Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Tento projev přichází v době, kdy v Íránu i na Ukrajině zuří válečné konflikty a americký prezident Donald Trump opakovaně hrozí dánskému Grónsku. Von der Leyenová využila situace k tomu, aby otevřela debatu o zrušení principu jednomyslnosti při rozhodování o zahraničních otázkách.

Právě nutnost souhlasu všech 27 členských států totiž v minulosti vedla k opakovanému blokování klíčových rozhodnutí, jako byla například nedávná půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, kterou brzdilo Maďarsko.

Von der Leyenová se stále více stylizuje do role hlavní představitelky EU. Tato snaha však naráží na odpor některých členských zemí i zákonodárců, kteří ji obviňují z překračování pravomocí. Situace je o to naléhavější, že svět čelí zásadním krizím, od válek v Íránu a na Ukrajině až po hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska.

Právě tyto události vedly předsedkyni Komise k výzvě, aby se Evropská unie zbavila stávajících mechanismů v zahraniční politice. Kritizuje především nutnost jednomyslnosti všech 27 členských států, která opakovaně vede k blokování důležitých rozhodnutí. Jako příklad uvedla nedávné zdržení kriticky důležité půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, kterou blokovalo Maďarsko.

Podle von der Leyenové musí unie naléhavě reflektovat, zda její doktrína a instituce drží krok s rychlostí okolních změn. Upozornila, že stávající systém byl navržen pro poválečný svět založený na stabilitě a multilateralismu, což již neodpovídá dnešní realitě. Přiznala přitom, že jde o velmi tvrdý vzkaz a diskuse o těchto změnách bude pro členské státy mimořádně obtížná.

V souvislosti s půjčkou pro Kyjev von der Leyenová zdůraznila, že navzdory komplikacím unie peníze na Ukrajinu doručí. V sázce je totiž podle ní nejen důvěryhodnost celé Evropské unie, ale především její bezpečnost. Dosavadní problémy s prosazováním pomoci, na které se přitom lídři shodli, vnímá jako jasný důkaz toho, že systém již není schopen efektivně fungovat.

Krize na Blízkém východě, konflikt na Ukrajině i otázka Grónska nejsou podle šéfky Komise pouhými spouštěči jejích prohlášení. Jsou spíše symptomy hlubšího problému, kterému Evropa čelí. Unie se nyní nachází v období radikálních změn, kdy se musí rozhodnout, jakým směrem se vydá, aby zůstala relevantním globálním hráčem.

Von der Leyenová varovala před lpěním na starých návycích a jistotách, které historie již překonala. Evropa si podle ní může buď bránit to, co ji činilo silnou v minulosti, nebo si zvolit zcela jiný osud, který bude odpovídat moderním výzvám. Tato volba je v dnešní době zásadní pro zachování akceschopnosti celého bloku.

V Bruselu se tak naplno rozhořel spor o budoucí směřování unijní diplomacie. Zatímco von der Leyenová volá po centralizaci a zrušení práva veta, některé státy se obávají ztráty vlivu na zásadní zahraniční otázky.