Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

* 8. října 1958

Související články:

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Friedrich Merz (CDU)

Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským

Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Pád Evropské komise se nekoná. Ursula von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře s výraznou podporou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila dvě po sobě jdoucí hlasování o nedůvěře. Centristické strany ji jednotně podpořily, čímž její Komise ustála útoky ze strany krajní pravice i krajní levice. Návrhy na vyslovení nedůvěry, které podaly frakce Patrioti pro Evropu a The Left, byly projednávány v pondělí večer a hlasovalo se o nich ve čtvrtek v poledne.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.
Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.
Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Nápad Evropské komise na vybudování dronové zdi dostává zásadní trhliny

Nápad Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ vykazuje trhliny ještě předtím, než se poprvé pokusí zachytit ruského narušitele. V reakci na přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem a nevysvětlené (ale pravděpodobně ruské) přelety nad Dánskem, Norskem a Německem navrhuje předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová nový lesklý štít radarů a záchytných systémů. Tento systém má sloužit k obraně východního křídla bloku a Von der Leyenová jej nazvala „dronovou zdí“ ve svém nedávném projevu o stavu Unie.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Výsledek setkání lídrů EU je prakticky nulový. Konkrétní kroky se nenastolily

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají jedno společné – jejich návrhy se nesetkaly s podporou. To se ukázalo zcela jasně ještě předtím, než středeční summit lídrů Evropské unie v Kodani překročil plánovaný čas ukončení. Přestože prezidenti a premiéři trvali na tom, že je potřeba učinit něco proti ruské agresi, k výraznému konsenzu o konkrétních krocích nedošlo.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Komise změní svůj přístup k Izraeli. Během projevu v Evropském parlamentu, který se odehrával v bouřlivé atmosféře, Von der Leyenová řekla, že „to, co se děje v Gaze, je nepřijatelné“. Komise navrhne sankce na „extremistické ministry“ a násilné osadníky a dočasně pozastaví bilaterální platby Izraeli.
Ursula von der Leyenová

Útok na Kyjev rozzuřil evropské lídry. Trpělivost dochází i USA

Rusko provedlo nejsmrtelnější útok na Kyjev od července, který si vyžádal nejméně 23 obětí, z toho čtyři děti, a desítky zraněných. Rakety zasáhly i civilní budovy včetně obytného domu. Většina obětí zahynula v pětipodlažní budově, která se po zásahu zhroutila.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj před cestou za Trumpem jedná s lídry zemí EU

Než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyrazí do Bílého domu na schůzku s Donaldem Trumpem, účastní se virtuálního jednání s lídry zemí NATO. Setkání, které hostil francouzský prezident Emmanuel Macron, má za cíl připravit strategii pro zítřejší jednání ve Washingtonu. Na videohovoru jsou aktuálně přítomni také například britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloni a německý kancléř Friedrich Merz. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sedí přímo vedle ukrajinského prezidenta.

* 8. října 1958

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy