Sáblíková se loučila s kariérou stylově v Heerenveenu. Aplaudovala jí zaplněná hala

Už před startem její poslední jízdy v kariéře na Sáblíkovou přemohly emoce, když ji při představování začala aplaudovat už tehdy zaplněná heerenveenská a české rychlobruslařce tak rázem vehnaly slzy do očí. „Určitě tam slza byla. Aplaus, který jsem měla, jsem opravdu nečekala. Bylo to skvělé a možná až moc dlouhé. Chvilku jsme si myslela, že nás snad v tom, s prominutím bordelu, ani nepustí na start. Neslyšela jsme pokyny startéra a musela jsem se začít trošku koncentrovat,“ nechala se slyšet po svém posledním závodě v kariéře, neboť už po prvním dni vícebojařského MS uvedla, že už  Heerenenveenu na dalších tratích nebude startovat, osmatřicetiletá česká legenda a pokračovala: „Bylo to daleko více emoční, než jsem čekala. Vlastně celý dnešek byl zvláštní, protože jsem se nějak nemohla zastavit. Na jednu stranu jsem už chtěla, aby to bylo za mnou, na druhou stranu jsem si přála, aby to nikdy nepřišlo. A bylo to prostě skvělý. A co se týká trojky, tak můžu bez jakéhokoliv přemýšlení říct, že to byla moje nejlepší trojka v životě. Ještě jsem nejela tři kilometry s tím, že bych se od začátku smála.“

Skutečně. První tři kola odjela s viditelným úsměvem a i když se ještě v předposledním kole držela svým časem s ostatními soupeřkami, závěrečné kolo už ale bylo jen a pouze ve znamení loučení, kdy začala česká rychlobruslařská královna mávat tribunám a ta ji na oplátku odměňovala neustálým bouřlivým potleskem. „Nemohla jsem ani přemýšlet nad tím, jestli mě něco bolí. Jen jsem se pořád smála a nechtěla, aby ta trojka prostě vůbec skončila. Bylo to neuvěřitelné, co diváci předváděli. Chtěla jsem jezdit dál, ale úplně to nešlo,“ řekla k závodu dále Sáblíková.

Ta už byla od začátku této sezóny rozhodnutá, že právě tato trať na MS ve víceboji v Heerenveenu bude tou poslední, na které se představí ve své kariéře a že tak v neděli už nenastoupí. „Měla jsem v hlavě, že bych to chtěla udělat. Překvapilo mě ale, jak dobře se mi jelo. Asi tím, jak jsem byla uvolněná,“ řekla Sáblíková, která klidně mohla atakovat čas 4:01 minuty.

Sáblíková ještě před svou rozjížďkou informovala o svém záměru jet ke konci jízdy uvolněně svou soupeřku Švýcarku Kaitlyn McGregorovou. „Poslední dvě kola jsem ale musela zpomalit. Měla jsem v úmyslu stát (a mávat divákům). Musela jsem nechat jet Kaitlyn, abych jí tam nepřekážela. A pak jsem si to prostě užila podle sebe. Dneska to byla trojka, kterou jsem chtěla zažít a děkuju všem, kdo mi to umožnili,“ řekla a přiblížila, jak si užila své poslední metry v kariéře.  „Původně jsem chtěla zkusit dojet pozadu, ale to by asi bylo moc riskantní, protože jsem jela asi třicítkou a nezkoušela jsem si to dopředu. A nechtěla jsem, aby z toho bylo nějaké faux pas, že bych třeba poškodila led. Přece jen po mně ještě jelo spousta holek. Takže jsem si tam udělala takový pomyslný fotofiniš.“

Pak už se ohlédla za svou bohatou kariérou a rekapitulovala: „Jaká byla kariéra? Skvělá. Nemám asi jiné slovo. Říkala jsem to už několikrát. Když mi bylo jedenáct, nevěděla jsem, že to budu dělat tak dlouho. Když mi bylo patnáct nebo šestnáct a byla jsem tady poprvé na mistrovství Evropy a šla jsem poprvé nahoru (na ovál), tak jsem řekla Petrovi, že už tam nikdy nejdu. Pak jsem vyhrála svoji první medaili na mistrovství světa 2007, o tři roky později první zlatou olympijskou. A pak se to prostě nějakým způsobem vezlo.“

Zakončila vše tím, že vyjmenovala, co jí rychlobruslení dalo. „Začala jsem si užívat lidi kolem, přátele, co mám. Zážitky, co s nimi mám. Co všechno na ledě prožíváme, protože to není jen o tom natrénovat co nejvíce. Začala jsem si to užívat daleko víc a začalo mě to naplňovat. A bylo to vidět i tady, kdy za mnou chodí lidi a někdo mi říká, že nechce, abych končila. To je to, co chce člověk prožívat znova a znova. Jsem hrozně ráda za to, že mě lidi takhle vnímají, protože to je nejvíce, co jsem od toho sportu mohla dostat,“ dodala Sáblíková.