřil přesvědčení, že oslabení Teheránu povede k řetězové reakci v celém regionu. Na dotaz, zda válka v Íránu usnadní odzbrojení teroristického hnutí Hamás v Gaze, odpověděl kladně. Podle něj budou mnozí nuceni složit zbraně právě proto, že Írán se ocitl v pozici, kterou nikdy dříve nepoznal a která se pro něj bude jen zhoršovat.
Trump v rozhovoru rovněž vtipkoval o své popularitě v Izraeli. Uvedl, že ho nepřekvapuje široká podpora, kterou válka proti Íránu mezi Izraelci má. Jediná věc, která je tam podle jeho slov populárnější než samotný konflikt, jsou jeho vlastní volební preference. Tento humor podtrhuje jeho sebevědomí v roli regionálního arbitra.
Zatímco nad Teheránem stoupají sloupy černého kouře z hořících skladů ropy, Trumpova rétorika zůstává nekompromisní. Tvrdí, že současná destrukce íránských kapacit je jedinou cestou k zajištění bezpečnosti. Podle něj by existence Izraele byla bez jeho přítomnosti v Bílém domě vážně ohrožena, což využívá jako hlavní argument pro legitimitu probíhajících náletů.
Vojenská operace, která začala 28. února úderem na komplex nejvyššího vůdce, tak pokračuje s plnou podporou americké administrativy. Trumpova slova naznačují, že spojenectví s Netanjahuem je nyní pevnější než kdy dříve, stmelené společným cílem eliminovat íránský režim jako regionální hrozbu.
Rozhovor prezident zakončil opětovnou výzvou směrem k Jeruzalému: „Vyřiďte tomu prezidentovi, ať mu tu milost dá hned teď.“ Tím jen potvrdil, že jeho pohled na blízkovýchodní krizi je neoddělitelně spjat s osobní loajalitou a politickou podporou jeho klíčového spojence v regionu.
Související
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
včera
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
včera
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
včera
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
včera
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
včera
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
včera
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
Zdroj: Libor Novák