„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Prezident Macron zdůraznil, že toto masivní nasazení má čistě obranný charakter. Cílem je stát po boku všech zemí, které čelí íránským útokům, a zajistit důvěryhodnost Francie jako mocnosti, která přispívá k regionální deeskalaci. Francie se podle jeho slov nechce přímo zapojit do probíhajícího konfliktu, ale hodlá aktivně bránit své spojence a vlastní zájmy.

Během setkání s vojáky na palubě letadlové lodi Charles de Gaulle Macron vyzdvihl, že přítomnost francouzského námořnictva demonstruje sílu země jako činitele rovnováhy a míru. Jedním z klíčových úkolů těchto sil bude ochrana svobody plavby. Francie se připravuje na to, že v budoucnu pomůže obnovit provoz v Hormuzském průlivu, který je v současnosti prakticky zablokován.

Právě Hormuzský průliv je pro světovou ekonomiku kritickým místem, neboť tudy obvykle prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy. Jeho uzavření v důsledku bojů mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem způsobilo šok na trzích a vyhnalo ceny ropy nad hranici 100 dolarů za barel. Macronův plán počítá s vytvořením mezinárodní mise, která by doprovázela obchodní plavidla a tankery.

Tato eskortní mise by měla být připravena ve spolupráci s evropskými i mimoevropskými partnery. Francouzský prezident předpokládá, že k jejímu spuštění dojde hned poté, co skončí nejintenzivnější fáze bojů. Cílem je postupné znovuotevření této klíčové vodní cesty a stabilizace energetického trhu, který nyní čelí extrémní nejistotě.

Na íránské straně však Macronův plán vyvolal skeptické reakce. Přední íránský bezpečnostní představitel Alí Larídžání uvedl, že dosažení bezpečnosti v průlivu uprostřed požáru války je nepravděpodobné. Podle jeho názoru nemohou stabilitu obnovit strany, které k rozpoutání konfliktu samy přispěly nebo jej podporovaly.

Situace v regionu se vyostřila i v bezprostřední blízkosti Evropy, konkrétně na Kypru. Poté, co byla britská základna na ostrově zasažena dronem íránské výroby, vyslalo na Kypr své vojenské posily několik evropských zemí. Kromě Francie se zapojilo také Řecko, které do oblasti vyslalo stíhačky F-16 a dvě moderní fregaty určené k zachycování raket a bezpilotních letounů.

Macron v této souvislosti prohlásil, že útok na Kypr je vnímán jako útok na celou Evropu. Vyslání francouzské fregaty Languedoc, která má posílit protiraketovou obranu ostrova, je součástí širší strategie ochrany evropských hranic. Francouzský prezident označil celkové nasazení námořních sil za bezprecedentní krok v novodobé historii země.

O hospodářských dopadech krize mezitím jednali ministři financí zemí G7 v Bruselu. Od začátku válečného konfliktu vzrostly ceny ropy o polovinu, což vyvolává tlak na uvolnění strategických nouzových zásob. Francouzský ministr financí Roland Lescure uvedl, že skupina G7 je připravena využít veškeré nástroje ke stabilizaci trhu, i když definitivní rozhodnutí o vypuštění rezerv zatím nepadlo.

Ekonomové však varují, že pouhé uvolnění zásob problém nevyřeší. Hlavní prioritou zůstává fyzické znovuotevření Hormuzského průlivu, bez kterého se trh neuklidní. Mnoho producentů v oblasti, jako jsou Kuvajt nebo Irák, je na této cestě zcela závislých. Pokud zůstane průliv uzavřen, jejich těžba bude muset být omezena, což povede k dalšímu nedostatku suroviny na trhu.

Obnova poničené infrastruktury a návrat k běžnému provozu v Zálivu budou podle odborníků velmi pomalé procesy. I v případě, že by došlo k rychlému politickému řešení, ceny energií neklesnou tak rychle, jak by si spotřebitelé přáli. Logistické a technické překážky spojené s návratem velkokapacitních tankerů do nebezpečných vod jsou značné.

Francie svým rozhodnutím nasadit deset válečných lodí vysílá jasný signál, že hodlá hrát aktivní roli při zajišťování globální bezpečnosti. Emmanuel Macron sází na to, že silná vojenská přítomnost odradí od dalších útoků na civilní plavidla a vytvoří prostor pro diplomatická jednání.