Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

* 8. října 1958

Související články:

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Friedrich Merz (CDU)

Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským

Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Pád Evropské komise se nekoná. Ursula von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře s výraznou podporou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila dvě po sobě jdoucí hlasování o nedůvěře. Centristické strany ji jednotně podpořily, čímž její Komise ustála útoky ze strany krajní pravice i krajní levice. Návrhy na vyslovení nedůvěry, které podaly frakce Patrioti pro Evropu a The Left, byly projednávány v pondělí večer a hlasovalo se o nich ve čtvrtek v poledne.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.
Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.
Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Nápad Evropské komise na vybudování dronové zdi dostává zásadní trhliny

Nápad Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ vykazuje trhliny ještě předtím, než se poprvé pokusí zachytit ruského narušitele. V reakci na přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem a nevysvětlené (ale pravděpodobně ruské) přelety nad Dánskem, Norskem a Německem navrhuje předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová nový lesklý štít radarů a záchytných systémů. Tento systém má sloužit k obraně východního křídla bloku a Von der Leyenová jej nazvala „dronovou zdí“ ve svém nedávném projevu o stavu Unie.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Výsledek setkání lídrů EU je prakticky nulový. Konkrétní kroky se nenastolily

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají jedno společné – jejich návrhy se nesetkaly s podporou. To se ukázalo zcela jasně ještě předtím, než středeční summit lídrů Evropské unie v Kodani překročil plánovaný čas ukončení. Přestože prezidenti a premiéři trvali na tom, že je potřeba učinit něco proti ruské agresi, k výraznému konsenzu o konkrétních krocích nedošlo.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Komise změní svůj přístup k Izraeli. Během projevu v Evropském parlamentu, který se odehrával v bouřlivé atmosféře, Von der Leyenová řekla, že „to, co se děje v Gaze, je nepřijatelné“. Komise navrhne sankce na „extremistické ministry“ a násilné osadníky a dočasně pozastaví bilaterální platby Izraeli.
Ursula von der Leyenová

Útok na Kyjev rozzuřil evropské lídry. Trpělivost dochází i USA

Rusko provedlo nejsmrtelnější útok na Kyjev od července, který si vyžádal nejméně 23 obětí, z toho čtyři děti, a desítky zraněných. Rakety zasáhly i civilní budovy včetně obytného domu. Většina obětí zahynula v pětipodlažní budově, která se po zásahu zhroutila.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj před cestou za Trumpem jedná s lídry zemí EU

Než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyrazí do Bílého domu na schůzku s Donaldem Trumpem, účastní se virtuálního jednání s lídry zemí NATO. Setkání, které hostil francouzský prezident Emmanuel Macron, má za cíl připravit strategii pro zítřejší jednání ve Washingtonu. Na videohovoru jsou aktuálně přítomni také například britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloni a německý kancléř Friedrich Merz. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sedí přímo vedle ukrajinského prezidenta.
Dovoz a vývoz zboží

EU se ponížila a opět kapitulovala před Trumpem. Konec obchodní války ale stále nenastal, varuje server

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen ustoupila Donaldovi Trumpovi a souhlasila s podmínkami obchodní dohody, která je pro EU výrazně nevýhodná. Tato dohoda, která přináší daleko vyšší cla na evropské zboží dovážené do USA než na americké produkty vyvážené do EU, je nejen ponižující, ale ani nezaručuje konec obchodní války mezi oběma stranami, píše The Guardian.
Evropská unie

EU jen pár hodin po dohodě přiznala, že nemůže zaručit jeden ze slibů

Evropská unie přiznala, že nemá moc zajistit splnění svého slibu investovat 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, a to jen několik hodin poté, co tento závazek učinila během obchodních jednání ve Skotsku. Důvodem je, že peníze budou pocházet výhradně od soukromých evropských společností, nad kterými Brusel nemá žádnou kontrolu.

* 8. října 1958

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 46 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy