Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl

Absence jakéhokoli přímého vystoupení je v takto kritické chvíli neobvyklá. Od Modžtaby Chameneího dosud nevyšlo žádné videozáznamové poselství k davům stoupenců, kteří v ulicích íránských měst přísahají věrnost novému režimu. Dokonce ani jeho úřad nevydal žádné písemné prohlášení, které by potvrdilo jeho ujmutí se moci nebo nastínilo další postup v probíhající válce.

Státní média se při představování nového vůdce musí spoléhat na archivní záběry. Propagandistické kanály pak situaci řeší pomocí moderních technologií; masivně využívají umělou inteligenci k vytváření videí a statických obrazů, které mají vykreslit portrét moudrého lídra, jenž právem přebírá dědictví po svém otci.

Oficiální narativ je viditelný i v ulicích Teheránu. Na hlavním muralu na náměstí Vali Asr, které tradičně slouží jako plátno pro státní propagandu, je nyní vyobrazen mladý Chameneí, jak přebírá íránskou vlajku od svého zabitého otce. Celé scéně schvalujícím pohledem přihlíží zakladatel revoluce, ajatolláh Chomejní.

Záměrem tohoto vyobrazení je vyvolat dojem naprosto plynulého předání moci. Oficiální místa se však záměrně vyhýbají diskusi o zásadním ideologickém rozporu: jak je možné, že v systému, který vznikl revolucí proti dědičné monarchii, dochází k nástupnictví z otce na syna.

Jedním z možných vysvětlení vůdcovy nepřítomnosti jsou zprávy státních médií o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn během událostí, které jsou nyní označovány jako „ramadánová válka“. Pokud jsou tato zranění vážná, mohla by mu bránit v natočení videozáznamu, ačkoliv to stále plně nevysvětluje absenci strohého písemného vyjádření.

Roli může hrát také extrémně napjatá bezpečnostní situace a hrozby ze strany USA. Americký prezident Donald Trump vyjádřil nad jmenováním Modžtaby Chameneího zklamání. Na přímý dotaz, zda je nový nejvyšší vůdce dalším cílem amerických útoků, Trump v pondělí odpověděl neurčitě s tím, že to „nechce říkat“.

Izolace nového vůdce tak může být i strategickým rozhodnutím s cílem chránit jeho život v době, kdy jsou íránské komunikační systémy pod neustálým tlakem a vedení země je decimováno nálety. Dokud se však Chameneí neukáže nebo nepromluví, spekulace o jeho skutečném stavu a schopnosti ovládat zemi budou jen sílit.

Zatímco se Írán snaží udržet zdání stability pomocí digitálně vytvořených obrazů, reálná mocenská struktura zůstává skryta v krytech. Otázkou zůstává, jak dlouho může režim fungovat bez viditelné hlavy státu, zejména v situaci, kdy země čelí největší existenční hrozbě za poslední desetiletí.