Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7

Situace na trzích se vyostřila po víkendových náletech Spojených států a Izraele na íránské cíle. Útoky zasáhly mimo jiné i sklady ropy a energetickou infrastrukturu v zemi. Kvůli obavám z dlouhodobého přerušení dodávek přes strategický Hormuzský průliv začaly prudce klesat také akciové trhy.

V Íránu došlo k zásadní politické změně, když byl novým nejvyšším vůdcem jmenován Mojtaba Chameneí. Je to syn Alího Chameneího, který byl před devíti dny zabit při americko-izraelských útocích. Toto jmenování vysílá světu signál, že moc v zemi nadále pevně drží zastánci tvrdé linie.

Podle hlasů přímo z Teheránu jmenování nového vůdce definitivně pohřbilo i ty nejmenší naděje na možnou změnu kurzu. Napětí v regionu se navíc přelévá i do sousedních zemí. V Bahrajnu bylo hlášeno 32 zraněných osob poté, co státní tisková agentura informovala o útoku íránského dronu.

Ekonomové varují, že současné tempo růstu cen ropy nemusí být konečné. Během pondělního rána v Asii vyskočila cena ropy Brent o téměř 24 % na úroveň 114,74 dolaru. Podobně reagovala i americká lehká ropa Nymex, která posílila o více než 26 %.

V reakci na krizový vývoj se očekává mimořádné jednání ministrů financí zemí G7. Britská kancléřka Rachel Reeves se připojí k diskusi o možném společném uvolnění nouzových ropných rezerv. Cílem tohoto kroku by mělo být zmírnění tlaku na globální ceny energií.

Americký prezident Donald Trump označil současné krátkodobé zvýšení cen za velmi malou daň za zajištění světového míru. Podle něj je tento nárůst přijatelný v kontextu eliminace íránské jaderné hrozby. Americké úřady zároveň zdůrazňují, že cíle na energetickou infrastrukturu vybíral Izrael.

Hormuzským průlivem běžně protéká přibližně pětina světových dodávek ropy. Od začátku války před týdnem se však doprava tímto úzkým hrdlem téměř zastavila. Pokud by tato blokáda trvala až do konce března, analytici nevylučují rekordní ceny nad 150 dolarů za barel.

Dopady situace pociťuje velmi silně Jižní Korea, která je kriticky závislá na dovozu energetických surovin. Tamní prezident Lee Jae Myung oznámil, že vláda poprvé po téměř 30 letech přistoupí k zastropování cen pohonných hmot. Tento krok má ochránit domácí spotřebitele a firmy před nejhoršími dopady krize.

Kromě benzínu hrozí zdražení i u dalších produktů, jako je letecké palivo nebo suroviny pro výrobu hnojiv. Asijští odběratelé již nyní začali přeplácet dodávky amerického plynu. To vede k tomu, že některé tankery původně mířící do Evropy mění uprostřed Atlantiku směr plavby.