Pád Evropské komise se nekoná. Ursula von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře s výraznou podporou

Návrhy neměly realistickou šanci na úspěch a s výrazným rozdílem se jim nepodařilo získat potřebnou dvojnásobnou většinu. Text předložený Patrioty pro Evropu (PfE) získal 179 hlasů pro, 378 hlasů proti a 37 se zdrželo. Návrh frakce The Left (Levice) měl 133 hlasů pro, 383 proti a 78 se zdrželo.

Počet poslanců, kteří se postavili za von der Leyenovou, byl dokonce mírně vyšší než v červenci, kdy čelila prvnímu hlasování o nedůvěře. Tehdy to bylo 360 hlasů proti jejímu sesazení. Skutečnost, že von der Leyenová ustála hlasování tak pohodlně, odráží rostoucí únavu proevropských sil. Ty si stěžují na trivializaci možnosti podávat návrhy na vyslovení nedůvěry.

„Hluboce si cením silné podpory, které se mi dnes dostalo,“ uvedla von der Leyenová v krátkém prohlášení na sociálních sítích. Dodala, že Komise bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, aby se vypořádala s evropskými výzvami a dosáhla výsledků pro občany. Nicméně čelit třem hlasováním o nedůvěře v tak krátkém čase vrhá zlověstný stín na její druhé funkční období. Její ambiciózní agenda tak riskuje, že bude ochromena rostoucí polarizací.

Oba návrhy, i když přišly z opačných pólů politického spektra, spojoval jeden zásadní bod: kritika obchodní dohody mezi EU a USA. Podle kritiků dohoda uvaluje vysoce nevýhodné podmínky na evropské exportéry. Ta navíc obsahuje nezávazné sliby investovat 750 miliard eur do americké energetiky a utratit 600 miliard eur na americkém trhu. Von der Leyenová připustila, že dohoda je „nedokonalá“, ale trvá na tom, že je „dostatečně solidní“, aby Evropu provedla komerčními turbulencemi, které rozpoutal americký prezident Donald Trump.

Krajní pravice i krajní levice spojoval i další problém: dohoda o volném obchodu EU-Mercosur, kterou von der Leyenová uzavřela loni v prosinci. Obě frakce se obávají poškozujících dopadů na evropské zemědělce. Rovněž se shodly na kritice nedostatku transparentnosti předsedkyně Komise.

V ostatních bodech se ale lišily. Frakce Patriotů si stěžovala na řízení nelegální migrace a „chybnou“ zelenou politiku. Frakce The Left zase napadala „selhání“ Komise v řešení klimatické a sociální krize a izraelskou ofenzivu v Gaze.