Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

* 8. října 1958

Související články:

Friedrich Merz (CDU)

Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským

Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Pád Evropské komise se nekoná. Ursula von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře s výraznou podporou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila dvě po sobě jdoucí hlasování o nedůvěře. Centristické strany ji jednotně podpořily, čímž její Komise ustála útoky ze strany krajní pravice i krajní levice. Návrhy na vyslovení nedůvěry, které podaly frakce Patrioti pro Evropu a The Left, byly projednávány v pondělí večer a hlasovalo se o nich ve čtvrtek v poledne.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.
Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.
Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Nápad Evropské komise na vybudování dronové zdi dostává zásadní trhliny

Nápad Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ vykazuje trhliny ještě předtím, než se poprvé pokusí zachytit ruského narušitele. V reakci na přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem a nevysvětlené (ale pravděpodobně ruské) přelety nad Dánskem, Norskem a Německem navrhuje předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová nový lesklý štít radarů a záchytných systémů. Tento systém má sloužit k obraně východního křídla bloku a Von der Leyenová jej nazvala „dronovou zdí“ ve svém nedávném projevu o stavu Unie.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Výsledek setkání lídrů EU je prakticky nulový. Konkrétní kroky se nenastolily

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají jedno společné – jejich návrhy se nesetkaly s podporou. To se ukázalo zcela jasně ještě předtím, než středeční summit lídrů Evropské unie v Kodani překročil plánovaný čas ukončení. Přestože prezidenti a premiéři trvali na tom, že je potřeba učinit něco proti ruské agresi, k výraznému konsenzu o konkrétních krocích nedošlo.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Komise změní svůj přístup k Izraeli. Během projevu v Evropském parlamentu, který se odehrával v bouřlivé atmosféře, Von der Leyenová řekla, že „to, co se děje v Gaze, je nepřijatelné“. Komise navrhne sankce na „extremistické ministry“ a násilné osadníky a dočasně pozastaví bilaterální platby Izraeli.
Ursula von der Leyenová

Útok na Kyjev rozzuřil evropské lídry. Trpělivost dochází i USA

Rusko provedlo nejsmrtelnější útok na Kyjev od července, který si vyžádal nejméně 23 obětí, z toho čtyři děti, a desítky zraněných. Rakety zasáhly i civilní budovy včetně obytného domu. Většina obětí zahynula v pětipodlažní budově, která se po zásahu zhroutila.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj před cestou za Trumpem jedná s lídry zemí EU

Než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyrazí do Bílého domu na schůzku s Donaldem Trumpem, účastní se virtuálního jednání s lídry zemí NATO. Setkání, které hostil francouzský prezident Emmanuel Macron, má za cíl připravit strategii pro zítřejší jednání ve Washingtonu. Na videohovoru jsou aktuálně přítomni také například britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloni a německý kancléř Friedrich Merz. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sedí přímo vedle ukrajinského prezidenta.
Dovoz a vývoz zboží

EU se ponížila a opět kapitulovala před Trumpem. Konec obchodní války ale stále nenastal, varuje server

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen ustoupila Donaldovi Trumpovi a souhlasila s podmínkami obchodní dohody, která je pro EU výrazně nevýhodná. Tato dohoda, která přináší daleko vyšší cla na evropské zboží dovážené do USA než na americké produkty vyvážené do EU, je nejen ponižující, ale ani nezaručuje konec obchodní války mezi oběma stranami, píše The Guardian.
Evropská unie

EU jen pár hodin po dohodě přiznala, že nemůže zaručit jeden ze slibů

Evropská unie přiznala, že nemá moc zajistit splnění svého slibu investovat 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, a to jen několik hodin poté, co tento závazek učinila během obchodních jednání ve Skotsku. Důvodem je, že peníze budou pocházet výhradně od soukromých evropských společností, nad kterými Brusel nemá žádnou kontrolu.
Donald Trump

Trump oznámil uzavření dohody o clech mezi USA a EU

Spojené státy americké se dohodly s Evropskou unií na výši cel, které se rozhodl zavádět americký prezident Donald Trump. Právě šéf Bílého domu v neděli oznámil dohodu po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. 

* 8. října 1958

Aktuálně se děje

před 33 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy